čtvrtek 30. října 2014

3 Deset měsíců se sodou

Před pár dny mi došlo kilové balení sody. Vystačilo mi celých pět měsíců společně asi se dvěma litry jablečného octa a když náklady srovnám s cenami mých dřívějších přípravků na vlasy, připadá mi málem směšné, že za pakatel mám z vlasů větší radost než za časů značkové vlasové kosmetiky. 

O sodě jsem poprvé psala tady: 

No 'poo:

Kyselý oplach:

Blogger Tricks

pondělí 27. října 2014

29 Je těhotenství nemoc? Posilování v těhotenství podle českých a švédských webbových stránek

Jako čerstvě těhotná jsem měla naprosto jasno, že hýbat se budu dál, jak jen mi to zdravotní stav a momentální pohoda dovolí. Nikdy jsem nepovažovala těhotenství za "jiný stav" (to sousloví mi přijde degradující, jako by se žena na devět měsíců měla proměnit v úplně jinou bytost ovládanou hormony) nebo dokonce nemoc (chraň bůh!), alébrž za stav a zároveň proces naprosto přirozené. Díky zkušenostem různého druhu mám důvěru ve své tělo a - ač to možná zní nepatřičně - od samotného počátku i v pasažéra. 

 

sobota 25. října 2014

4 May Lindstrom Skin: The Clean Dirt Cleansing Clay (voňavý jíl, který bych doma chtěla mít navěky)

Letos jsem utrácela za poměrně drahou kosmetiku a byl to trochu skok, po těch pár letech, co jsem si pečující kosmetiku míchala sama od obličejových olejů po masky ze spíže. Co se týče dekorativky, brala jsem vyšší cenu jako jistotu kvality, zatímco u pěstící kosmetiky jako by mě vysoká cena naváděla k mírnému despektu už hned a priori. Docela zajímavý rozpor, který ale pramení v mém přesvědčení, že jednoduché postupy bývají efektivní (pakliže člověk oplývá jakous takous znalostí sebe sama) a nemusejí stát majlant. U dekorativky je pro mě přímá úměra mezi výkonem a cenou přímočařejší - myslím si, že ve většině případů se za kvalitu musí zaplatit, a dosavadní zkušenosti mě zatím o opaku nepřesvědčily.

Americkou značku May Lindstrom Skin jsem si přála vyzkoušet dlouho a když v mém oblíbeném e-shopu v létě nabízeli čtyřicetiprocentní slevu na celý nákup, nebyl jaksi důvod dál otálet. Po prvotním mamonském záchvatu, kdy jsem si do košíku vložila celou řadu "The Complete Skin Experience", jsem poměrně rychle vystřízlivěla, připomněla si svoji letošní střídmost a nakonec se spokojila "jen" s čisticím jílem. 


čtvrtek 23. října 2014

3 Cvičení s ještě větším pasažérem

Jsem nesmírně vděčná za to, že v osmém měsíci se můžu hýbat prakticky bez omezení. Chodím na dlouhé procházky, jezdím na kole a pořád ještě vyfuním kopec domů a v posilovně jsem zhruba dvakrát týdně. Jsem si jistá, že tak bych se nikdy necítila tak skvěle, kdybych pohyb zabalila úplně nebo ho výrazně omezila. Nevyhnuly se mi sice menší potíže spojené s SPD jako mírná bolest v tříslech a kostrči, ale díky opatrnému protahování, masážích a hlavně prokrvování všechno po dvou třech dnech odeznělo. Díky každodennímu pohybu netrpím ani bolestí zad, nejsem oteklá, nemusím řešit neklidný spánek, nakupovat oblečení o dvě velikosti větší, protože ze všeho už jsem "vyrostla" atp. 

Kéž by to takhle vydrželo až do konce! Samozřejmě nemůžu tvrdit, že tahle pohoda je jedině zásluhou cvičení a pohybu a že stejně perfektně se budou cítit všichni, kdo těhotenství nepovažují za nemoc a budou se pravidelně hýbat, ale... V mém případě to tak prostě je. Když jsem minulý týden cvičení vypustila kvůli jiným prioritám, bylo to hned znát.


V posilovně momentálně nejvíc využívám gymnastický balon, bosu, lehké jednoručky a thera-band. Zaměřuju se hlavně na stabilizační a koordinační cvičení a lehké posilování nohou, zad a prsních svalů. Snažím se využívat tzv. "primal movement patterns" (šest základních pohybových vzorců, které jsou tělu z hlediska stavby kloubů vlastní - dřep, předklon/zdvih, výpad, tlak, tah a rotace), stejně jako jsem to dělala vždycky, jen s modifikacemi. Tlak, výpady a zdvihy jsem na začítku třetího trimestru omezila kvůli riziku nestejnoměrného zatížení, zhoršení SPD a tlaku na břišní svaly, ale dřepy, rotace v páteři, kyčlích a tah se ve cvičebním plánu objevují pořád. Jdou provádět na suchu i ve vodě (člověk by neřekl, jaký odpor voda dokáže vytvořit a i když mě cvičení ve vodě moc nebaví, jsem ráda, že jsem narazila na dobré instruktory, kteří mi trochu rozšířili obzory).

A pohyblivost! Pro mě alfa a omega. Protahovat, prodýchávat, nespěchat. 

Přála bych všem těhotným, aby se cítily stejně skvěle jako já!

pondělí 13. října 2014

35 To chce jenom to trochu rozhýbat...

I přes velkou dávku empatie mi naprosto chybí schopnost porozumět lidem, kterým je pohyb cizí. Kterým cvičení připadá nepřirozené a sport nesmyslný. Chápu, že ne každý má štěstí na aktivní rodiče a že existují tací se špatnou koordinací, kterým pohyb znechutil třeba tělocvik ve škole a výsměch spolužáků (nebo rovnou hloupé poznámky učitelů). Ale přesto... Vždyť i z toho se dá vyrůst a najít si svoji oblíbenou formu. 


Pro mě je pohyb stejně přirozený jako dýchání. Stokrát raději popadnu kolo než udělat pár kroků k autu, cvaknout ovladačem a šlápnout na plyn. A co teprv normální chůze nebo výšlapy do schodů místo čekání na výtah. Každodenní pohyb pro mě rozhodně není ztrátou času. Stejně tak cvičení - nebýt něj, byla bych ve svém věku o dost sešlejší, držení těla nic moc atd. Koukám občas na sedavé lidi o pár let mladší a ta shrbená záda, kulatá ramena a postavy typu "muffin" jsou dost tragické.

Pohyb, cvičení a sport jsou pro mě:
- radostí, že moje tělo funguje
Kdo někdy zažil stav, že tělo nefungovalo tak, jak má, a znovu se vrátil do sedla, nepovažuje svoje fyzické schopnosti a hranice za samozřejmost.

- potěšením, protože i malá fyzická námaha je lepší než žádná
Těch pár kroků denně navíc se za pár měsíců nasčítá, stejně jako se časem sesumírují hodiny strávené vsedě před počítačem.

- cestou k sebepoznání
Nikdy bych neměla takovou víru v sebe sama, kdybych se nevystavovala/nebyla vystavena fyzickému nepohodlí, nepřízni počasí, propadům a výpadkům, chybnému plánování ze svojí strany atp. Někdo tomu říká mrzačení se (což vypovídá víc o konkrétním člověku než o adresátovi), ale takovým lidem naprosto uniká duševní rozměr toho, čemu se člověk rád a cílevědomě věnuje.

- investicí do budoucna, do sebe a do své duševní pohody
Viz druhý bod. Věřím tomu, že moje dnešní cvičení se mi zúročí. Nemusí to být zítra ani za pár týdnů, ale s jistotou vím, že v obdobích, kdy nebudu mít možnost být tolik aktivní/budu jakkoli strádat, bude z čeho brát. A ze stejného důvodu se rychle vrátím do původní formy. Vím, že nic nedělám na dluh (a to neplatí jen o cvičení). 

- úlevou v psychicky vypjatých obdobích
Pohyb/cvičení/sport mi vždycky pomohly ze s*aček. Můžu být vzteklá/rezignovaná/na dně/plná negativních emocí, ale fyzická námaha mě z toho vždycky dostala. Ať už se jednalo o čištění kurníku nebo ubrečené pobíhání po lese.

- regenerací po fyzicky náročných výkonech a nemocech
Regeneruju mnohem rychleji, pokud se u toho trochu rozproudí krev. Stačí procházka nebo lehké protažení, abych se zase začala cítit sama sebou.

- katalyzátorem 
Pohyb/cvičení mi vždycky dokázaly napovědět, kam se přesune jazýček vah. Když se cítím na hromádce, jdu se lehce zpotit. Buď jsem do příštího dne fit, nebo se nachlazení rozjede naplno.

- lékem a prevencí
Při většině běžných zdravotních indispozicích nesahám po tabletách a pilulkách, ale přemýšlím o příčinách a jestli bych se z toho nemohla dostat svépomocí. Bolest hlavy léčím čerstvým vzduchem, uvědomělejším dýcháním a přísunem vody. Na namožené svaly mi nejvíc pomáhá lehké protahování a masáž. Na menstruační bolesti zabírá nazutí maratónek a vyběhnutí na čerstvý vzduch. Vím, že každý má svoje způsoby, jak se obtíží zbavit, mně pomáhá "problémy" z těla a z mysli vytřepat a nechat je někde na cestě. Muž mi nedávno řekl: "Ty bys jednou na náhrobku měla mít napsáno -To chce jenom to trochu rozhýbat-..."

Pěkné podzimní pondělí!