čtvrtek 5. května 2016

3 Aktuální péče o pleť

Přiznám otevřeně, že jsem od DIY kosmetiky přešla víc či míň ke kosmetice běžně dostupné (a vlastně i docela drahé, když se zamyslím). Je to spíš z nedostatku času než ze snobství, protože zkoumání ingrediencí a možnost ovlivnňovat jejich poměr ve vlastnoručně míchaných výrobcích mě pořád teoreticky baví a vím, že to přináší svoje výsledky (viz naše mrně a její ekzém). Taky jsem konečně dospotřebovala všechny zásoby olejů, k čemuž mi velmi dopomohla právě Minicyklistka, která se ukázala jako minimálně stejná, ne-li náročnější konzumentka, a nové oleje se (zatím) objednávat nechystám (i když, kdo ví, fresholi nebo a:koma mě možná stejně nalákají). Finančně jsem se narozdíl od posledních tří až čtyř let, kdy mě kosmetika vycházela díky olejům a DIY na pakatel, docela rozšoupla, přestože jsem nakupovala ve slevách. Ale když si spočítám, že tuhletu zásobu budu mít minimálně na rok, a když k tomu připočtu poměr cena-výkon, přičemž se za stejnou cenu dá koupit kosmetika plná silikonů a minerálních olejů, nemám vůbec pocit, že bych zbytečně rozhazovala.


Blogger Tricks

středa 20. dubna 2016

23 Moje mužské úterky


Do třetice všeho dobrého feministického.


V úterý žiju jako většina mužů s rodinou (tedy kromě faktu, že většina mužů není zároveň těhotných jako momentálně já).  Po v poklidu strávené noci vstanu do práce, neboť manžel je tři dny v týdnu doma na rodičáku a má plnou zodpovědnost za naše batole, včetně nočního vstávání k němu v případě nočních můr nebo hladu. Vypiju si čaj a posnídám, zatímco nahoře v ložnici už slyším čilé mládě natěšené na skotačení a hopsání v peřinách. Představuju si, jak je po neklidné noci s Minicyklistkou mně. Nezávidím Mužovi. Ještě by určitě zamhouřil oči a aspoň čtvrthodinu si pospal, ale je mi líto. Dnes to nejde, jsi táta na plný úvazek a já živitelkou rodiny.

středa 13. dubna 2016

6 Dělám pokroky!

V zimě jsem se přihlásila do pokračovacího plaveckého kurzu a teď, po deseti lekcích, kdy jsem pilovala kraulařskou techniku se vším, co k tomu patří, se konečně začínám ve vodě cítit bezpečně. Panika, která mě občas přepadla, když jsme z pětadvacítek přešli na padesátky a začali plavat na čas, zmizela. Respektive neobjevuje se tak často a dokážu ji zvládat, aniž bych musela změnit plavecký styl nebo dokonce udělat pauzu, abych se mohla uklidnit. Začala jsem si ve vodě víc věřit. Teda ne že bych si ve vodě dřív nevěřila, ale při kraulu jsem se obyčejně tak zakyselila, že jsem po pár desítkách metrů nebyla schopná pokračovat, což vyústilo v poměrně špatné kraulařské sebevědomí a velký respekt z úseků delších než 25 m.

Včera jsme opět plavali na čas, 12x25metrů (6x25 s ploutvemi, druhou polovinu bez), poté 4x50 m s dvacetivteřinovým odpočinkem. Protože se snažím plavat spíš hlavou, než být na druhé straně co nejrychleji - přece jen jsem v polovině druhého trimestru - byl pro mě včerejší trénink dalším pozitivním zážitkem a už se těším, až se do bazénu ponořím zítra. Snažím se poslední týdny plavat třikrát týdně a cítím, že mi to ohromně svědčí. V porovnání s prvním těhotenstvím, kdy jsem si kondici udržovala hlavně na crosstraineru, se cítím snad ještě líp a hlavně se pořád učím něco nového. Jsem zvědavá, jak mi to půjde v dalších týdnech. Od trénování motýlka po skončení kurzu už asi upustím, ale kraul, znak a prsa (a hlavně ten volný styl), budu pilovat dál. A taky to bude perfektní způsob, jak se dostat po porodu zpět do formy...!


úterý 15. března 2016

47 Mateřská a otcovská dovolená. Ve Švédsku a v našem podání.

Dostala jsem na blogu nedávno otázku, jak to ve Švédsku funguje s mateřskou a rodičovskou dovolenou. Odpověď je jednoduchá: Dle mého skromného názoru to funguje dobře (i když by to mohlo být ještě mnohem lepší). Dobře to funguje proto, že o děti pečují taky muži.

Než se dostanu k subjektivním zážitkům, nabídnu suchá fakta. Ať si uděláte obrázek sami/samy. Možná že už během jejich čtení přijdete na výhody/nevýhody švédského systému. Budeme se bavit o stále ještě nejčastějším rodičovském modelu, tzn. žena a muž.



neděle 13. března 2016

3 Rok bez parfému

No dobrá, ne úplně bez parfému, ale bez těch konvenčních vůní určitě. 

Na začátku loňského roku jsem si dala předsevzetí, že se ponořím do oblasti ekologických parfémů. Že trochu natrénuju čich, abych byla schopná identifikovat aspoň některé složky a s touto schopností že se mi bude líp hledat ekologická alternativa ke konvenčním vůním. 

První část předsevzetí jsem si myslím splnila, druhou část spíš ne. Přece jenom, natrénovat čich by si žádalo systematičtější trénink, k němuž se mi nedostávalo času a taky možnosti konzultace s někým, kdo se opravdu vyzná. Jsem však ráda, že jsem si rozšířila obzory a prozkoumala trh a nabídku. Ve Švédsku je myslím vcelku slušný výběr, co se ekologických alternativ týká, těžší je to však se sháněním vzorků. Nejvíc štěstí jsem měla s e-shopem swedishbeautyfactory.se, pokusila jsem se objednat i z naturisimo.com a lovelula.com, ale z Velké Británie evidentně není možno parfémy objednávat. Vzorky jsem ulovila i na etsy.com a amazingy.com. Obecně bych řekla, že trh s parfémy složenými ze složek přírodního původu roste a ještě poroste. Poptávka je a nabídka jí určitě neodpovídá. Jsem zvědavá, jakým směrem se trend bude posunovat. Jistě, ve většině případů jde pořád o kombinaci rostlinných a esenciálních olejů, z nichž ty první představují nosnou složku (vedle alkoholu) a kde skupina druhá obstarává samotnou vůni. Zatímco se však  někteří výrobci spokojí s produkováním co nejčistších vůní (původem i množstvím esenc. olejů), jiní sázejí na kombinace voňavých složek ve snaze konkurovat rafinovaným konvenčním parfémům. Určitým obrozením procházejí i obaly a způsob aplikace. Roll-ony jsou pořád hodně rozšířené, ale objevují se i rozprašovače (Tata Harper). Vyzkoušela jsem taky pár tuhých parfémů (Pacifica).

Společným znakem snad všech přírodních parfémů je jejich krátká trvanlivost na kůži. Pohybuje se okolo max. jedné hodiny (Honoré des Prés, Lurk) či dvou-tří (Pacifica, Ravencourt Apothecary, Tsi-La), maximálně čtyř (Björk and Berries). Takže to chce častější aplikaci. Vůně jsou taky mnohem jednodušší, přímočařejší. Snadněji se rozeznávají a už po prvním čichnutí mám jasno, jestli jo nebo ne (většinou je to ne). Protože vlastním slušnou sbírku esenc. olejů, mám jakž takž přehled o těch nejpoužívanějších složkách v parfémech. Ylang-ylang např. je vcelku klasika, stejně tak citrusové plody typu grep nebo citronová tráva. Daleko těžší je v současné nabídce najít parfémy s květovým aromatem. Kdo máte rádi citrusové nebo orientální parfémy, asi si přijete na své mnohem snáz. Pro mě jsou přírodní parfémy jen kompromisem, zatím jsem opravdu nenašla žádný, který by mi sedl aspoň z 90 %. Na druhou stranu mi bylo útěchou vědomí, že Minicyklistku neutápím v syntetických složkách. Mimochodem, hodně mi vadí, že u většiny konvenčních parfémů není možné dočíst se informace o složení, a tím nemyslím ono klasické "hlava, srdce, základ".

Čeho jsem si za těch zhruba 14 měsíců bez konvenčních parfémů všimla? Tak zajedno není vůbec těžké se bez nich obejít, jde jen o zvyk. Zadruhé mi teď, když jsem si zase byla počichat v parfumérii, přijdou neskutečně silné, a tím nemyslím prvních pár vteřin či minut. Prostě mi i půlden po aplikaci přijdou hodně výrazné. A taky zvláštním způsobem umělé, nepravé. Mluvím teď o parfémech, které jsem dřív používala každodenně, a ke kterým jsem si byla jen tak ze zvědavosti a s časovým odstupem přivonět, jestli mě ten rok nějak poznamenal.Takže poznamenal a to dost. Taky jsem sem tam během toho ročního půstu nějaký ten zbytek konvenčních parfémů, co mi ještě zůstaly doma, použila (předesílám, že parfémy neprošly doporučeným datem spotřeby). A světe div se, především za ušima jsem se dočkala vyrážky a vřídků. Reakce, kterou jsem dřív vůbec neznala. Přišlo mi to poměrně zajímavé, protože i když dřív moje kůže byla neustále měnícím se obrazem momentálního klimatu a hormonálních skoků, poslední roky mám stabilní, nereaktivní pokožku, kterou jen tak něco nerozhází.


Nicméně, na přírodní parfémy jsem si pořád úplně nezvykla. Nevadí mi krátká trvanlivost a častá reaplikace, spíš fakt, že jsem nenašla ten "svůj", který by mi bez výtky voněl (jako jsem to zažívala u parfémů konvenčních). 

Jaké značky jsem očichala? Honoré des Prés, SAMA, DoubleYou, Lurk, Pacifica, Tsi-La, Björk and Berries, Tara Harper, Ravenscourt Apothecary. Recenzovat je budu příště.  

Co vy? Jaké parfémy používáte (konvenční x přírodní) 
a pokud přírodní, jaké značky jste si oblíbili?