1. Koukáš se na televizi? Jaký je tvůj oblíbený
pořad, případně seriál?
Málokdy, mám ji
nejčastěji připojenou k počítači jako extra monitor, protože ráda dělám víc
věcí najednou a nebaví mě přepínat mezi okny. Když už koukám, jsou to většinou
sportovní přenosy (atletika, zimní sporty, cyklistika), dokumenty, které v
televizním archivu nenajdu, nebo pečlivě
zaměřené celovečerní filmy. Navzdory úzkému výběru ale ráda a důkladně studuju
televizní program a to každý den :)
Na seriály koukám
sem tam, většinou streamuju z předplacené služby. Teď sleduju Game of Thrones (hodně tajemna, hodně dobrodružství a hodně intrik),
dřív to byl Spartacus (dobrodružství, hodně intrik a hodně krve), Sherlock Holmes (hodně dobrodružství, hodně hádanek s atmosférou), Oz (hodně čehokoli), svého času Chirurgové (hodně vztahů, o něco míň krve),
nostalgické vzpomínky mám na Byl jednou jeden život (hodně radosti z poznání) nebo Tintinova
dobrodružství (hodně - jak jinak - dobrodružství).
Jasně. Ne vždycky s
nadšením, ale doma připravený oběd do práce a teplá večeře je u nás doma pravidlem.
Mnohem radši ale peču, ráda navíc zkouším různé recepty. Když jsem někde na
cestách v zahraničí, neodpustím si návštěvu místních obchůdků a vozím si pak
domů koření. Koření dostávám i darem od známých nebo přátel. Stejně tak ráda se
toulám venku a sbírám bylinky, houby atp., které později suším. Někdy z legrace
před odchodem do lesa doma oznamuju, že jdu natrhat oběd. Většinou jen pro
sebe, doma jsem kdysi dávno líčila košatost české literatury a nepozřetelně se zmínila o Maryše.
Nejoblíbenější
jídlo, hmm... No to asi bude těžké, ale mohla bych se utlouct po meruňkové
omáčce s měkkounkým jehněčím masem v kombinaci s rýží, potom můžu pečeného
lososa s koprovou omáčkou, šťavnaté upečené kuře s bramborovou kaší a domácím
jablečným kompotem a našlo by se toho víc. Dezert? Asi jablečný koláč na
lotyšský způsob, ten peču nejradši a nejvíc mě u něj mrzí, když na mě nezůstane
poslední kousek. Pak mám hodně ráda drobenkové koláče v kombinaci s vanikovou
polevou.
3. Vysněné
povolání?
Dvě, obojí jsem
si splnila. Vždycky jsem chtěla učit, což se mi povedlo na všech třech stupních
vzdělávacího systému - ZŠ, gymnáziu i VŠ. Nejradši jsem pracovala s dospělými. Tlumočnicí jsem se taky
stala, nejčastěji tlumočím ve zdravotnictví, při vyšetřování trestných činů. Na nájem a jídlo si momentálně nevydělávám ani jedním.
Kromě toho se
ráda angažuju na dobrovolnické bázi, protože práce, kde nějakým způsobem
konkrétně pomáhám lidem (třeba i manuálně), je pro mě hodně důležitá. Ráda za
sebou nechávám viditelné výsledky, třeba úklidová brigáda na VŠ mě bavila. Ve volném čase pomáhám lidem předcházet
zdravotním problémům jako osobní trenérka/instruktorka, jinak trávím dvě
odpoledne v měsíci s mentálně postiženými lidmi.
Momentálně
hloubám, kde bych co ještě v rámci profesního života vyvedla. Chci dělat něco užitečného. Návrhy?
4. Ovládáš
nějaký cizí jazyk? Jakým jazykem by ses chtěla dorozumět?
Zaprvé by mě
zajímalo, co si lidi představují pod pojmem "ovládat cizí jazyk".
Zeptat se na cestu, číst knihy, porozumět písničkám, zvládnout přijímací
pohovor v cizím jazyce? Jako učitelce mi naskočila evropská stupnice jazykových
znalostí (CEFR) od A1-C2 :-)
Jinak jo,
ovládám. Cizí jazyky se učím rychle, zvlášť když jsem fyzicky v cizí zemi.
Nestydím se mluvit, ráda používám jednoduché fráze jako odrazový
můstek pro složitější konstrukce, ráda odposlouchávám melodii cizí řeči. Kromě
toho mám hlavu na gramatiku - lehce si odvozuju pravidla a jsem schopna si
rychle vytvořit fungující systém. O jazycích a jejich didaktice bych dokázala
básnit hodiny! Neskromně si zakládám na tom, že u studentů dovedu vzbudit
zájem, dát jim dobré základy i nadstavbu a vzbudit v nich masochistickou chuť
dělat věci nad rámec osnov :)
Ale zpátky k
otázce. Velice dobře ovládám angličtinu, výborně němčinu
a švédštinu, dorozumím se dobře norsky, za terno považuju teoretické znalosti
latiny. Učím se rusky a sorani a výhledově se těším na španělštinu. Jinak
zvládnu drobty (ale nenazývám to znalostmi) v pár dalších jazycích. Baví mě se
hnípat v cizích textech (hlavně na etiketách čehokoli) a hledat podobnosti -
písmenka, znaky (a třeba i šifry) jsou mojí vášní už odmalička.
Nejvíc
jsem ale vděčná za znalosti češtiny, na které si kvůli delšímu pobytu v
zahraničí zakládám a kvůli níž jsem si vlastně založila česky psaný blog.
5. Za co
utrácíš v rámci kategorie “pro radost”, když ne za makeup?
Za dárky
nejbližším. Za cestování. Za čtivo. Za sportovní vybavení.
6. Seznamuješ
se snadno s neznámými lidmi?
Řekla bych to
takhle: Snadno se seznamuju při nějaké činnosti. Nejsem typ "kafíčko a
zákusek" nebo "sakra to je vopruz" ve frontě u pokladny.
Ráda poslouchám
(hlavně ty, kteří mají co říct).
7. Čteš knížky
nebo preferuješ internetové čtivo?
Obojí. Knížek
vlastním míň, než bych si přála, pořád ve mně dříme obava z dalšího stěhování a
bedny těžkých svazků, se kterými se budu muset tahat. Proto jsem se naučila
číst z monitoru a založila si elektronickou knihovnu. Mám v ní přes tisíc
titulů a ještě praštěnější je, že jsem si v téhle knihovně udělala systém
pomocí elektronické databáze. Co se týká internetu, jsem okouzlena
hypertextovými možnostmi odkazů, což knížkám chybí. Mým snem je psát tužkou,
která napsané okamžitě přenáší do elektronické revidovatelné podoby, a pár pohyby prstů přidat k napsanému odkazy, dodatky, komentáře.
8. Co je tvá
nejhorší a nejlepší vlastnost?
Umíněnost/houževnatost
a trpělivost (s různými přívlastky). Dvě strany jedné mince.
9. Chodíš se
večer bavit mezi lidi nebo preferuješ komorní společnost?
Komorní
společnost. Ráda lidi poznávám do hloubky.
10. Kdybys
neblogovala, mezi jaké činnosti bys podělila volný čas, kterého by najednou
bylo nejspíš mraky?
No to teda.
Mraky by toho volného času asi nebylo, ale asi bych začala s nějakou jinou
zábavou. Protože ostatní moje koníčky ode
mě dostávají času - i v současné blogové vytíženosti - právě tak akorát,
abych se k nim pravidelně a ráda vracela.
Štafetu posílám svým komentujícím, vyberte si libovolnou otázku a vlípněte mi do komentů odpověď, moc vás neznám a ráda to napravím ;)
Mějte se!
Teda, to podezreni jsem mela uz driv, ale ty jsi vazne uzasna zenska!! :o)
OdpovědětVymazatNeblázni! Jenom se snažím vyrazit co nejvíc z rozdaných karet a hrát tak, aby mě to bavilo ;)
VymazatJsem ráda, že tě znám zase o kousek blíž :) a ta znalost jazyků...páni :) - to tě dost obdivuji :)
OdpovědětVymazatLil
Čím větší znalostí, tím snadnější získat nové znalosti. Příbuzné - jazyky jsou si hodně podobné, tvaroslovím, skladbou atp. Pro mě jsou esa lidi, co si začnou s tónovými jazyky.
VymazatKonečně blog učitelky:) Tvoji znalost jazyků obdivuju! A dokonce němčina, moc lidí němčinu rádo nemá. -A.
OdpovědětVymazat:) Bývalé, ale duší jsem pořád se studenty.
VymazatAd němčina: ale když jí mluví takový sametový mužský hlas... Namátkou třeba Gedeon Burkhard... Škoda že k ní většina lidí chová antipatie, i když je mi jasné proč.
Našlo by se jich víc:) Já měla během studia lektory, jejichž němčina byla úplným balzámem na duši. Učím se ji snad od 4 let, takže jsem prošla i tou fází odporu k ní, ale jsem ráda, že jsem si ji opět oblíbila. Švédsky bych se taky chtěla naučit, ale nejdřív se chci ponořit pořádně do ruštiny. -A.
VymazatŠtěstí na učitele/lektory dělá strašně moc... Na gymnáziu jsem měla profesorku, která natvrdo všem řekla, že jako rodilí mluvčí se anglicky nikdy nenaučíme. Čímž mě naprosto otrávila, mířím prostě k nejvyšším cílům :) Díky ní jsem úplně ztratila motivaci a učila se pro známku. K angličtině jsem si pak našla cestu mnohem později.
VymazatS ruštinou zatím jen tak flirtuju... Tobě přeju hodně štěstí s jejím studiem!
Eeeej, konečně někdo, komu se líbí němčina! :)
VymazatOd září ji jdu studovat a potkat někoho, komu se tento jazyk líbí je vážně štěstí, spíše na mě spousta lidí kouká jako na blázna, že mě to vůbec může bavit...
Tak To přeju hodně štěstí ve studiu a ať Tě němčina baví i dál!
Vymazatjej, já ti tak závidím ty znalosti jazyků. jakože nežebych byla úplné dřevo, ale musím to do sebe fakt hustit horemdolem, pak to stejně nepoužívám... tak toho polovinu zapomenu, ale pyšně si dál tvrdím, že ten jazyk umím. no nic no.
OdpovědětVymazatNení proč. Znalost jazyků je tak trochu o ničem, když nejsou jinačí odborné znalosti. Ale líbí se mi Tvá sebereflexe :) Jo, a jazyk naskočí rychle i po nějaké době nepoužívání. Když jsem se učila švédsky, bylo to přes němčinu. Přesto jsem německy zaboha nemohla kváknout, tak se mi ty jazyky mlely. Pak si švédština "sedla" a němčina se vrátila zpět.
VymazatJsem další z těch, co ti závidí ovládání cizích jazyků! Na gramatiku mám taky hlavu, kdežto na slovíčka vůbec.
OdpovědětVymazatTo chce cvičit (samosebou smysluplně a v souvislostech). Nerozumím odporu k memorování a učení se nazpaměť. Jako jo, slovíčka se dají odvodit, ale to už vyžaduje trochu znalostí. Jinak je to o opakování a to zvládne kdekdo.
VymazatNa jazycích se mi proto líbí, že při učení neexistují zkratky. Buď se tomu věnuješ a naučíš se, nebo se nevěnuješ a můžeš se jít klouzat. Je to jenom o najití si vlastního fungujícího systému.
Moc pěkný tag! Klobouk dolů dobrých učitelů, kteří umí zaujmout a naučit jazyk je hodně málo - potřebuji nějakého učitele pro své děti, pomóc :-D...A není nad to, když člověk dělá svoje vysněné povolání!! Ať se Ti daří!
OdpovědětVymazatS tim nemuzu nez souhlasit. Akorat je pak tezke rozlisovat pracovni dobu a volny cas, protoze i ve volnem case se clovek svemu povolani rad v myslenkach venuje a vysmysli dalsi zlepsovaky. Coz v okoli muze vyvolat dojem, ze je jeden workoholik...
VymazatDrzim palce, at pro sve deti najdes zapalene a rozumne pedagogy! Ja jsem za ty sve ve svem detstvi a mladi vdecna, i diky nim jsem chtela jako ucitel pracovat a sirit dal to, co se mne libilo na jejich pristupu.
Kdepak, přidávám se k první komentující: já z tebe mám dojem přímo renesanční osobnosti. Fakt! Čím víc tě čtu, tím víc dalších vlastností a schopností u tebe objevuju až si říkám, zda se to někdy zastaví :) A to jsi zhruba ve třetině svého života... I když je to vlastně logické: kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem. To u tebe platí bezpochyby. Klobouk dolů, máš můj obdiv ve všech směrech! ;-)
OdpovědětVymazatDíky za přebrání tagu, ráda jsem si početla :)
Verunka
Ja dekuju za hozeni rukavice :) Skoro se cervenam pri tech ohodnocenich, ale cloveku fakt neprijde, ze dela neco vyjimecneho. Zvlast kdyz je to zabava... Naopak, bych se musela stydet, kdybych mela k necemu vlohy a nevyuzila je za ucelem uzitku pro ostatni.
Vymazat