Obejdu se veskrze s pár flaštičkami a co zmůžu (a kde chci na výrobu vynaložit čas), udělám si sama. Poslední dva tři roky mě netankují reklamy na omlazující krémy, séra, micelární vody a kdovíco. Což neznamená, že si je občas nekoupím... Teda aspoň ty na přírodní bázi. Ty občas vyzkouším, abych se zase vrátila ke své osvědčené rutině, protože proč vyhazovat peníze, když suroviny k výrobě mám doma. Jinak regály s pečující kosmetikou v parfumériích a drogériích míjím (to byste nevěřili, jak vám studium kosmetického složení najednou stočí směr zájmu úplně jinačím směrem)...
Takže ta moje pečující pleťová kosmetika...
Odlíčení a čištění:
Odličuju mandlovým olejem. Stáhne všechno včetně řasenky a nemusím nic drhnout. Odličuju se vždycky ještě před sprchou, málokdy mejkap omývám vodou a mýdlem. Přijde mi, že čištění pleti s mejkapem na ní je jako sprchování se ve spodním prádle. Prostě nejdřív sundat a pak až čistit. Nejdřív odličuju právě oči - vatový tampon stačí jen lehce přitisknout, nechat olej pár sekund působit a barvu setřít. Líčím se řasenkami s přírodními složkami (voděodolné obsahují silikony a olejem se důkladně stáhnout nedají) a ty mandlový olej zvládne.
K čištění používám tekuté mýdlo od Bee Naturals. V kontaktu s vodou mazlavě pění a dobře pleť vyčistí od zbytků mejkapu a oleje. Jeho hlavní složkou je zmýdelněný olivový a kokosový olej, což se perfektně doplňuje s předchozím krokem. Protože co odstraní olej líp než zase jen olej, jen v jinačí podobě?
Odlíčenou a vyčištěnou pleť hned zvlhčuju. Obličej si po vyčištění neosušuju, jen lehce přiložím ručník a do vlhké kůže krouživými pohyby nebo ťupkáním nanáším gel z aloe vera (zklidňuje a hojí).
Jinak teda vycházím z podstaty výrazu hydratace (sycení vodou) a snažím se dodržovat pitný režim. Nejvíc piju zase jen vodu. Cola a podobné limonádové cukrovo-fosforečné roztoky mi nechutnají - je to sladký jak cyp, dělá mi to při pití povlaky na zubech a vůbec je to hnusný. Piju tyhle blivajzy jednou za uherský rok (nejčastěji v kombinaci s hranolkama z "mekáče").
Jinak ještě jedna hanlivá vsuvka - když u blogerek (nejvíc zapamatovatelná je Petra z LH) slyším slovo "hydratace" v kombinaci s vazelínou nebo olejem (nebo rtěnkou), tak si klepu na čelo, jestli je slečna normální nebo jestli jenom prospala hodiny chemie. Olej (minerální nebo rostlinný) sám o sobě nehydratuje, šmarja.
Noční a denní péče:
Když už jsem kůži zvlhčila, snažím se účinek prodloužit a pleť udržet jemnou a hydratovanou celý den. Proto si míchám svoje oleje (větší flaštička vlevo pro noční péči, vpravo pro denní), na které při odličování a čištění nemusím používat vysušující dryáky, ale zas postačí jenom olej mandlový. V podstatě se pořád točím v kruhu vyčistit - hydratovat - zjemnit/uklidnit - prodloužit hydrataci.
V závislosti na ročním období a momentálním stavu pleti jsem si našla svoje olejové oblíbence. Recepty a poměry olejů v nich si zapisuju a v případě nutnosti reviduju. Snad od každého písmena v abecedě mi doma trůní olej - od avokádového až po vlašský ořech a každý má svoje opodstatnění. Nepoužívám žádné konzervanty (např. parabeny), jenom vitamín E (který do olejů stejně přidá už výrobce), proto jsou balení malá. A jsou malá i z toho důvodu, že je při cestování lze snadno zabalit do příručního zavazadla. Na druhou stranu, pár kapek z pipety stačí k rozetření na celý obličej, proto i 15 ml vydrží skoro dva měsíce.
Hloubkově čištění + dezinfekce:
Sem tam si dopřeju hlubší čištění a sem tam se stane, že pleť stávkuje. Většinou mi z obojího vypomůže acylpyrin a rasulový jíl, k dezinfekci používám čajovníkový olej. Patřím k těm, kteří pupínky vymačkávají (nemohla bych chodit s velkými černými ani bílými tečkami, aniž bych si paranoidně nemyslela, že lidi při rozhovoru koukají jen na ně) a neměla jsem skoro nikdy problém se zanícením ranky atp. Zajedno mačkám, když je pupínek zralý nebo aspoň skoro zralý a pleť vyčištěná, zadruhé hnisu pomůžu najít cestu ven vydezinfikovanou jehlou, zatřetí okamžitě (opět) dezinfikuju a zklidňuju.
Peeling:
Občas ještě používám luxusnější verzi acylpyrinových tabletek - peelingovou masku s dvouprocentní kyselinou salicylovou od Alba Botanica. Má skoro stejné účinky jako maska z rozdrcených tabletek, kromě toho je s ní ale míň práce při aplikaci a smývání. Recenze přibude později.
Jak vidno, na mně kosmetický průmysl moc nevydělává. Ani pečující certifikovaná biokosmetika se u mě doma dlouhodobě nevyskytuje. Neskromně bych si přála, aby se mi optimální kombinace podařilo najít i v dalších letech a vyšším věku (pokud budu blogovat i jako čtyřicátnice, dám vědět, jak se mi v tomto směru daří). Ne proto, abych vypadala mladě, ale aby pleť byla zdravá a v rovnováze. Nechtěla bych se připojit k zástupu mumifikovaných padesátníc s vyhlazenou vybotoxovanou kůží přišitou až někde za ušima. Mladý vzhled je fajn (od určitého věku), ale zdraví je přitažlivější.
Pěkný den!
To je krásná péče! Já jedu taky na přírodní kosmetice, odličuju se teda hydrofilním olejem, potom ještě čistícím mlékem od Weledy a zakončím to růžovou květovou vodou. Akorát mám v poslední době na nose strašné neplechy a nevím co s tím - pupínky, černé tečky, podkožní boláčky...takže na to stále hledám něco zázračného :D
OdpovědětVymazatNa podkožní boláky jsem taky jednu dobu trpěla, po nějaké době jsem se jich zbavila a od té doby je pokoj. Ať najdeš něco, co zabírá!
VymazatTaké naprosto nesnáším "hydratování" vazelínou, úplně se mi z toho ježí chlupy! :D
OdpovědětVymazat;) U mě je tohle snad i měřítkem, jak sortovat blogy - kdo hydratuje pleť vazelínou, u toho se jako čtenář moc neohřeju.
VymazatU Petry mě podobný perly nepřekvapují, přijde mi občas, že to všechno patle jak pejsek s kočičkou, když dělali dort. Jestli se živí vizážistikou, tak už se vlastně v Čechách ničemu nedivím. Jak to může dělat někdo s tak kolotočovým vkusem.
OdpovědětVymazatTak pro každé zboží se najde kupec, že jo. Kdyby nebyla poptávka, nebude ani nabídka.
VymazatBohužel to ani tak není o tom, že každý zboží má svého kupce, ale o slepé víře, že když se tím ten člověk živí, tak to asi takhle má být. Funguje tu nulové kritické uvažování, že sice to možná vytvořila kadeřnice, vizážistka, ale všichni nejsou odborníci na svém místě a dopadnout blbě to klidně může. A když se mně to zdá blbé, přestože tomu "nerozumím", fakt to blbé být může. Některé Češky na sebe a) buď kašlou nebo si v dobré víře nechají poradit a končí to oškubanou hlavou v dvaceti odstínech červené.
VymazatTrochu chápu, že v ČR je hromada věcí ode zdi ke zdi, málokdy si všímnu střízlivé střední cesty, za kterou si dotyčný stojí. Obecně mi přijde, že ti kreativní, kteří vyčuhují z řady, jsou svým způsobem hodně exhibicionisté a neváhají ze sebe a svého okolí udělat věc veřejnou (viz třeba imho Petra), zatímco lidi střílivější a s talentem pomalu ani vidět nejdou, protože je stádo, které buď miluje nebo "nenávidí" kreativce exhibicionisty, málem zašlape nebo si jich přinejmenším ani nevšimne (mimochodem - najde se někdo, kdo je Ti po chuti? Nic útočného, jen se ptám.). Mně třeba přijde škoda věnovat čas a energii někomu, u koho cítím skrývanou faleš, ochotu se zaprodat, vydělat na svém jménu co nejvíc. Raději se soustředím na vyhledávání pozitivních "vzorů" a ráda je sleduju.
VymazatPíšeš, že na sebe některé Češky kašlou. Jsem vcelku orientovaná na konstruktivní řešení, nejenom stěžování, takže se ptám: Kde najít vzory? Vždyť informační dostupnost tu je, peníze taky (dobrá kadeřnice nestojí majlant a šminky taky ne), tak kde je problém? Mně to zavání leností a pohodlností. Takže je pak jasné, že tenhle postoj a neaktivita nahrává všem, kteří jsou dostatečně draví (a ani nemusejí moc umět).
No to jsi přesně uhodila hřebíček na hlavičku. Sice se používají argumenty o tom, jak nemám čas a nemám peníze. O penězích to určitě není. Taky do sebe nevrážím tisíce měsíčně a to se pokládám za ženu, která o sebe pečuje. Čas to chce. Ale takové ty řeči, jak není čas, protože... já taky netrávím dny jenom lakováním nehtů. Ženy, které o sebe pečují, mají partnery, rodiny, chodí do zaměstnání, škol, mají své zájmy. Jde tu jen o lenost a pohodlnost.
VymazatNo a z titulu té lenosti a pohodlnosti je pak samozřejmě fajn vypnout kritické uvažování a slepě následovat. V lepším případě autoritu, přičemž i skutečná autorita může občas mít své slabší chvilky. V tom horším někoho, kdo se autoritou sám prohlásí a jeho výkony nestojí za nic. Čím hlasitěji se za autoritu prohlásíš a agresivněji se nacpeš na oko veřejnosti, tím líp pro tebe. Petřina snaha zapojit do svého byznysu manžela, maminku i kocoura mě docela fascinuje. Kdyby nechtěli, tak to asi nedělají, ale. Nejspíš vědí, co dělají, vědí, jak se propagovat, vědí o marketingu. Manžel fotograf (focení nerozumím, tak nevím) a půvabná manželka mu může víceúčelově dělat modelku (a u toho možná Petra měla zůstat a ne se ještě při tom stihnout líčit a oblékat a psát o tom).
No, popravdě řečeno, mně v Čechách nikdo tak mimořádný nepřipadá, abych s ním duchovně souzněla. Aby mě inspiroval. Blogy beru jako odpočinkové čtivo ke kafi, kde se občas pobavím v tom dobrém, občas se pobavím trošku škodolibě, o čem to to trdlo autorka zas publikuje, ale nějak to neřeším. Z toho důvodu nečtu pravidelně nikoho. Sem tam někam náhodně kliknu, sem tam mě někam pošle google, když pátrám po ohlasech na konkrétní produkt, než ho koupím. Pak mě ale zajímá víc produkt než osoba bloggerky.
České holky, které se o sebe začínají trochu starat se totiž zas, řekla bych, bojí. Že když dají najevo, že o sebe pečují a budou vystupovat z davu, bude je mít okolí za povrchní slepice, co mají v hlavě jenom rtěnky. Já myslím, že žena o sebe má pečovat. Každá. To, jestli někdo šetří na kabelku od Vuittona nebo na dovolenou je ovšem potom ryze jeho věc. Nechápu svět holek, které doma syslují hromady kosmetiky a poslední korunu by utratily za rtěnku a ještě se jim o tom chce psát, já mám jiné priority a jiné zájmy, ale přeju jim to. Kosmetika je pro mě spotřební zboží, není středobodem mého světa, ale nestydím se za to, že ji používám a že se snažím, aby mě udělala hezkou a řeším, jak mě může udělat hezkou a ještě hezčí a úplně nejhezčí a že jsem tomu ochotná věnovat trochu času. :-)
Mně trochu připadá, že Tě pasivita a výmluvy ostatních na jedné straně dost síří a na druhé straně i to, pokud někdo - dle Tebe křečovitě - vyčuhuje. Ale nějak mi nedochází, proč Tě to bere (nerejpu, jen mám ten dojem a možná jsem si špatně vyložila napsané).
VymazatSamozřejmě by se o sebe žena měla starat (stejně jako muž - a jen tak mezi námi - můj muž by klidně by mohl být českým měřítkem považován za metrosexuála, kdežto v zahraničí jsou zase čeští muži považování za ... no. Bez vkusu. Eufemisticky řečeno.). Ale starat neznamená patlat na sebe hromadu kosmetiky a vzývat Diora, že jo. Na tom se shodnem. A že okolí řeší, jestli jsem slepice kvůli tomu, že ladím rtěnku se zbytkem mejkapu... Tak nevím, kdo je na tom hůř - okolí, že mě odsuzuje, nebo já, že si to nechám vnucovat a tak se raději přizpůsobím většině a kafrám na zabedněnost ostatních?
Moje pointa je ale - proč se zaměřovat na to, co mi vadí, když můžu energii směrovat mnohem užitečnějším a radostnějším směrem?
Pasivita mi vadí, vyčnívání méně. V tomhle směru mi dvakrát není ani líto těch, co se spálí. Každý má stejnou možnost se ponaučit, získat si podklady pro to, aby se dokázal rozumně rozhodnout. Jeho věc. Když nechce a neudělá. Co už. Jediné, co mě možná poněkud nadzvedlo právě teď je tvá věta o tom, že člověk má směřovat energii k tomu, co mu dělá radost. To taky dělám, ale to neznamená, že se uzavřu do nějaké pozitivní bubliny a nešvarů si přestavu všímat, ne? Tohle, co jsi řekla, si možná vykládám mylně, ale evokuje mi to klasický argument: "Tobě se to nelíbí, tak jsi zlý, hnusný, zapšklý, buď sluníčkový, usmívej se, chval a v důsledku vlastně drž hubu a krok a nedostatků si nevšímej." :-) Poukazovat na nešvary přece automaticky nemusí znamenat, že sedíš, pindáš o tom, jak je všechno špatně a akorát si stěžuješ a navíc s tím nic neděláš. (Ber mě s nadsázkou, ale snad srozumitelně vyjadřuju, co myslím.) A ano, jistě, muži taky, ale přece jen jsem svůj příklad vystavěla na markatnějším ukazateli jako jsou kabelky a rtěnky. V jiném směru by o sebe přirozeně podobně měl pečovat i muž.
VymazatUsuzovala jsem hlavně z Tvých příspěvků, které mi přišly orientované na negativno spíš než na argumentační rovnováhu "nelíbí se mi x motivuje mě". Samozřejmě vůbec nevím, kdo jsi, takže proto ta věta o směřování energie pozitivním směrem (jako reakce jen a pouze na komenty). "Drž hubu a krok a usmívej skrz zaťaté zuby" není můj styl. Měl to být pouze návrh na konstruktivní řešení toho sejření se. (Znám to z vlastní zkušenosti.). Pokud teda rovnou nechceš něco aktivně dělat místo toho poukazování na nešvary (třeba děláš, ale z komentů jsem to nevyčetla).
VymazatJá jsem třeba na začátku vedla blog i z pohnutky stočit pohled čtenářek (a čtenářů, pokud se nějací najdou) od hubnutí a otrockého vedení jídelníčků na straně jedné nebo na druhé straně podsouvání sportovní výživy holkám, co se hýbou dvakrát týdně (a nazývání obojího zdravým životním stylem) ke střízlivějšímu uvažování ve stylu "hlavně se hýbejte a normálně jezte". Teď už mě to netankuje, i když si někdy rejpnu. Kdo chce kam, pomozme mu tam. Ale přišlo by mi blbý jen "pindat", raději nabízím taky alternativu.
Jde mi o princip. Nabídnutí jinačí volby jako "nadstavba" poukazování.
Zdraví je přitažlivější... tak to tě myslím skvěle vystihuje. Líbí se mi, že takhle přistupuješ nejen ke kosmetice, ale k životu celkově. Stále ráda čtu tvé články.
OdpovědětVymazatTo je krásný kompliment, děkuju! Já se takhle zvnějšku nedokážu pozorovat, o to příjemnější je číst to od Tebe. Ať se tu líbí co nejdýl, Ivet! Třeba až do těch mých čtyřiceti.
VymazatJá děkuju! Klidně až do čtyřiceti :)
VymazatAho cyklistko, díky za tyhle články, pro mne je to docela inspirace. Jsem typ slečny, která na sebe až do pár let zpátky kašlala (odličovací mléko jsem použila poprvé ve dvaceti, u nás v rodině se to moc nenosilo, tak kde se to zaučit, že....) - a s tím souvisí můj problém - už jsem se naučila o sebe relativně pečovat, snažím se trochu uvažovat hlavou a slepě nesledovat každé reklamy a zaručené typy, co se na netu objeví atd... Ale stále jsem v kosmetice (nejen té přírodní) začátečník, který rád sbírá inspiraci od jiných jedinců (ať už se tím nechám inspirovat, nebo se nad tím jen zamyslím). Díky za ty články, kde píšeš konkrétní postupy, jak to děláš ty. Inspirace je to více než hluboká :)
OdpovědětVymazatMám na tebe ještě dvě otázky - a) jak řešíš dekorativní kosmetiku běhěm sportu? (já se někdy radši vůbec nenamaluji, protože se mi to před sportem (během kterého se zpotím, a při namalovaném obličeji si přijdu jak s igeliťákem) nechce z obličeje dávat dolů, ale zjistila jsem, že některé slečny to neřeší, po 10km běhu třeba jen přepudrují obličej a jdou (nechápu, že si ten obličej nemusí umýt :D ). Zajímá mne, jak to řešíš ty, pokud sportuješ např. v odpoledních hodinách po práci? Smýváš makeup, nebo to uděláš vše až při závěreční večerní očistě?
+ by mě zajímal tvůj názor na výrobky z Yves Rocher. Nejsem si jistá, jeslti u této značky stále nakupuješ či máš stále přehled o jejích výrobcích. Já již několik let používám pleťovou kosmetiku právě od YR, ale v poslední době se dost zamýšlím nad smysluplností této značky.. Díky tobě jsem začala číst složení krémů atd a byla jsem docela překvapená :)
měj se hezky a díky za každé nové posty :)
Ahoj Strato! Netušila jsem, že moje články by mohly být až tak instruktivni, ale pokud si byť jen trošku vyhodnotíš jako inspirativní, jsem polichocena :) S kosmetikou jsem to měla podobně jako Ty, řešila to pleťová voda, krém a v pohodě jsem přežívala; z dekorativky pak řasenka a balzám na rty (byla jsem vedená spíš k čistotě a střídmosti a kosmetika mi nijak nechyběla, našla jsem si k ní cestu úplně sama až kolem pětadvaceti). Doteď kosmetiku vnímám jako něco podružného, co člověku sice může trochu zvednout sebevědomí a polichotit, ale naprosto nikdy dostatečně zakamuflovat dutý vnitřek... Ale dost mentorování :)
VymazatAd kosmetika během sportu: Když jdu cvičit hned ráno, samozřejmě se vůbec nemaluju. Odpoledne nebo večer po práci to taky neřeším, pokud si o to pleť neřekne sama (když mám mastný pocit v obličeji atp.). S MMU žádné problémy ani igelitový pocit nemívám. Ale po sportu okamžitě všechno komplet odličuju a čistím. A taky v zimě odličuju hned po příchodu domů, protože si před aktivitami v mrazu mažu obličej "vazelínou" a nedovedu si představit, že bych ji šudlala do mejkapu.
Ad Yves-Rocher: Jejich kosmetiku si sama nekupuju (naposledy jen parfém), ale cca před pěti lety jsem v jejich nabídce měla značný přehled (to jsem zrovna začala objevovat svět kosmetiky a skoupila bych snad všechno od všech výrobců, kteří mají aspoň trochu kladné recenze). Některým z rodiny YR sedí, takže ji ode mě dostávají jako dárek. Sem tam něco dostanu sama a vypotřebuju to (teď je to momentálně elixír 7.9), ale radši ani nečtu etikety (jejich slogan "rostlinná kosmetika" není vůbec stoprocentní). Trochu mi taky vadí výrazná parfemace. Jinak myslím, že jako hromada jiných značek mají svoje povedené výrobky a některé propadáky (když odhlídnu od složení).
Pěkný zbytek dne Ti přeju!
Ahoj cyklistko, tímhle článkem jsi mi udělala radost, je pro mě hodně inspirativní. A právě proto, že se dost vyznáš v olejích, prosím tě o radu. Mám smíšenou, ale bohužel dost citlivou pleť (při změnách kosmetiky se mi dělají podkožní boláčky nebo i obyč pupínky). V podstatě nyní snáším dobře jen Avene z lékárny, dekorativku naopak jakoukoli, tam mi nevadí nic. Mám takový (no možná blbě) intuitivní pnutí k olejům - je mi o pár let víc než tobě a prostě myslím, že by mi olejičky mohly dost prospět. Ale k otázce, který je podle tebe nějakého "lehčího" charakteru, nekomedogenní a ne extra hutný? Značku už si pak samozřejmě vhodnou najdu, ale vůbec nevím, který olej hledat. Díky moc za radu, Renina Š.
OdpovědětVymazatČau Renino, ráda Tě zase vidím! Napadlo mě olejů několik - z hroznových zrnek, meruňkový, rýžový, jojobový. Hodně rychle se do pleti vsakuje hroznový a rýžový, ty používám skoro vždycky jako základový olej (hroznový je v ČR dobře dostupný a moc nestojí). Jojobový olej mi v zimě dovede pleď do rovnováhy (mastná T-zóna a suchá brada třeba), navíc je trvanlivý a ne moc choulostivý na žluknutí. Tahám ho s sebou pokaždé do sauny. Meruňkový má dobrou pověst, ale nezkoušela jsem ho ještě dostatečně dlouho, abych si mohla udělat konečný úsudek.
VymazatDobře hledej a vyber!
Díky moc, jsi rychlík! Jdu pátrat. A jsem ráda, že jsem tě před časem v blogosvětě našla. Renina Š.
VymazatJežiš *pleť* pochopitelně.
VymazatNení zač a měj se hezky!
Hodiny chémie som zaspala aj ja:D a natierala som sa iba olejčekom, avšak po 2-3 týždňoch som sama zistila, že pokožka je suchšia, tak som s olejom prestala a o pár dní som už čítala článok, kde som urobila chybu:)) Čo som však prekvapená, že to nie je napísané na fľaštičke a keď som pátrala na ich stránkach tak som našla, že olej sa aplikuje na suchú alebo vlhkú pokožku.....to by mali zmeniť...
OdpovědětVymazatTak hlavně žes to zjistila! Ne u všech produktů jsou "následky" patrné už po třech týdnech... Možná by výrobci měli být zřetelnější v popiscích, ale víš co - hromada z nich raději nenapíše všechno. Je na konzumentovi, aby trochu zapojil ten kousek těla nad krkem :)
VymazatPo shlédnutí pár videí Petry Lovelyhair jsem dospěla k názoru, že je to hloupá, afektovaná a mně nesympatická ženská. A cítím z ní faleš. Na to,že je jí 33 teda koukám, co všechno dokáže vypustit z pusy za názory...
OdpovědětVymazatJinak moc díky za Tvůj blog, inspirovala jsi mě k mnoha změnám...:-)
Aneta
1) Díky za zpětnou vazbu ohledně blogu, Anet! Čím víc informací, tím víc možností volby.
Vymazat2) Petra nemá možnost se tady obhajovat, proto se nechci pouštět do diskuze ohledně jejích názorů a blogování. Chyba je na mé straně, že jsem ji zmínila v souvislosti s vazelínou, a jen a pouze v téhle souvislosti jsem ji tu chtěla původně mít. Linknu do příspěvku adresu Petřina blogu. Pokud sem zabloudí, aby měla možnost říct svoje.
Jinak díky a měj se hezky!