8 Otázky & odpovědi

Mne by zajímalo,jak se Švédi staví k cizincům a pokud můžu otázku rozšířit,jaký je všednodenní život mezi lidmi ve Švédsku,zda je snadné navázat nová přátelství,nebo naopak narážíš na předsudky ?

- P Petrushka

Tak jako všude na světě i Švédi dělají rozdíl mezi cizinci. Přistěhovalce z Austrálie vnímají jinak než přistěhovalce ze Somálska nebo Ruska. Do společnosti nejlíp zapadnou přistěhovalci, kteří se naučí jazyk, pracují a řídí se nepsanými pravidly. Kdo se navíc začlení do nějakého dobrovolnického spolku, které ve Švédsku mají silnou tradici, odnese si další velké plus. 
Všednodenní život mezi lidmi je velice příjemný. Pro mě osobně. Nevidím tu zakaboněné obličeje, často se zdravíme i s úplně neznámými lidmi, zvlášť když na sebe natrefíme v místech nebo v době, kdy kolem moc jiných lidí není (třeba při ranní procházce). Lidi, které potkávám, se na mě usmívají. Přátelství si člověk musí zasloužit a pracovat na něm. První pozvání na kávu ze strany mých švédských známých je pro mě vždycky velkou odměnou a potvrzením, že mě pouštějí do svého užšího okruhu lidí, nemluvě o pozvání domů. Protože ani já nejsem člověk, který je okamžitě nejlepší kamarád se všemi okolo, hodně mi tento přístup vyhovuje. Předsudky jsem já osobně zrovna ze strany Švédů nezaznamenala - neřídím se tím, co se ode mě očekává, ať už je to z hlediska pohlaví, původu, vzhledu atp. Předsudky jsou jistou formou opatrnosti, strachu a negativního očekávání a na to nejlíp zabírá převzetí otěží a aktivní přístup.

Mě zajímá co jsi vystudovala, čím se živíš (čím si se v minulosti živila), jak ses dostala do Švédska a jestli se chystáš vrátit do Čech.

- nakafickosivet

Ve Švédsku jsem vystudovala učitelství pro gymnázia. Studuju dodnes. Živila jsem se jako uklízečka, au-pair, osobní asistentka/pečovatelská sestra, učitelka (učila jsem negramotné, akademiky i děti), tlumočnice/překladatelka, roznášela jsem noviny či pracovala jako pomocná síla ve školce v kuchyni. Moje současné zaměstnání zahrnuje práci s uprchlíky/azylanty, lidmi se zdravotním postižením, lidmi dlouhodobě bez práce atd. Vyjednávám mj. rekvalifikační kurzy z hlediska situace na pracovním trhu, nejlíp rovnou na objednávku zaměstnavatelů, kteří postrádají kvalifikovanou pracovní sílu. Vybírám vhodné uchazeče, zajišťuju pojištění oběma stranám, dohlížím na kvalitu kurzů a tak dál. Prostě pracuju s lidmi. 

Do Švédska jsem se dostala jako stipendista a protože jsem chtěla vyzkoušet, jestli se dokážu uchytit a vypracovat bez znalosti jazyka, systému, jakýchkoli kontaktů či práce, zkusmo jsem zůstala s tím, že do ČR se můžu vždycky vrátit. Do ČR se momentálně vrátit nechystám.

1. Sleduješ české blogy, pokud ano, jaké?
2. Jak funguje ve Švédsku rodičovská dovolená? Kdy nastupují děti do školky, jsou ve Švédsku jesle pro nejmenší?
3. Jak Švédové "reagují" na královskou rodinu? Jsou rádi za monarchii?
4. Jaký je módní styl Švédek a Švédů?
5. Co nejvíce z ČR postrádáš ve Švédsku?
6. Jsou také ve Švédsku tak populární "severské krimi" romány?
Děkuji za odpovědi:-)
- anonym

1. Nárazově trb (líbí se mi, jak píše, a mimochodem je to jediná blogerka, kterou jsem zatím potkala i naživo - dokonce u nás ve Švédsku. Snad se zase někdy setkáme!)  
Sem tam kouknu na domovskou stránku Ordinary Life, slečna má na pravé straně seznam blogů a z jejich posledních příspěvků si vždycky udělám obrázek o tom, co v ČR v kosmetice právě letí, resp. co zástupci značek právě zaslali polovině blogosféry.

2. O tom se rozepíšu víc v samostatném příspěvku, bylo by to nadlouho. 

3. Švédsko je prodchnuté snahou o stejná práva a povinnosti pro všechny, tudíž hodně lidí královskou rodinu moc nemusí. Naštěstí jsou si toho Veličenstva vědoma a drží se hodně zpátky, dbají na svůj mediální obraz. 

4. Módní styl? Sportovní i elegantní, uvolněný i nedbalý, hipísácký i usedlý. Minimalistický. Oceňuju, že muži si svoje oblečení nakupují sami a obleky jim většinou velice dobře padnou; dovedou většinou dobře kombinovat barvy. Velká část žen jakékoli věkové skupiny na sebe samozřejmě taky hodně dbá, vždyť výběr je tu velký a oblečení levné. Lindex či Kappahl jsou skoro v každém městě, k dalším populárním e-shopům patří Ellos nebo Haléns, hodně prodávaní jsou i návrháři, třeba Filippa K nebo Camilla Thulin. 

5. "Co" nevím, asi nic. Spíš "kdo". Občas chleba, ale peču si kváskový a ten mi v mnohém ten český připomíná. 

6. Ano, detektivky a kriminálky knižní i filmové jsou tu hodně populární.

Zajímalo by mě, jakým způsobem si dobíjíš energii (třeba i jinak než pohybem?) a díky čemu dokážeš vstát a "makat", i když by ses zrovna nejraděj zakutlala pod peřinu. Předpokládám, že spánku máš ještě míň než já, tak jen jestli na to máš nějaké fígle :-) Bojuju s dlouhodobou únavou, tak vítám každý tip...

- Niki Krátká

Já to nemám tak, že bych si řekla "tak a teď musím dobít baterky". Neřekla bych, že funguju na baterky, jsem spíš napojená na zdroj. Energii dobíjím v podstatě vším, co dělám. Všechno, co dělám, mě vlastně baví, třeba i cesta na nákup. Můj kolega jednou řekl "Ty jsi tak skrz naskrz opravdová a pozitivní, ze schůzky s tebou lidi nemůžou odcházet s blbou náladou." Samozřejmě že občas se mi vůbec nechce, ale většinou přesně vím proč a odkud se ty negativní pocity berou. Jestli díky něčemu dokážu vstát a "makat"... Asi díky tomu, že vím, že pokud to neudělám zrovna teď, už se k tomu jen tak nedostanu. S mrňousem má člověk málo času na sebe, takže ho hledím využít co nejlíp. Jo a aby to nevypadalo, že jsem furt čilá a v pět ráno vyskočím s úsměvem do dalšího dne - někdy se prostě jen zababuším a spím dál. Ale nemám ze sebe kvůli tomu špatný pocit. Fyzickou únavu zaháním nejradši spánkem nebo aspoň krátkým odpočinkem. Nahřeju si k tomu svoje dva pšeničné polštáře, teplo zahání chmury i svaly napjaté stresem.   
Jestli je ta únava dlouhodobá, asi bych zvážila návštěvu lékaře!

Zajímalo by mě, jestli Tě popadá stesk po Česku a rodině tady a jak ho řešíš. Jak Tě ovlivňuje jiný cyklus světla a tmy na severu. Co Ti pomůže, když máš náladu pod psa.
- Veronika

Zrovna stesk mě asi nepopadá, ale mám o své nejbližší strach. Těžko se smiřuju s tím, že v akutních případech nemůžu být hned po ruce, že se o svou rodinu nemůžu postarat jinak než na dálku, aspoň po určitou dobu. Radši tyhle pocity neřeším, je mi z toho hodně těžko. Řešit to začnu, až to bude aktuální.

Ohledně té tmy a světla... Světlo v létě mi zpočátku dělalo větší problém než tma v zimě, teď si užívám obojího, čas letí tak rychle... 
Když mám náladu pod psa... Tak si s velkou dávkou hořkosti pomyslím, že jediná cesta z toho ven je jenom ta kupředu. Že dokud neumřu nebo se úplně nepomátnu, přežiju úplně všechno a pravděpodobně tedy i tuhletu krizi. Taky si někdy vzpomenu na dalajlámu: „Má-li problém řešení, nemá smysl dělat si starosti. Když řešení nemá, starosti nepomohou.“

Co považuješ za největší "blamáž" v kosmetickém průmyslu? A za co naopak bys dala ruku do ohně?

- Ilona 

Teď nevím, jestli máš na mysli kosmetický produkt, složku nebo co vlastně.

Za největší blamáž považuju neustálé vnucování ženám, že s nadváhou, s vráskami, s akné, celulitidou či jizvami atp. jsou nehezké a bez hodnoty. Z toho je mi na zvracení. Řeší snad muži obezitu, vrásky, akné, pytle pod očima či jizvy stejně intenzivně? Ne. Proč asi?

Dala bych ruku do ohně za nějaký kosmetický produkt? Asi ne. Možná tak za zdravý rozum prodávaný v kelímcích. Aplikujte dvakrát denně v tlusté vrstvě. 

Ahoj Cyklistko, už u toho mě napadá, že bych ráda znala Tvé křestní jméno :-)  

...

Vyhovuje Ti (Aurelia Probiotic Skincare Night Oil) stále tak moc? Přátelíte se dál a vracíš se k takovým oblíbencům, nebo už vyhlížíš, co si dopřeješ, až ho doděláš? 

- Klára 

Napiš mi mail :) 

Noční sérum od Aurélie mi pořád vyhovuje, teď už sice potřebuju nějaký lehký krém přes, ale jinak jsem i nadále moc spokojená. Rozhodně imho lepší než sérum od Pai. 

Většinou se k oblíbencům vracím, nerada měním vítězný koncept. Třeba poslední tři roky používám ve sprše jenom tekuté mýdlo od Dr. Bronnera, jsem v polovině třetí litrovky. Už se mi to ale zajídá, možná si časem koupím něco jinačího. Z jiných oblíbenců bych mohla jmenovat Idun Minerals, Lucy Minerals, Tikei nebo Kjaer Weis. Mám tendenci si kupovat spíš staré známé i v jiných podobách, pokud spolu máme z dřívějška dobrý vztah, proto se mi doma hromadí spíš různé produkty tetéž značky než oční stíny X, rtěnka Y a tvářenka Z. 

Na mail jsem dostala dvě otázky:

Praktikuješ větší rodinné nákupy na kole a pokud ano, máš na to nějaký vozíček, nebo něco podobného?  

- kananga

Ano, praktikuju. Vozíček na to nemám, dostala jsem před třemi lety od Muže k narozeninám krásné dámské kolo s košíkem vepředu, takže jednu tašku strčím tam, další na nosič a na řidítka pověsím zbylé dvě. Vozík si pořídím na Minicyklistku :)

Nechceš prozradit něco o svém stravování? Jestli držíš diety, jak ses stravovala v těhotenství a jak si hubla po porodu. Jak vaříš Minicyklistce? Neplánuješ o ní psát víc?

- Kamila

To by asi zase bylo na celý jeden článek. Ale ve zkratce - diety nedržím a po porodu jsem hubnout nemusela, na své váze jsem byla za tři týdny. V souvislosti s mailem jsem se ze zvědavosti byla zvážit a mám o pět kilo míň, než na co jsem zvyklá, což mě nemile překvapilo.

Minicyklistka jí prakticky totéž co my, kromě chleba, ten jí peču extra. Snídá kaše (ovesná, jáhlová, pohanková atd.) nebo chleba s pomazánkou, na oběd a večeři nějaké to maso/rybu a hodně zeleniny. Mezitím syté přesnídávky. Instantní kaše běžně nevedeme a sunar/pokračovací mléko také ne. Psát o Minicyklistce nějak extra nehodlám a zahlcovat net jejími fotkami už vůbec ne, je mi to proti srsti. Přijde mi hodně osobní psát o kojení, přebalování, kojeneckých potížích i radostech všeho druhu. Nedovedu si představit, že bych o tom povídala neznámému člověku na ulici, tak to neventiluju ani tady. Neukojitelnou zvědavost se mohu pokusit utišit po mailu. 

 

Děkuji za otázky, milá slova v komentářích 
a napřesrok si možná dáme podobný post.