Jako mladší a bezdětná jsem si těhotenství, porod a mateřství vůbec často spojovala s rozkydlým tělem, které je poznamenáno estetickými či zdravotními následky. Však víte - povislá prsa a břicho, strie, inkontinence, chronické bolesti zad, prořídlé vlasy atp. Mno, moje tělo mě s prvním těhotenstvím a porodem nemohlo víc překvapit a jsem pořád ještě udivená, jak fantastické ženské tělo je!
Tady je 6 nejlepších věcí, kterými mě moje "mateřské" tělo překvapilo:
1. Lepší vytrvalost
Tím myslím tu obecnou vytrvalost, kdy bych dokázala hodiny běžet/jet na kole/jiné aerobní aktivity ve stejném tempu, aniž by mě to zvlášť unavilo. Prostě takové to klasické polykání kilometrů na autopilota bez zvláštních obtíží.
2. Schopnost rekonvalescence
Přiznávám, že první těhotenství a porod pro mě nebyly žádnou noční můrou, naopak jsem se cítila výborně a porod byl skvělý. Rychlý, velice intenzivní a úžasný. Přesto jsem byla připravená na případnou "zradu" v podobě poporodních komplikací a pomalou rekonvalescenci. I tady byl opak pravdou. Sice mě zastihla lehčí forma SPD, ale dala jsem se rychle dohromady.
3. Minimální dopad na funkčnost
To, čím ženské tělo projde při těhotenství, porodu a po něm, je
samozřejmě úplně normální, jsme na to ostatně stavěny. Ale ta rychlost, s
jakou jsem se dostala zpátky do formy (a tím nemyslím váhově, takhle
se na svoje tělo už dlouhou dobu nedívám), mě stejně překvapila. A
naplnila jakousi úctou a zároveň respektem k sobě samé.
4. Větší síla
Možná ne ta absolutní, ostatně od prvního porodu jsem se nijak nepokoušela zvedat maximální váhy a překonávat osobní rekordy, ale ta obecná se určitě dočkala zlepšení. Díky každodennímu posilování s živou váhou, která sebou poslední měsíce navíc čile mrská, se rozhodně cítím silnější a výkonnější než bezdětná. Silnější paže, silnější střed těla, lepší koordinace při zvedání břemen (i těch živých), no prostě i když nezvednu dvojnásobek své váhy v mrtvém tahu, přesto vím, že moje svaly jsou zatraceně v kondici. I teď, na konci druhého trimestru s druhým Pasažérem. Je to vidět a je to znát.
5. Lepší pleť
Je pravda, že od té doby, co jsem při používání kosmetiky začala trochu myslet a neřídila se jen reklamou a značkami, se mi pleť neskutečně zlepšila a akné jsem úplně přestala řešit. Nicméně, pořád jsem občas bojovala s vysušenou pletí. Teď se zlepšilo o tohle a nikdy jsem si nepřipadala hezčí a zdravější (možná je to i placebo, když jsem začala používat dražší značky?).
6. Větší disciplinovanost a psychická odolnost
Aneb jak se švédsky pěkně říká "starkare pannben". Porod mě psychicky ohromně posílil a dodal mi dlouhodobě (myslím, že to bude až do konce života) velkou kuráž, odvahu a důvěru ve vlastní tělo a schopnosti. Všechna čest všem půl- a ultramaratonům, které jsem absolvovala předtím, ale to, co se mnou udělal porod, ve mně zanechalo mnohem hlubší, pozitivní otisk, než čtyřiadvacetihodinovka a jí podobné marasty. Když si vzpomenu na tu šílenou, málem až traumatizující bolest, které bych určitě podlehla, kdybych na ni nebyla mentálně a fyzicky připravená, je veškerá únava po x hodinovém běhu a krvavé puchýře slabým čajíčkem. No, ráda bych, abych stejně posílená byla po dalším porodu/porodech, protože s tímhle vědomím začít svoji seriózní sportovní kariéru za nějakou dekádu, to ze mě bude hotový uragán.
A co vy? Najde se někdo s podobnými nebo naopak úplně odlišnými zkušenostmi?
