6 Dělám pokroky!

V zimě jsem se přihlásila do pokračovacího plaveckého kurzu a teď, po deseti lekcích, kdy jsem pilovala kraulařskou techniku se vším, co k tomu patří, se konečně začínám ve vodě cítit bezpečně. Panika, která mě občas přepadla, když jsme z pětadvacítek přešli na padesátky a začali plavat na čas, zmizela. Respektive neobjevuje se tak často a dokážu ji zvládat, aniž bych musela změnit plavecký styl nebo dokonce udělat pauzu, abych se mohla uklidnit. Začala jsem si ve vodě víc věřit. Teda ne že bych si ve vodě dřív nevěřila, ale při kraulu jsem se obyčejně tak zakyselila, že jsem po pár desítkách metrů nebyla schopná pokračovat, což vyústilo v poměrně špatné kraulařské sebevědomí a velký respekt z úseků delších než 25 m.

Včera jsme opět plavali na čas, 12x25metrů (6x25 s ploutvemi, druhou polovinu bez), poté 4x50 m s dvacetivteřinovým odpočinkem. Protože se snažím plavat spíš hlavou, než být na druhé straně co nejrychleji - přece jen jsem v polovině druhého trimestru - byl pro mě včerejší trénink dalším pozitivním zážitkem a už se těším, až se do bazénu ponořím zítra. Snažím se poslední týdny plavat třikrát týdně a cítím, že mi to ohromně svědčí. V porovnání s prvním těhotenstvím, kdy jsem si kondici udržovala hlavně na crosstraineru, se cítím snad ještě líp a hlavně se pořád učím něco nového. Jsem zvědavá, jak mi to půjde v dalších týdnech. Od trénování motýlka po skončení kurzu už asi upustím, ale kraul, znak a prsa (a hlavně ten volný styl), budu pilovat dál. A taky to bude perfektní způsob, jak se dostat po porodu zpět do formy...!