Mne by zajímalo,jak se Švédi staví k cizincům a pokud můžu otázku
rozšířit,jaký je všednodenní život mezi lidmi ve Švédsku,zda je snadné
navázat nová přátelství,nebo naopak narážíš na předsudky ?
- P Petrushka
Tak jako všude na světě i Švédi dělají rozdíl mezi cizinci. Přistěhovalce z Austrálie vnímají jinak než přistěhovalce ze Somálska nebo Ruska. Do společnosti nejlíp zapadnou přistěhovalci, kteří se naučí jazyk, pracují a řídí se nepsanými pravidly. Kdo se navíc začlení do nějakého dobrovolnického spolku, které ve Švédsku mají silnou tradici, odnese si další velké plus.
Všednodenní život mezi lidmi je velice příjemný. Pro mě osobně. Nevidím tu zakaboněné obličeje, často se zdravíme i s úplně neznámými lidmi, zvlášť když na sebe natrefíme v místech nebo v době, kdy kolem moc jiných lidí není (třeba při ranní procházce). Lidi, které potkávám, se na mě usmívají. Přátelství si člověk musí zasloužit a pracovat na něm. První pozvání na kávu ze strany mých švédských známých je pro mě vždycky velkou odměnou a potvrzením, že mě pouštějí do svého užšího okruhu lidí, nemluvě o pozvání domů. Protože ani já nejsem člověk, který je okamžitě nejlepší kamarád se všemi okolo, hodně mi tento přístup vyhovuje. Předsudky jsem já osobně zrovna ze strany Švédů nezaznamenala - neřídím se tím, co se ode mě očekává, ať už je to z hlediska pohlaví, původu, vzhledu atp. Předsudky jsou jistou formou opatrnosti, strachu a negativního očekávání a na to nejlíp zabírá převzetí otěží a aktivní přístup.
Všednodenní život mezi lidmi je velice příjemný. Pro mě osobně. Nevidím tu zakaboněné obličeje, často se zdravíme i s úplně neznámými lidmi, zvlášť když na sebe natrefíme v místech nebo v době, kdy kolem moc jiných lidí není (třeba při ranní procházce). Lidi, které potkávám, se na mě usmívají. Přátelství si člověk musí zasloužit a pracovat na něm. První pozvání na kávu ze strany mých švédských známých je pro mě vždycky velkou odměnou a potvrzením, že mě pouštějí do svého užšího okruhu lidí, nemluvě o pozvání domů. Protože ani já nejsem člověk, který je okamžitě nejlepší kamarád se všemi okolo, hodně mi tento přístup vyhovuje. Předsudky jsem já osobně zrovna ze strany Švédů nezaznamenala - neřídím se tím, co se ode mě očekává, ať už je to z hlediska pohlaví, původu, vzhledu atp. Předsudky jsou jistou formou opatrnosti, strachu a negativního očekávání a na to nejlíp zabírá převzetí otěží a aktivní přístup.
Mě zajímá co jsi vystudovala, čím se živíš (čím si se v
minulosti živila), jak ses dostala do Švédska a jestli se chystáš vrátit
do Čech.
Ve Švédsku jsem vystudovala učitelství pro gymnázia. Studuju dodnes. Živila jsem se jako uklízečka, au-pair, osobní asistentka/pečovatelská sestra, učitelka (učila jsem negramotné, akademiky i děti), tlumočnice/překladatelka, roznášela jsem noviny či pracovala jako pomocná síla ve školce v kuchyni. Moje současné zaměstnání zahrnuje práci s uprchlíky/azylanty, lidmi se zdravotním postižením, lidmi dlouhodobě bez práce atd. Vyjednávám mj. rekvalifikační kurzy z hlediska situace na pracovním trhu, nejlíp rovnou na objednávku zaměstnavatelů, kteří postrádají kvalifikovanou pracovní sílu. Vybírám vhodné uchazeče, zajišťuju pojištění oběma stranám, dohlížím na kvalitu kurzů a tak dál. Prostě pracuju s lidmi.
Do Švédska jsem se dostala jako stipendista a protože jsem chtěla vyzkoušet, jestli se dokážu uchytit a vypracovat bez znalosti jazyka, systému, jakýchkoli kontaktů či práce, zkusmo jsem zůstala s tím, že do ČR se můžu vždycky vrátit. Do ČR se momentálně vrátit nechystám.
1. Sleduješ české blogy, pokud ano, jaké?
2. Jak funguje ve Švédsku rodičovská dovolená? Kdy nastupují děti do školky, jsou ve Švédsku jesle pro nejmenší?
3. Jak Švédové "reagují" na královskou rodinu? Jsou rádi za monarchii?
4. Jaký je módní styl Švédek a Švédů?
5. Co nejvíce z ČR postrádáš ve Švédsku?
6. Jsou také ve Švédsku tak populární "severské krimi" romány?
Děkuji za odpovědi:-)
- anonym
2. Jak funguje ve Švédsku rodičovská dovolená? Kdy nastupují děti do školky, jsou ve Švédsku jesle pro nejmenší?
3. Jak Švédové "reagují" na královskou rodinu? Jsou rádi za monarchii?
4. Jaký je módní styl Švédek a Švédů?
5. Co nejvíce z ČR postrádáš ve Švédsku?
6. Jsou také ve Švédsku tak populární "severské krimi" romány?
Děkuji za odpovědi:-)
- anonym
1. Nárazově trb (líbí se mi, jak píše, a mimochodem je to jediná blogerka, kterou jsem zatím potkala i naživo - dokonce u nás ve Švédsku. Snad se zase někdy setkáme!)
Sem tam kouknu na domovskou stránku Ordinary Life, slečna má na pravé straně seznam blogů a z jejich posledních příspěvků si vždycky udělám obrázek o tom, co v ČR v kosmetice právě letí, resp. co zástupci značek právě zaslali polovině blogosféry.
Sem tam kouknu na domovskou stránku Ordinary Life, slečna má na pravé straně seznam blogů a z jejich posledních příspěvků si vždycky udělám obrázek o tom, co v ČR v kosmetice právě letí, resp. co zástupci značek právě zaslali polovině blogosféry.
2. O tom se rozepíšu víc v samostatném příspěvku, bylo by to nadlouho.
3. Švédsko je prodchnuté snahou o stejná práva a povinnosti pro všechny, tudíž hodně lidí královskou rodinu moc nemusí. Naštěstí jsou si toho Veličenstva vědoma a drží se hodně zpátky, dbají na svůj mediální obraz.
4. Módní styl? Sportovní i elegantní, uvolněný i nedbalý, hipísácký i usedlý. Minimalistický. Oceňuju, že muži si svoje oblečení nakupují sami a obleky jim většinou velice dobře padnou; dovedou většinou dobře kombinovat barvy. Velká část žen jakékoli věkové skupiny na sebe samozřejmě taky hodně dbá, vždyť výběr je tu velký a oblečení levné. Lindex či Kappahl jsou skoro v každém městě, k dalším populárním e-shopům patří Ellos nebo Haléns, hodně prodávaní jsou i návrháři, třeba Filippa K nebo Camilla Thulin.
5. "Co" nevím, asi nic. Spíš "kdo". Občas chleba, ale peču si kváskový a ten mi v mnohém ten český připomíná.
6. Ano, detektivky a kriminálky knižní i filmové jsou tu hodně populární.
Zajímalo by mě, jakým způsobem si dobíjíš energii (třeba i jinak než
pohybem?) a díky čemu dokážeš vstát a "makat", i když by ses zrovna
nejraděj zakutlala pod peřinu. Předpokládám, že spánku máš ještě míň než
já, tak jen jestli na to máš nějaké fígle :-) Bojuju s dlouhodobou
únavou, tak vítám každý tip...
- Niki Krátká
Já to nemám tak, že bych si řekla "tak a teď musím dobít baterky". Neřekla bych, že funguju na baterky, jsem spíš napojená na zdroj. Energii dobíjím v podstatě vším, co dělám. Všechno, co dělám, mě vlastně baví, třeba i cesta na nákup. Můj kolega jednou řekl "Ty jsi tak skrz naskrz opravdová a pozitivní, ze schůzky s tebou lidi nemůžou odcházet s blbou náladou." Samozřejmě že občas se mi vůbec nechce, ale většinou přesně vím proč a odkud se ty negativní pocity berou. Jestli díky něčemu dokážu vstát a "makat"... Asi díky tomu, že vím, že pokud to neudělám zrovna teď, už se k tomu jen tak nedostanu. S mrňousem má člověk málo času na sebe, takže ho hledím využít co nejlíp. Jo a aby to nevypadalo, že jsem furt čilá a v pět ráno vyskočím s úsměvem do dalšího dne - někdy se prostě jen zababuším a spím dál. Ale nemám ze sebe kvůli tomu špatný pocit. Fyzickou únavu zaháním nejradši spánkem nebo aspoň krátkým odpočinkem. Nahřeju si k tomu svoje dva pšeničné polštáře, teplo zahání chmury i svaly napjaté stresem.
Jestli je ta únava dlouhodobá, asi bych zvážila návštěvu lékaře!
Jestli je ta únava dlouhodobá, asi bych zvážila návštěvu lékaře!
Zajímalo by mě, jestli Tě popadá stesk po Česku a rodině tady a jak ho
řešíš. Jak Tě ovlivňuje jiný cyklus světla a tmy na severu. Co Ti
pomůže, když máš náladu pod psa.
- Veronika
- Veronika
Zrovna stesk mě asi nepopadá, ale mám o své nejbližší strach. Těžko se smiřuju s tím, že v akutních případech nemůžu být hned po ruce, že se o svou rodinu nemůžu postarat jinak než na dálku, aspoň po určitou dobu. Radši tyhle pocity neřeším, je mi z toho hodně těžko. Řešit to začnu, až to bude aktuální.
Ohledně té tmy a světla... Světlo v létě mi zpočátku dělalo větší problém než tma v zimě, teď si užívám obojího, čas letí tak rychle...
Když mám náladu pod psa... Tak si s velkou dávkou hořkosti pomyslím, že jediná cesta z toho ven je jenom ta kupředu. Že dokud neumřu nebo se úplně nepomátnu, přežiju úplně všechno a pravděpodobně tedy i tuhletu krizi. Taky si někdy vzpomenu na dalajlámu: „Má-li problém řešení, nemá smysl dělat si starosti. Když řešení nemá, starosti nepomohou.“
Když mám náladu pod psa... Tak si s velkou dávkou hořkosti pomyslím, že jediná cesta z toho ven je jenom ta kupředu. Že dokud neumřu nebo se úplně nepomátnu, přežiju úplně všechno a pravděpodobně tedy i tuhletu krizi. Taky si někdy vzpomenu na dalajlámu: „Má-li problém řešení, nemá smysl dělat si starosti. Když řešení nemá, starosti nepomohou.“
Co považuješ za největší "blamáž" v kosmetickém průmyslu? A za co naopak bys dala ruku do ohně?
- Ilona
Teď nevím, jestli máš na mysli kosmetický produkt, složku nebo co vlastně.
Za největší blamáž považuju neustálé vnucování ženám, že s nadváhou, s vráskami, s akné, celulitidou či jizvami atp. jsou nehezké a bez hodnoty. Z toho je mi na zvracení. Řeší snad muži obezitu, vrásky, akné, pytle pod očima či jizvy stejně intenzivně? Ne. Proč asi?
Dala bych ruku do ohně za nějaký kosmetický produkt? Asi ne. Možná tak za zdravý rozum prodávaný v kelímcích. Aplikujte dvakrát denně v tlusté vrstvě.
Ahoj Cyklistko, už u toho mě napadá, že bych ráda znala Tvé křestní jméno :-)
...
Vyhovuje Ti (Aurelia Probiotic Skincare Night Oil) stále tak moc? Přátelíte se dál a vracíš se k takovým oblíbencům, nebo už vyhlížíš, co si dopřeješ, až ho doděláš?
- Klára
Napiš mi mail :)
Noční sérum od Aurélie mi pořád vyhovuje, teď už sice potřebuju nějaký lehký krém přes, ale jinak jsem i nadále moc spokojená. Rozhodně imho lepší než sérum od Pai.
Většinou se k oblíbencům vracím, nerada měním vítězný koncept. Třeba poslední tři roky používám ve sprše jenom tekuté mýdlo od Dr. Bronnera, jsem v polovině třetí litrovky. Už se mi to ale zajídá, možná si časem koupím něco jinačího. Z jiných oblíbenců bych mohla jmenovat Idun Minerals, Lucy Minerals, Tikei nebo Kjaer Weis. Mám tendenci si kupovat spíš staré známé i v jiných podobách, pokud spolu máme z dřívějška dobrý vztah, proto se mi doma hromadí spíš různé produkty tetéž značky než oční stíny X, rtěnka Y a tvářenka Z.
Na mail jsem dostala dvě otázky:
Praktikuješ větší rodinné nákupy na kole a pokud ano, máš na to nějaký vozíček, nebo něco podobného?
- kananga
Ano, praktikuju. Vozíček na to nemám, dostala jsem před třemi lety od Muže k narozeninám krásné dámské kolo s košíkem vepředu, takže jednu tašku strčím tam, další na nosič a na řidítka pověsím zbylé dvě. Vozík si pořídím na Minicyklistku :)
Nechceš prozradit něco o svém stravování? Jestli držíš diety, jak ses stravovala v těhotenství a jak si hubla po porodu. Jak vaříš Minicyklistce? Neplánuješ o ní psát víc?
- Kamila
To by asi zase bylo na celý jeden článek. Ale ve zkratce - diety nedržím a po porodu jsem hubnout nemusela, na své váze jsem byla za tři týdny. V souvislosti s mailem jsem se ze zvědavosti byla zvážit a mám o pět kilo míň, než na co jsem zvyklá, což mě nemile překvapilo.
Minicyklistka jí prakticky totéž co my, kromě chleba, ten jí peču extra. Snídá kaše (ovesná, jáhlová, pohanková atd.) nebo chleba s pomazánkou, na oběd a večeři nějaké to maso/rybu a hodně zeleniny. Mezitím syté přesnídávky. Instantní kaše běžně nevedeme a sunar/pokračovací mléko také ne. Psát o Minicyklistce nějak extra nehodlám a zahlcovat net jejími fotkami už vůbec ne, je mi to proti srsti. Přijde mi hodně osobní psát o kojení, přebalování, kojeneckých potížích i radostech všeho druhu. Nedovedu si představit, že bych o tom povídala neznámému člověku na ulici, tak to neventiluju ani tady. Neukojitelnou zvědavost se mohu pokusit utišit po mailu.
Děkuji za otázky, milá slova v komentářích
a napřesrok si možná dáme podobný post.
a napřesrok si možná dáme podobný post.
jej, jsem jakože jediná jo? tak toho si vážím.
OdpovědětVymazatjinak bych ti asi chtěla poděkovat, že nám tady neukazuješ mimina a nehodnotíš kojení, porod, vývoj dítěte a nevím co všechno. s takovým tím pěkným patosem mezi řádky u každé rady, jsem teďkom matka a kdo je víc. a samozřejmě s dovětkem, že všechno je individuální. občas až žasnu, kam je kdo ochotný svou hranici soukromí posunout, ať už fotkou nebo textem.
a vlastně ještě něco. kdybych byla v dánsku, tak bych si místo vozíku za kolo asi raději pořídila takové to cristiania kolo, to mi vždycky přišlo praktičtější než vozík. a tedy vyhovovalo mi víc. ale nevím, možná ve švédsku to tak nefrčí?
Tak ona geografická poloha dělá svoje, a kromě toho žádná z českých blogerek neprojevila přání sem přijet a setkat se :)
VymazatJinak není zač, o porodu jsem teda psala, ale za tím článkem si stojím i teď, nebyl to jen výplod hormonálních změn v šestinedělí. Ohledně posunování soukromí na internetu mě napadá jen to, že jsme prostě otrlejší, člověk evidentně musí nějakým způsobem vybočovat z řady či šokovat, aby upoutal pozornost (a hranici posunovat, aby si ji udržel). Řekněme, že na tuhle hru už jsem trochu stará (dovolím si napsat i psychicky zralá) a blog jsem nezakládala proto, abych poutala pozornost davu, měla tisíce čtenářů a točila vlogy ve sprše.
Vím, jaké kolo myslíš, takové to s bedýnkou vpředu, že? To tady moc nefrčí a navíc stojí majlant, zas ale naložit do toho pohodlně batole i nákup a na obojí vidět a hasit si to domů... To by mě asi i bavilo víc než vozík.
Milá Cyklistko, často nepřispívám, jen se raduji z Tvých příspěvků a odpovědí a komentářů ostatních podobně naladěných :-). Líbí se mi, jak dokážeš inspirovat, aniž bys zbytečně odkrývala své soukromí, a taky, že s narozením děťátka jsi to pořád Ty :-) (narážím na různé mimísky, manži, my = já a můj mimísek máme... jako poporodní důsledek :-), které na mě při gůglení informací např. o kosmetice vypadávají).
OdpovědětVymazatJo a čtu pravidelně Tebe a trb :-).
Přeju vše nej :-). R.
Děkuji, R., a musím přiznat, že poporodní plurál se na člověka vplíží, ani neví jak! Moje singularita je jen výsledkem možnosti otcovské dovolené a pracně hledaného času pro sebe. Protože kdybych neměla manžu, s kterým se téměř rovným dílem dělíme o péči o mimíska, asi byste tu četli plurálová pojednání mnohem častěji.
VymazatMěj se hezky a ať se Ti daří!
:-):-):-)
VymazatMilá Cyklistko, přeju, ať se Ti daří čas na sebe nacházet tak, aby to co nejvíc prospívalo Tobě i Tvým blízkým. Opatruj/te se :-).
R.
Děkuju moc, R.! A nápodobně!
VymazatJé, tak to jsem něco prošvihla, zeptala bych se ráda. No třeba mi odpovíš i tak. Zajímalo by mě, jaké jméno jste s Mužem zvolili pro Minicyklistku. Je mi jasné, že konkrétní jméno neřekneš, ale zajímalo by mě to uvažování nad tím - české jméno, švédské jméno, jméno z Mužovy vlasti, univerzální mezinárodní jméno (podle mě třeba Anna)?
OdpovědětVymazatJinak tě moc ráda čtu (když na to zrovna najdu čas) a vždycky si říkám, že bych si z tebe měla vzít příklad a začít víc sportovat.
Krásný nový rok přeje M.
Ahoj M., uvažovali jsem tak, jak píšeš. Aby to bylo jméno používané ve všech třech jazycích (Anna to není) :)
VymazatDěkuju, že čteš můj blog!
Měj se hezky, přeju úspěšné pokračování tohoto roku.