Pamatuju si, jak jsem se den po svých šestadvacátých narozeninách probudila se strnulou šíjí a nemohla jsem otočit hlavou. Tak už asi definitivně stárnu, pomyslela jsem si tenkrát. Dneska se tomu směju, ale tenkrát mi do smíchu fakt nebylo. Naopak - jala mě panika a jestli jsem se do té doby protahovala 3-4 týdně, začala jsem pro jistotu každý den. Teď už to patří k mému rannímu rituálu. Budíček, koupelna, pozdrav slunci. Nedaří se mi protáhnout se úplně každé ráno (třeba když se probudím zbouraná z předchozího intenzivního cvičení nebo když se probudím později než obvykle), ale přes den to většinou doženu.
Nehodlám se totiž zařadit do řady svých vrstevníků (a mnohem mladších lidí) zkroucených jak paragraf, s kulatými zády a stěžujících si na bolest a píchání v kloubech. To mi před třicítkou připadá jako naprostá katastrofa. Co budou tihle lidi dělat s přibývajícími lety? A taky je za tím ryzí marnivost - prostě chci dobře vypadat a to jde s hezkým držením těla mnohem snadněji.
Moje měřítko ohebnosti je spolehlivé - provaz (na obě nohy). Jak to nejde, tak to tlačím dolů, kyčle praskají, švy povolují... :)) Až jsem dole. A pak sed na podlaze s nataženýma nohama a čelo ke kolenům. To nemám ráda, ale funguje to. Nejlíp když vám někdo sedne na záda :)
Jinak chodím sem tam na jógu a jednou dvakrát do měsíce na lekci k nám do fitka, která se jmenuje flex - jde o pomalé aktivní i pasivní protahování.
A co vy? Máte taky nějaké měřítko denní formy nebo dobré protahovací cviky?
Pozdrav slunci je super, i když pravidelně každý den ho necvičím. Ale po cvičení se snažím dělat důkladně stretching a i protahovací cviky mám moc ráda. Pravidelně zařazuji provaz na obě nohy, i šňůru. Pro mě je to naštěstí spíše protažení než utrpení, jako pro některé :D I díky tomu mám ohebnost myslím celkem dobrou :)
OdpovědětVymazatTo je dobře, ohledně strečinku a uvolnění svalů na závěr jsem si všimla, že to hodně lidí fláká. U nás je tomu na lekcích vyhrazeno 10-15 minut (pokud to není jóga nebo flex).
OdpovědětVymazatOhebná vůbec nejsem. Strečink pravidelně zapomínám a i kdžy vím, že to je špatně, nemůžu si na něj navyknout. Nějaké protahovací lekce by se mi hodily.
OdpovědětVymazatTak tyto dva obrázky jsem si vytiskla a cvičím pozdrav slunci každé ráno, děkuji za připomenutí-už jsem ho jeden čas cvičívala a potom se na to člověk chvíli vyprdne a ...no zatím to nevypadá nijak úchvatně, ale to se časem vytříbí:)
OdpovědětVymazatAle teda provaz-to tě obdivuji. To je můj sen zvládnout ho, ale nikdy se mi to nepodařilo, tak snad to bude časem povolovat a povolovat:)
Když se protahovací cviky dělají pravidelně, zlepší se flexibilita během pár dní, týdnů. Ale nezapomínat, no... To je ten největší oříšek :)
VymazatProvaz jde taky nacvičit a já doufám, že se mi podaří ho udržovat až do požehnaného věku :) Jestli mě ještě bude bavit blogovat (a budu tu), tak se za čtyřicet padesát let ozvu, jak na tom jsem :)