středa 13. května 2015

4 Gressa Skin Minimalist Corrective Serum Foundation - minirecenze

Jedenáct dnů - tak dlouho jsem čekala na svůj tekutý makeup čistě přírodní provenience. Gressa Skin se těší výborným ohlasům, kam jen kliknete, a zároveň je zapotřebí sáhnout hluboko do kapsy, takže si asi dovedete představit, že se mi lehce houpal žaludek při pomyšlení na případné fiasko (do této kategorie patří např. tekutý makeup od Zuii, a blíží se mu i Lavera či Nvey Eco).

Nicméně, dnes po obědě jsem si balík vyzvedla. Nedorazil sice v rekordně krátkém čase a zabalený do sametu, jak jsem si představovala s ohledem na cenu poštovného (25 USD), ale dorazil a ani jsem nemusela platit clo (celková cena zásilky byla 70 USD). Ač nalíčená (dnes Lucy Minerals), nemohla jsem disciplinovaně čekat až do zítřka, takže jsem stáhla MMU a jala se rozbalovat balík.



Hodně mě zklamalo, že v Gressa mi nepřibalili ony tři vzorky zdarma, o které jsem si napsala. Odeslala jsem jim mail, protože vzorky pochopitelně chci (mj. nejsvětlejší odstín makeupu, protože ten bude zapotřebí při dolaďování odstínu), a jsem docela zvědavá, jak se k tomu postaví. Zaplatí i poštovné?


Černá pevná krabice s jemným zlatým reliéfem působí stroze luxusním dojmem. Lahvička o objemu 15 ml vypadá na mirónské sklo (jestli je to opravdu ono, jsem na domovské stránce nenašla), což automaticky navyšuje cenu. Škoda že jsem si makeup neobjednala v lednu, kdy ještě stál 45 dolarů...


Makeup do puntíku vystihuje význam slova tekutý. Odměřuje se pipetou a 2-4 kapky stačí na celý obličej. Mně stačily dvě. Opravdu. Na domovské stránce se píše, že je zapotřebí ho rychle vpracovat do pleti. To souhlasí, protože makeup se rychle vpíjí a hrozí, že při lelkování ho neaplikujete rovnoměrně. Zároveň není zapotřebí panikařit, protože textura makeupu je maximálně poddajná a ochotně se nechá opracovávat prsty. Štětec nebo houbičku jsem zatím nezkoušela, tudíž nemohu poreferovat.

A propos tekutost a textura - když jsem kapku viděla stékat po hřbetu ruky a začala ji roztírat prstem, maně jsem si vzpomněla na svůj pokus o tekutý makeup. Přesně takový pocit olejovitosti jsem měla ze své kombinace skvalanu a minerálního makeupu.


Takhle vypadá makeup okamžitě po vpracování do pokožky, ještě před úplným zaschnutím (makeup jsem aplikovala na hřbet ruky mezi prostředník a palec směrem k zápěstí). Krytí je na moje měřítka velice obstojné - najdete malé světlé znaménko mezi ukazovákem a palcem viditelné na předchozí fotce? Přestože netrpím na pupínky, rozšířené žilky nebo výrazné jizvy, které občas vyžadují dobré krytí, mám ráda, když je obličej hezky sjednocený a přitom "dýchá". Tím myslím, že na obličeji nechci masku nebo makeup, který je vidět, usazuje se ve vráskách a celkově poznáte, že nositelka je nalíčená. I když by mi mohl stačit BB krém, ten jediný vyzkoušený (REN) mě nepřesvědčil. Upřednostňuji zkrátka a dobře makeup. A vypadá to, že jsem našla. 

Barevně to sice není úplná shoda (mám odstín 3,), ale doufám v možnost doladit odstín, až mi přijde vzorek (odstín 1).


Takto vypadal můj obličej cca 4 hodiny po aplikaci (bez tvářenky, korektoru či zapudrování) a po hodinové procházce za velké vzdušné vlhkosti (celé odpoledne lilo). Neslil se, netvořil mapy, necuckovatěl a vůbec z něj mám - zatím obezřetnou - radost.

Nebudu vykřikovat, že makeup od Gressa Skin je nejlepší přírodní makeup, který jsem našla. Protože jsem vlastně ani důkladně nehledala. Nebudu ani tvrdit, že Gressa se vyrovná konvenčnímu makeupu se silikony - protože takový jsem nepoužila posledních pět let. Ale - jestli očekáváte lehké až střední krytí, minimálně čtyřhodinovou trvanlivost (bez zapudrování), dojem "můj obličej v zářící, zdravě působící verzi" a ještě máte vysoké nároky na složení (bez silikonů, PEG-ů či parabenů), tak s Gressa máte velkou šanci. 

Pokud se tedy vejdete do jejich omezené barevné stupnice a jste ochotni rozbít svoje k prasknutí nacpané prasátko. 

Se zevrubnější recenzí se ohlásím, až budu mít definitivně jasno, zatím jdu kroutit hlavou nad tím, že na světě patrně opravdu existuje skoro perfektní přírodní tekutý makeup, který pokožce nejen lichotí, ale ji i vyživuje. V Gressa na to asi přišli... 
Blogger Tricks

sobota 9. května 2015

10 5 věcí, které mi usnadnily život po porodu

Nedávno jsem sama pro sebe rekapitulovala svůj mateřský život a došla jsem k závěrům, že: 1) těch pět měsíců uteklo strašně rychle, 2) že i novorozenci a posléze kojenci jsou podivuhodně komunikativní (svým způsobem samozřejmě) a že je snadné naladit se na jejich vlnovou délku, 3) že cvičení dělá mistra a že žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvaří, 4) že rituály usnadňují život, 5) že si tohle období chci zopakovat aspoň ještě jednou (jen prosím bez toho úmrtí milovaného člověka těsně před porodem).

Nejsem typ mámy, co před porodem důkladně hnízdí, maluje dětský pokoj a chystá hadříky v holčicích nebo klučičích barvách (po pravdě, ty barevné a jiné genderovské stereotypy mi lezou na nervy). V pár věcech jsem ale měla jasno už před porodem, zatímco význam jiných jsem ocenila až s příchodem Minicyklistky:

1) Babynest 
... jsem chtěla dlouho dopředu. Minicyklistka první dva měsíce prospala jen v něm a v kočáře. S Mužem jsem se shodli, že ze začátku chceme spát všichni tři v jedné posteli, a babynest fungoval jako bezpečná zóna jak pro Minicyklistku samotnou (babynest simuluje útulné prostředí dělohy), tak pro nás (abychom drobka nezalehli). Kromě toho jsem si hnízdo brávala přes den do obýváku, ještě než jsme si pořídili druhou postýlku, a nemusela jsem se tak bát, že se prcek skulí z pohovky. Hnízdo se vešlo i do kočáru, když jsme jeli někam na návštěvu, takže Minicyklistka měla svoje pohodlí kdekoli.
2) Pláštěnka s reflexy
Dobrou viditelností ve tmě jsem trochu posedlá, kdo by nebyl, když žije v zemi, kde je v zimním půlroce minimum světla a velká část dne se odehrává potmě. Na první procházce s Minicyklistkou jsem měla pláštěnu a pokračovala tak skoro celou zimu - za deště, za sněhu, ve větru, v mlze. Praktická věc, protože venku trávíme kolem tří hodin denně.


3) Čtvercovky
Ty jsem využívala a využívám hlavně jako utěrky, ručníky a podložky na přebalovací pult. Rychle schnou, dobře sají, jsou skladné. Protože jsem měla a mám hodně mléka, byly pro mě čtvercovky v prvních týdnech spásou. Zpočátku jsem s kvalitou od Imsevimse vůbec nebyla spokojená, protože plínky při praní neskutečně pouštěly chlupy a po uschnutí se z nich prášilo. V Imsevimse mi potvrdili, že některé sady pouštějí vlákna víc, takže jsem plínky posléze reklamovala a dostala jiné.


4) Šátek
Zase jedna věc, kterou jsem měla nachystanou už dlouho před porodem. Že budu šátkovat, jsem věděla jistě, příjemně mě překvapilo, že i v porodnici šátkování doporučovali a byli ochotni naučit šátek vázat a umisťovat do něj mimino. Koupila jsem Tricot slen a na zimu to byla dobrá volba, protože sám o sobě hřál, takže nahradil celou jednu vrstvu oblečení. Koupila jsem do něj speciálně ušitou deku a na krátké procházky jsme se šátkem chodili i v zimě. 


5) Fenyklový čaj
Ve Švédsku věc prakticky neznámá, aspoň za účelem kojení a předcházení koliky. Myslím, že i díky čaji se Minicyklistka vyhnula potížím se zažíváním a umělým náhražkám mléka. Navíc - já čaje opravdu můžu a vychutnávám si je, takže z mé strany jde i o zážitek chuťový a spjatý s klidem a pohodou. Nějaké fenyklové čaje jsem koupila v ČR a dovezla sem, ale nejradši mám čaje Pukka - Detox a Three fennel.

středa 6. května 2015

6 Dětská seborea/Seboroická dermatitida (+ Tipy na léčení)

Když Minicyklistce bez zjevné (vnější) příčiny zrudlo obočí a obvyklá péče si s červenavou rozšiřující se šmouhou neporadila, začala jsem pátrat po možných příčinách. Hned druhý odkaz v prohlížeči mě navedl na seboroickou dermatitidu a podezření potom potvrdila i zdravotní sestra, která se zároveň podělila s tipy jak kojeneckou "cradle cap" ošetřovat. 


Už dřív jsem tu na blogu psala, že jsem zvyklá si věci ověřovat ve vícero jazycích a z vícero zdrojů. Co se týká péče o kojence, konzultuju většinou české a švédské stránky a kolikrát žasnu, jak odlišná je péče o mimina. Výsledkem takového bádání je, že se ze mě stal eklektik. Vybírám si to nejlepší (= nejúčinnější a nejšetrnější) z obou zdravotnických systémů a můžu si jen gratulovat, že naše zdravotní sestra je osvícená a ochotná diskutovat různé perspektivy. 

Podle švédské studie je dětská seboroická dermatitida způsobena nevyzrálým enzymatickým systémem v metabolismu esenciálních mastných kyselin. Tato nevyzrálost je přechodná a v konečném důsledku znamená, že seboreou postižené děti vykazují nedostatek esenciální gama-linolenové kyseliny (GLA), což se časem (v měřítku několika měsíců až let) upraví. Do té doby se seborea dá dobře léčit kyselinou gama-linolenovou dodanou zvenčí - tzn. mazat postižená místa oleji, které GLA ve velké míře obsahují (brutnákový, který GLA obsahuje nejvíc. V úvahu by určitě připadl i olej pupalkový a z černého rybízu, ale ty jsem nezkoušela). 

Tolik k teorii.

Praxe: Nadšená z faktu, že brutnákový olej v lednici mívám permanentně, jsem se pustila do mazání. Dvakrát denně potřít obočí a seborea do deseti dnů úplně zmizela. Zanedlouho se však šupiny objevily znovu, tentokrát ve vlasech a vlasové linii a tam už brutnákový olej tolik nezabíral. Hlavně z toho důvodu, že pokožka byla ve srovnání s obočím evidentně vysušená (transepidermal water loss) a olej na vybalancování kožní bariéry prostě nestačil. Začala jsem se poohlížet po nějakém krému a našla hutný Borago CCS krém, na kterém jsem prakticky do dneška, i když ho už používám jen sporadicky. Ačkoli se v příbalovém letáku píše, že šupiny není potřeba vyčesávat, protože by samy měly odpadnout, používám jemný hřeben (třeba kartáček určený na úpravu obočí) a jednou za čas je z hlavy odstraním. Šupiny totiž navzdory příbalovému letáku zůstávají na hlavě.

Další alternativou, kterou jsem v lékárně našla, když Borago CCS momentálně nebyl skladem, je Dermicin sérum obsahující mj. brutnákový olej, skvalan a slunečnicový olej. Sérum se vmasíruje do pokožky hlavy a šupinky se vyčesávají hřebínkem přiloženým v balení. S Dermicinem nejsem moc spokojená, protože - ač podle informací výrobce má zamezovat transepidermální ztrátě vody, pokožce vlhkost aktivně nedodává, což má za následek suchou pokožku hlavy a tvrdé drolící se šupiny. Používám ho však v kombinaci s Borago CCS krémem a na udržování seborey v klidové fázi.  

Doufám, že těm, kteří se se seboroickou dermatitidou potýkáte, budou informace užitečné. Podle českých stránek (aspoň tedy těch, které mi prohlížeč nabídl) totiž příčina seborey u kojenců není přesně známa a názory na vhodné masti, šampony a jiné přípravky se dosti liší. Ve Švédsku je naprosti tomu kojenecká seborea dobře popsaná a v lékárnách dostupné přípravky, které ji ve velké většině vyléčí nebo aspoň zmírní.

Volně čerpáno z:


čtvrtek 30. dubna 2015

4 Koupeno: Gressa Skin Minimalist Corrective Serum Foundation

V letošním wishlistu jsem vedle parfémů měla i jednu nenápadnou položku - tekutý makeup od Gressa Skin. Tak, a včera jsem ho objednala. Se slevovým kupónem, takže místo 78 dolarů jsem zaplatila "jen" 70 (25 USD z toho činí poštovné a za ty peníze očekávám, že balík přijde zabalený v hebkém sametu a omotaný ozdobnou mašlí).


Můj nejdražší nákup naslepo. Gressa Skin totiž nenabízí samostatné vzorky k prodeji, nejdřív je zapotřebí něco koupit. Tak jsem se rozhodla vsadit 54 dolarů na jednu kartu a po poradě s ochotnou slečnou ze zákaznického centra (na můj dotaz ohledně odstínu odpověděli do 24 hodin) vybrala odstín 3, Minimalist Corrective Serum Foundation.

Gressa Skin Serum Foundation patří k nejnovějšímu trendu mezi makeupy - snoubí v sobě jak krycí, tak pečující vlastnosti (viz třeba Dior Diorskin Nude Air, Perriconne MD No Foundation Foundation Serum, YSL Youth Liberator Serum Foundation nebo IsaDora Nude Sensation Fluid Foundation). Jen narozdíl od výš uvedených neobsahuje vodu a silikony, ale oleje a rostlinné extrakty. Aplikuje se po kapkách pipetou a podle recenzí na domovské stránce by mělo jít o lehké až střední krytí, které vypadá přirozeně a dlouho na pleti vydrží. A v dlouhodobém měřítku samozřejmě pleti přináší benefity. K nákupu je možno si říct o vzorky (zdarma) a já si vybrala odstín 1 téhož makeupového séra (pro případné doladění odstínu), Aux Rouge a tekutý rozjasňovač.
 

Složení Gressa Skin Minimalist Corrective Serum Foundation:  
*Brassica oleracea (Broccoli) Seed Oil, Caprylic/Capric Triglyceride, Silica, GRESSA Healing ComplexTM *Silymarin, *Neem (Azadirachta indica) Extract,*Horsetail (Equisetum arvense) Extract, *Lemon Balm (Melissa officianalis) Extract, *Barberry (Berberis vulgaris) Extract, *Sea Buckthorn (Hippophae rhamnoides) Seed Extract, *Elder Flower (Sambucus nigra) Extract, *Bitter Melon (Momordica charantia) Extract, Licorice Root (Glycyrrhiza glabra) Extract, Tocopheryl Acetate Non-GMO, Coenzyme Q10, Ascorbyl tetraisopalmitate, (Vitamin C), *lecithin, *glycerin, mica, iron oxides, titanium oxide. 
*CERTIFIED ORGANIC

Moje dosavadní zkušenosti s tekutými makeupy přírodní provenience byly spíš tristní (Zuii Organic, Lavera, Nvey Eco), proto jsem zvědavá, jak se mi tahle koupě zajíce v pytli vyplatí...

pátek 24. dubna 2015

19 4 týdny do půlmaratonu a já pořád nevím,...

... jestli běžet nebo ne. Dnes ráno jsem byla poprvé běhat bez kočáru a jak to vypadá, nejschůdnější do budoucna budou opravdu jen ta rána. Někomu by brzké vstávání asi dělalo potíže, ale já se opravdu těším, když ve tři čtvrtě na pět potichoučku lezu z postele a šramotím v předsíni. Ze dneška mám tak dobrý pocit! Vybíhala jsem chvíli po páté, spustila endomondo a běžela naslepo, podle pocitu. Do kopce a ještě víc do kopce, pak chvíli po rovině, z kopečka a v závěru zase do kopce. Potkala jsem všeho všudy jednoho pejskaře a ke konci pár ospalců mířících na autobus a úplně ke konci kamarádku Kočku. Je to nějaká huňatá kočičí šlechtična potulující se po okolí, bez obojku a zdánlivě bez zázemí, a já mám to štěstí, že patřím k jejím vyvoleným, ke kterým, když je zmerčí, okamžitě stočí směr a hned se lísá. Bohužel má pech, protože kočičí dobroty po kapsách nenosím. 


Dnes to bylo celkem 5,3 km v tempu těsně pod šest minut/km. Trochu rozpačitý pocit z času, ale dobrý pocit z běhu. Víc od sebe stejně čekat nemůžu, poněvadž jestli jsem od loňského května naběhala 150 km, tak je to moc (a to ještě s kočárem). Moc mě ten půlmaraton láká, navíc i účastnická medaile je letos tak krásná... Dokonce by mi to krásně vyšlo mezi kojením... Když to nepůjde, vzdám, to jsem ostatně byla připravená udělat i loni, těhotná (a přesto se mi tenkrát tak nějak uvolněně běželo). Ještě si to promyslím a konečné rozhodnutí si nechám na nějaké meditativní brzké běžecké ráno...

Zeptala bych se, jestli byste běželi vy, být v mé kůži, ale když vy nevíte, čeho jsem schopná, tak se takhle ptát nemůžu :) Takže musím přeformulovat otázku: Běželi byste půlmaraton, i kdybyste měli naběháno minimum kilometrů, ale zato měli chuti na rozdávání?