5 V mém sportovním neseséru (a jiné asociace)

Víte, jak se říká, že aby se z něčeho udělal zvyk, měl by se tomu člověk věnovat pravidelně minimálně dva týdny? Tak mně moje brzce ranní sportovní aktivity dělají velkou radost a beru je už jako samozřejmost. V pondělí jedu do posilovny nebo běžím do práce, stejně tak běhávám v úterý, ve středu plavu (představte si, že jsem se naučila takové ty kotrmelcové otočky - připadám si v bazéně prudce profesionálně, aspoň do té doby, než si při nepodařeném nádechu loknu vody a kašlu bubliny pod hladinu). 

Kosmetiku ze svého neseséru už skoro ani nevybaluji, jen ho přendávám z batohu do tréninkové kabely.

V Idun Minerals mi udělali velkou radost a koncem října uvedli na trh tekutý minerální makeup - Norrsken Pure Mineral Illuminating Foundation. Stejně jako u práškové varianty jsem sáhla po odstínu Freja, který je naštěstí o něco světlejší a víc do tepla než u MMU. Tekutý makeup od Gressa Skin jsem na pár měsíců zavřela do šuplíku, na zimní půlrok je až moc tmavý. Z Norrsken sice nejsem tolik odvařená jako z Gressa Skin, postrádám totiž ten vysloveně pečující efekt, který je u Gressa skoro hmatatelný, ale odstínově je perfektní, nádherně splyne s pletí, nemaskovatí v průběhu dne, nedrobí se. Má prostě velice dobrou viskozitu a na pleti po zapracování není vůbec cítit. Není to klasický krycí makeup, který vytvoří bezchybnou vrstvu na ne úplně hezké pleti, spíš je to makeup, který pleť přirozeně sjednotí a vylepší ji o dva tři řády. Samozřejmě se dá vrstvit a krytí tak vylepšit, ale toho já nejsem moc přítelem. Obalovat obličej makeupem a řasy řasenkou, kdepak, jedna vrstva stačí, drahouškové. Štukování s radostí přenechám jiným blogerkám. 

Co od Gressa Skin naopak pořád ještě používám a používat budu, hlavně teď na zimu, je balzám na rty v odstínu Bare. Velice univerzální odstín my lips but better a pečující účinky lepší než u Lip Balm od Lucy Minerals, vůně nevtíravě ořechová. Dokonce i to dloubání prstem do kelímku mi vůbec nevadí, ač jinak upřednosňuji klasickou tubu. Balení je těžké, bytelné, nerada bych se dočkala dne, kdy omylem trefí koupelnové umyvadlo, bála bych se totiž mnohem víc o umyvadlo než o ten malý černý kelímek.

Protože se nepiplám s očními stíny (nechtějí se mi s sebou vláčet ještě štětce, báze a paletky, zvlášť když se musím spokojit s omezeným prostorem dámských šaten) a oči líčím jenom řasenkou, dopřeju si občas výraznější rtěnku. Těch vlastním hromadu (měřeno mým měřítkem), čili asi tak pět, a do této kategorie počítám i rtěnku Peacekeeper v odstínu Compassionate. Škoda že na iHerb už není k sehnání. Víc jsem o rtěnce psala před dvěma roky. 

A propos řasenka... Spotřebovávám zásoby doma a z těch dvou, co ještě zbývaly a co jsem letmo otestovala, než je budu používat mimo osvětlení a vůbec ideální podmínky domova, to na celé čáře vyhrála levná šedivá myš Reviva Labs Superlash Black před katastrofální Physician's Formula CC Curl+Care s esovitým megavelkým plastovým kartáčkem a nulovou přesností. Řasenka od Reviva Labs je ze začátku užívání poněkud mokřejší, ale pigmentovaná, nedrobí se pod očima, nešmouhuje, pokud je aplikovaná na suché řasy a v suchých podmínkách. Má nulovou toleranci proti slzám, dešti a jiným tekutinám (což v překladu znamená: malujte oči až po dojezdu do zaměstnání a až poté, co vám obličej úplně uschnul od deštových kapek či po sprše), ale co lze od řasenek se šetrným složením čekat. Jo a ještě bych asi měla říct, že to není volumizing řasenka, prostě řasy jenom nabarví. Zato ale hezky výrazně. 

Při používání tvářenky si někdy říkám, že s sebou to krásné těžké balení Kjaer Weis vláčím úplně nadarmo, protože fyzická aktivita typu běh, kolo, plavání mi barvu do tváře vžene vždycky, ale když ty námahou začervenalé líce zase nabudou barvy klidového stavu, připadala bych si nalíčená pouze makeupem poněkud placatě, a tak má Sun Touched přece jen opodstatnění. (To bylo ale téměř joyceovské souvětí, co? Snad jsem se nedopustila nějakého anakolutu. Kdo si troufne na rozkreslení schématu vět hlavních a vedlejších aka opakování látky osmé třídy ZŠ?)

Sun Touched je moje třetí tvářenka od Kjaer Weis. Budu se opakovat, ale opakování je matkou moudrosti: pigmentace, textura, výdrž, snadné nanášení - jsem spokojena nadmíru i nadále. 

Pak na fotu výš můžete vidět jediný štětec - zkosený od Ecotools - a ten mi slouží k líčení obočí, případně k vykreslení dolní linky. Patří do páru k očnímu stínu od Maria Åkerberg (švédský kosmetický underdog a v souvislosti s tímto termínem z jiného soudku, znáte Malcolma Gladwella? Připadá mi, že v ČR je neprávem upozaděn, škoda, protože je ještě čtivější než např. ehm ehm, severské krimi romány, ale možná není tak cool jeho knihy ukazovat na blogerských ježíškovských fotkách, mno.) Takže Maria Åkerberg měla sice katastrofálního píáristu, alespoň na švédské poměry (poukazuju na poměrně nedávnou kauzu, kde blogerkám byly nabídnuty produkty výměnou za publikování článku), ale na české poměry to asi není nic divného, pročež jsem si vzpomněla na PetruLovelyHair, ale opravte mě, pokud otevřeně a zřetelně uvádí, které produkty dostala, ať už za účelem recenze nebo jen tak. Nemluvě o nedávné kauze "rozbor z kapky krve" v souvislosti s rok starým Petřiným videem. Škoda, že jsem se nedočkala reakce, asi jí bylo zatěžko můj koment uveřejnit. A to mě nutí ke krátkému zamyšlení a paralele ke švédské a české blogsféře. Majorita české blogosféry je trochu jako smrt - berou tak říkajíc všechno, co jim zástupci značek pošlou, aniž by na blogu uvedly, že to nekoupily za vlastní peníze. Snad je to i věkem - btw, opravdu je pro dospělé čtenářky tak lákavé sledovat nějaké -náctky nebo blogerky, které se jako -náctky chovají, líčí? Švédská blogosféra je korektnější, před pár měsíci byla např. jedna populární čtrnáctiletá blogerka (Misslisibell, kdo má zájem poznat švédskou alternativu Teri Blitzen) pranýřována v médiích za to, že zřetelně neoznačila reklamu ve svém vlogu. Představovala ve vlogu kosmetiku jedné značky a nabídla čtenářům slevový kupón a soutěž o kosmetické produkty oné značky, aniž by uvedla, že se jedná o reklamu (affiliate odkazy se také počítají do reklamy). Je to špatně/dobře, že zrovna nějaká čtrnáctka? Nevím (resp. vím a myslím, že je dobře, že za uši dostala teprve mladinká slečna, zvlášť když její blog sledují statisíce dětí, které se tímto způsobem dozvědí něco o sponzoringu, reklamě a zákonech), ale tento precedens jasně signalizuje hranici, kam by bloger už neměl zajít. Kde však není žalobce, není viníka, takže české blogerky budou svoje spolupráce vesměs odbývat slovy "já to blogování neberu tak vážně, abych spolupráce vnitřně řešila", a dál vesele poskytovat produkty k soutěži, nechat čtenáře lajkovat značku na FB atd. 

Ale přes oslí můstek zpět k mé kosmetice. Hledám důstojnou náhradu konvenčních parfémů a jsem jakž takž spokojená s tuhými parfémy od Pacifica. Zvlášť Tibetan Mountain Tempel se vyvedl, ale ani Waikiki Pikake není špatný. Velké plus je, že vůně "nežlukne", nestárne na kůži (a ani na oblečení, pokud se toto dostane do kontaktu s kůží v oblastech, kam jste si parfémy rozestřely). Velkým mínusem je trvanlivost, ale to už tak u alternativních parfémů bývá.

Pořídila jsem si taky cestovní variantu kartáče s kančími štětinami. Byla jsem zvědavá na Redecker a tak ho mám doma. Pět řad štětin vsazených přímo do olivového dřeva. Je to velice dobrý kartáč, nic jiného jsem ani nečekala. A kromě toho je skladný, aniž by mu to ubralo na efektivnosti. 

Toto není definitivní podoba mého cestovního neseséru. Příští týden je Black Friday a já jsem zvědavá, s čím se při této příležitosti vytáhne Nabla Cosmetics. Mám tam v košíku tvářenku v tužce, tužku na obočí a pár dalších maličkostí, se kterými bych se ráda skamarádila a které by mohly nahradit současná těžká či neskladná balení. 

Tak uvidíme. 

(Snad se vám z těch asociací nezamotala hlava.)