neděle 29. března 2015

4 Konečně seriózní posilování...

Před pár týdny jsem se konečně dostala do posilovny a pracuju tom, aby se z toho stal zvyk. Copak o moji motivaci ani tak nejde, ale skloubit to nějak časově s Mužovou nepravidelnou pracovní dobou a dobou, kdy Minicyklistka spí a nepotřebuje moje služby...! Zatím to vypadá, že nejvhodnější čas u nás doma bude brzy ráno - po posledním nočním (nebo taky prvním ranním) kojení balím ranec a vyrážím směr posilovna. V 5.45 už se loguju a nedočkavě ze sebe stahuju svršky. 


Při vůbec první návštěvě fitka jsem byla tak hin z toho, že mám k dispozici skoro celé ráno pro sebe, že jsem čtvrthodinu lítala mezi stroji a samou radostí nevěděla, na kterou činku dřív skočit. Pak jsem byla nucena se trochu zklidnit, abych spánkem vykoupenou dobu nepromrhala neefektivním pobíháním, a zamířila do multihaly s olympijskými činkami. Teď, když času o samotě není nazbyt, je zapotřebí odcvičit co nejefektivněji za krátkou dobu. Takže jsem najela na staré známé stronglifts. Beru to teď pěkně pomaličku, 40 kg výchozí váha v mrtvém tahu a dřepech je pro začátek ideální. S radostí jsem zjistila, že techniku si svaly pamatují, teď jen být důsledná a hlavně se pravidelně vracet. Jak já jsem se na tenhle okamžik těšila! Po porodu jsem poctivě dřela jak blázen, aby hloubkové svaly trupu a zad byly v cajku, než se pustím do těžších vah, a nová éra posilování je konečně tady. 

Jsem definitivně zpátky!
Blogger Tricks

středa 25. března 2015

10 Do roka a skoro do dne

Listovala jsem blogem a narazila na loňský post "Oblíbená kosmetika posledního měsíce"... Co se od loňska změnilo? Vlastně skoro nic. (To tvrzení ale berte trochu s rezervou, i po těch největších životních obratech a kotrmelcích jsem schopná říkat, že se u mě vlastně skoro nic nezměnilo - právě proto, že změny si buď přivolám sama a jsou tudíž logickým vyústěním předchozích kroků a v souladu s mým bytím a připadá mi, že můj život takový byl pořád, no a po těch neočekávaných si snažím dopřát si čas na jejich zpracování a plynulého začlenění do mé existence, takže ani ty nijak drasticky nevyčnívají z životní sinusoidy. Proto to v reálu vypadá tak jako nedávno v posilovně. Známý: Už jsem tě dlouho neviděl, jak se vede? Já: Dobrý. Něco nového v životě? Ani ne, všechno v normálu. Jsem slyšel, že se ti narodilo mimino. No jo, vidíš vlastně.)

Takže určitě nebudete překvapení, když i v tak malicherné oblasti jako kosmetika budu tvrdit, že je u mě všechno při starém. Principy péče o pleť dodržuju pořád stejné: dobře čistit a udržovat v pleti vlhkost. Změnila se jenom kosmetická sestava, od vlastních olejů jsem udělala úkrok ke krémům a k olejům kupovaným. Jsem docela ráda, že jsem si loni dala předsevzetí nakupovat minimum, nákupy jsem díky tomu hodně rozvažovala a peníze nakonec investovala do dražší kosmetiky. To zase mělo za následek větší spokojenost (že si dokážu splnit předsevzetí a s kosmetikou samotnou) a intenzivní pocit, že sama sebe fakt hýčkám (hlavně v těhotenství a po porodu pocit k nezaplacení).A tahle pohoda se opět promítla do pleti. Je to vlastně taková pozitivní spirála. 

Takže malé srovnání - nalevo březen 2014, napravo březen 2015:

Odličování:
meruňkový olej / mandlový olej

Čištění:
černé mýdlo / kozí mýdlo

Tonikum:
jablečný ocet / -

Intenzivní čištění:
rasul a vaječný bílek / May Lindstrom Cleansing Clay

Denní krém:
Herbfarmacy Handcream, olej OC / Antipodes Vanilla Pod Day Cream

Noční krém:
Herbfarmacy Working Hands Cream, olej OC / Antipodes Avocado Nourishing Night Cream

Sérum:
- / Pai Age Confidence Oil

Báze pod makeup:
- / Tikei Finishing Veil Glow

Makeup:
Idun Minerals / Tikei 

Tvářenka:
Lily Lolo Surfer Girl / Kjaer Weis Lovely & Blossoming

Báze pod oční stíny:
Urban Decay Anti-aging Primer Potion / Silk Naturals Stick Em' Eyeshadow Enhancer

Oční stíny:
Idun Minerals, Korres / Maria Åkerberg, Kjaer Weis

Linky:
Physicians Formula / -

Řasenka:
- /Mineral Fusion

Rty:
Ecco Bella, Idun Minerals, Everyday Minerals / Concrete Minerals, Kjaer Weis

A pár asociací k věcem, které používám:
* Líbí se mi roztírat tvářenku od Kjaer Weis prsty, štětec jsem zahodila.
* Rtěnkobalzám od Concrete Minerals je boží. Voní po mátě, chutná po mátě a ten odstín! (mám Tease)
* Maria Akerberg je taková kosmetická popelka - moc se o ní neví, ale věrnějšího dříče bych ve své sbírce stínů těžko hledala. 
* Vypadá to, že jsem se zbavila silikonové báze pod oči. On ten Stick 'Em funguje stejně dobře, jen se na víčkách musí nechat zaschnout.
 

pondělí 23. března 2015

0 Lavičkovaná/Týden 8: AMRAP

Jak vám šly v minulém týdnu lavičky? K nám dorazilo jaro a na výzvu jsem se hodně těšila. Ven sice chodím každý den na 2-3 hodiny, lavičky jsem však odsouvala až na víkend a to jsem neměla dělat - zákeřně se vrátila zima, poletoval sníh a bylo obecně nevlídno. Momentálně to u nás doma žije přípravami na první road ve třech směr Česká republika (Minicyklistka mj. dostala svůj první pas), proto bude osmý výzvový týden poslední. Cítím lehkou nostalgii, poněvadž už od vás nebudu dostávat milé maily, ze kterých vždycky cítím kouzlo přítomného okamžiku... Ale na podzim bych na výzvy zase ráda navázala.

Tak tedy lavičky:

Martina: "(...) Šla jsem ven s mírnou bolestí hlavy, vzala jsem si nordic walking hůlky s tím, že uvidím, jestli půjdu nebo poběžím a bez hudby, tu mi bohatě vynahrazovali ptáci svým zpěvem. Nakonec jsem "šla" půl hodiny a pak jsem začala přemýšlet nad výzvou. Lavička byla pro výstupy moc vysoká, tak ji nahradil pařez. Pro další cviky jsem vybrala stanoviště viz. foto. 
Zadní kliky jsem doposud dělala s pokrčenýma nohama a tak s nataženýma to bylo těžší. V přestávkách jsem se přistihla jak civím na stromy, ptáčky, veverky,........:-D"    

Martina mě taky málem dojala ještě jednou přílohou - poslala nahrávku z procházky se zpěvem ptáků. Tak hezky se to poslouchalo! Díky moc!
Konvička navrátivší se z dovolené: "(...) dneska je u nás krásně a za dobu dovolené skoro slezl sníh, a tak jsem nazula pětiprsty, že ty zbytečky sněhu případně oběhnu, a vydala se na kopec, kde jsem si loni zapamatovala, že jsou lavičky.
První zjištění je o tom, že na pětiprsty to ještě nějakou dobu nebude, toho sněhu je v lese víc, než jsem myslela, místy oběhnout prostě nešel.
A kolem laviček to vypadalo, jak vidíš na fotce (dost mizerná, ale pro ilustraci stačí). Nakonec se tam dva vytáté fleky našly a výzvu jsem za 12 minut odcvičila, návrat k pravidelnému sportování po aktivní dovolené zahájen. A běžecká sezóna taky, i když cca 5 km okruh, co byl v plánu, jsem vzdala (hlavně proto, že ten mokrý sníh strašlivě klouže a moje staré pětiprsty nejsou bezpečnou obuví), zítra dám druhý pokus v "normálních" botách."



Veronika: "Cvičila jsem včera s přestávkami mezi sériemi, pokud jde o výskoky, dvě série jsem odskákala snožmo. Když se nad tím zamyslím, tak už nejspíš vím, z čeho mě dneska bolí lýtka :)"
Villette: "(...) Rozhodla jsem se, že si vyberu tři různé lavičky, které mám na své běžné cyklo trase a každé kolo udělám na jiné lavičce. První lavička je u závory, na konci cyklostezky. Bylo tam docela živo, takže jsem si připadala trochu trapně, ale řekla jsem si, že nikoho asi moje cvičení nezajímá když se může kochat krásnou přírodou kolem. Po prvním kole jsem si dala pauzu na pití, nasedla na kolo a dojela k druhé lavičce. Je na okraji lesa, takže tentokrát jsem měla soukromí. Opět následovala pauza na pití a pokračovala jsem dál. Třetí lavička byla na trase poslední. Vybrala jsem si ji schválně, protože jsem věděla, že pak už to mám domů kousek. Ovšem jaké bylo moje překvapení - když jsem k ní přijela, někdo na ní ležel a spal! Trochu mě to rozhodilo a začala jsem usilovně přemýšlet, kde najít náhradu. Vzpomněla jsem si na malý parčík kousek od naší autobusové zastávky a tam jsem svou jízdu zakončila.
Celkový čas cvičení byl 12:53 (každé kolo jsem si stopla a doma sečetla). Kilometrů jsem během vyjížďky ujela 10 a trvalo mi to celkem hodinu."

No a já jsem ven vyrážela v rukavicích a zimním vrstvení. Takovou slotu už jsem dlouho nezažila! Na lavičku jsem si vzpomněla někde v půlce naší dvouhodinové procházky a protože jsem minulý týden zahájila aktivity, které jsem naposled prováděla loni v prvním trimestru, byla jsem po čtvrtečním bodypumpu docela rozlámaná (= ze schodiště doma jsem lezla pozpátku, tak mě bolely odvyklé kvadricepsy). Cítím, že je taky rozdíl v míře sebedestrukce - jako bezdětná jsem byla schopná zbourat se do mrtě, s miminem se jaksi šetřím. V hlavě mi bliká kontrolka, že noci nejsou rezervované pouze pro mě, a vědomí, že budu vstávat několikrát za noc se svaly jako ze sulcu, mi brání vydat ze sebe úplné maximum.


***
Čest završit zimní sezónu si vyslouží AMRAP (as many rounds as possible), pojem známý např. z crossfitu. Během určité doby, většinou 10, 15 nebo 20 minut je cílem zvládnout co nejvíc sérií. 

My tento týden budeme zdolávat AMRAP 15 a cviky jsou následující:
40x vysoká kolena
30x dřep
20x mountainclimbers
10x kliky (vyberte si kliky podle stupně své trénovanosti)
5x sed-leh



Myslím, že všechny cviky jsou vám známy minimálně z předchozích výzev. Možná až na vysoká kolena - vysoká kolena jsou jedním ze stavebních kamenů běžecké abecedy a jak vidíte na obrázku, kolena by se měla v nejvyšším bodě ocitnout před tělem a stehno (a chodidlo pokrčené nohy) tvořit rovnoběžku s podkladem. Ač se to nezdá, zabrat dostávají břišní svaly, které drží hlavu, trup a kyčel v jedné přímce. Nezaklánět se!

Kolik sérií/kol výš uvedených cviků zvládnete během patnácti minut? Bylo pro vás těžké soustředit se na techniku? Na který cvik jste se těšili nejmíň a co pro vás naopak byla hračka a vítaný "oddech"?

Pište mi na norsk.skogis@gmail.com nejpozději do neděle 29/3 2015 20.00 hod. 

Přeju vám krásné pokračování jara!

pondělí 16. března 2015

2 Schody/Týden 7: Lavice, lávky, lavičky

I když se na blogu kromě výzev nic moc neděje, nelením a připravuju nové články. V příštích dnes mi domů dorazí vzorky od Honoré des Prés, k recenzi mám už delší dobu nachystané krémy od Antipodes a protože dorazilo dost mailů vyzvídajících, čím že opečovávám Minicyklistku, můžete se těšit na kojeneckou vsuvku. 

Výzva právě uplynulého týdne byla pro všechny zúčastněné hračkou, první mail se objevil druhý den po zadání. Byla jsem docela zvědavá na vaše schodiště a postřehy, které hodně z vás připojuje. Myslím, že už jsem to psala dřív, ale tahle vazba se čtenáři se mi jako blogerce hodně líbí a pokud navíc komentujete pod články, získávají komenty zase jinačí rozměr.

Micha(e)la: "Protože bydlím ve třetím patře bez výtahu a mám psa, kterého 3-4x denně venčím, 500 schodů pro mě není vůbec problém :) Dnes, tedy v úterý, jsem šla 4x ven a zpátky, to máme 4x72=288 schodů. Pak jsem šla do školy: 67 schodů do učebny a 40 schodů do menzy. Celkově za úterý 395 schodů. Zítra půjdu minimálně 2x ven a zpátky, to máme 2x72=144 schodů. Celkově za úterý a středu je to 539 schodů. Výšku jsem měřila jen u schodů u nás v domě, jeden je vysoký 15 cm: (288+144)x0,15=64,8 m..."

Konvička poslala mail z Jeruzaléma, kde schodů nachodila "hoooodne."


Veronika a já máme společnou vlastnost, viz první část souvětí: "... Výtah používám málokdy, takže jejich zdolání pro mne byla hračka. Vybrané schodiště mi stačilo vyjít pětkrát, dohromady to dělá 530 schodů. Přikládám fotku posledních 48 schodů."


Villette spočítala svou denní schodovou dávku a navrch přidala zbytek do 500: "... Ve středu jsem si přečetla zadání. Ve čtvrtek jsem si spočítala kolik schodů ujdu každý den z jídelny zpátky do kanceláře. Je to celkem 70. Takže za 5 pracovních dní jsem ušla 350 schodů. Ve čtvrtek večer po směně jsem si dala ještě 160 schodů." Fotka zachycuje symbol domácí víkendové pohody - sobotní snídani se vzpomínkami na dětství.


Martina schodovala v hotelu: "500 schodů už dnes mám, hotel jich nabízí 72 (výška 18cm) 7x nahoru, 90,7m."

Pro mě byly schody opravdovou výzvou a schválně jsem je zařadila i letos, abych nevyšla ze cviku. Jsem teď totiž při ježdění s kočárem omezená buď na výtahy nebo vydaná všanc ochotě kolemjdoucích. Obojího se mi naštěstí dostává v míře vrchovaté. Je to docela zajímavá zkušenost, často si vzpomenu na vozíčkáře - kam se dá dostat výtahem, jak vysoko jsou obrubníky, kde jsou umístěny rampy a nájezdy... Protože schodiště máme nově i doma, splnila bych výzvu hravě, chtěla jsem si to však udělat těžší a tak jsem se vydala do posilovny. Minicyklistka si hověla na žíněnce a já jsem běhala do schodů - 2x19 schodů zdolaných dvacetkrát. Výšku jsem neměla čím měřit, doplním později. 

***
Z loňska mám rest - cvičili jsme 14 týdnů a já jsem neuveřejnila vaše výkony z lavičkované. Proto se k tématu vracím, zadání bude stejné. Najděte si venku nějakou akorát vysokou lavičku, případně stabilně spadený strom/kmen a pustťě se do těchto tří cviků:
  • 30 výstupů (výskoků) střídavě na obě nohy (pokud chcete vyskakovat snožmo, dá se taky)
  •  10 kliků
  •  10 kliků nazad (dips)
Celý set opakovat třikrát. Jestli všechny tři okruhy zvládnete bez přestávky, nebo si naopak mezi sety odpočinete, je na vás a vaší kondici. Jen se před cvičením nezapomeňte rozehřát a trénink zakončit lehkým protažením a uvolněním svalů, ať vám jaro nezkomplikuje svalová horečka nebo zranění. 

Pište do soboty 21/3 20.00 hod. na norsk.skogis@gmail.com. 

Mějte se krásně a užívejte si jara!

středa 11. března 2015

2 30 km/Týden 6: Schody

Se zpožděním zaviněným lehkou zdravotní indispozicí se vracím k výzvě z minulého týdne - třiceti kilometrům zvládnutým jakýmkoli způsobem. Trochu jsem se bála, jestli to není až moc velké sousto a jestli se od vás dočkám nějakých mailů, přesto se pár statečných našlo. Díky za vaše raporty! (Dlužím vám odpovědi, hupnu na ně tento týden.).

Villette skoubila kolo a procházky - 10 km ve středu, 7,7 km ve čtvrtek, v sobotu ráno opět 10 km a odpoledne ještě cca 3,5 km pěšky. Perfektní!


Zatímco k villette už dorazilo jaro (viz fotka), Konvička se kola kvůli sněhu musela zdržet (na horách zima, v údolí jaro) a tak opět nazula běžky. Za celý týden se kilometrů nasčítalo víc, než hlásila výzva, protože jen v úterý to bylo 30 km. 


Veronika třicítku odchodila:
Pondělí: 6,24
Úterý: 2,2
Středa: 7,96
Čtvrtek: 2,76
Pátek: 7,8
Sobota: 3,78
Celkem tedy 30,74 km. Nemůžu necitovat z jejího mailu: "Musím se přiznat, že když jsem si poprvé přečetla zadání, dost jsem se vyděsila. Třicet? Tolik?! Vzápětí se dostavil pocit nový, zvědavost, zda tolik kilometrů vůbec zvládnu za týden zdolat." Přesně o to ve výzvách jde - nehodit flintu do žita, i když zadání vypadá nereálně. Zkusit něco neznámého a případně neuspět je pro vlastní sebevědomí mnohem výživnější než váhat a nezkusit. Ani já kolikrát nemám jasno, jestli se mi podaří splnit...

Nicméně, tento týden jsem splnila a stejně jako Veronika třicet kilometrů odpochodovala. Knihovna, nákupy, pošta... Spíš courání než regulérní chůze. Původně jsem měla v plánu uplynulý týden běhat, ale přednost dostalo posilování. A protože Endomondo používám jen k běhu, neměla jsem v úmyslu svoji úterní procházku měřit, proto mi v záznu do třicítky chybí něco přes pět kilometrů. Ale splnila jsem!


Další výzva bude reprízou z loňska: 500 schodů. Stihneme to do soboty 14/3 20.00 hod.? Zkuste změřit výšku schodu a vypočítat nastoupané výškové metry. Už teď se těším na vaše maily!

A na úplný závěr se musím podělit o jednu perličku. Před pár dny jsme se s MiniCyklistkou zajely podívat na halové veteránské mistrovství Švédska v atletice. Protože za několik málo let mi bude 35, budu se taky moct účastnit, takže už teď jsem byla zjišťovat podmínky a pravidla. Nikdy jsem totiž nebyla tak dobrá, abych se kvalifikovala na klasické atletické mistrovství světa a tak jsem si do zbývajících dvou třetin života naplánovala, že budu systematicky trénovat a jednou si z mistrovství přivezu placku. A když to nebude ani na tu medaili, aspoň se velkou část života budu hýbat. Ale ať nezamluvím to letošní mistrovství:


Nejdřív jsem se smála sama pro sebe, že by byl gól, kdyby se pan senior takhle rozcvičoval před svou disciplínou. Jenže on se pán opravdu rozcvičoval. Respektive - dostával pomoc s rozcvičkou, aby se mohl zúčastnit hodu závažím ve své věkové kategorii M75... Jestli jste stejně jako já zvědaví, jak ten jeho hod probíhal, tak úplně normálně. Zaparkoval chodítko, odcupital do vrhačského kruhu a z polootočky odhodil závaží někam k osmi metrům. Mno. Dobrej, že?