7 Můj rok 2015

Nastal čas shrnout a zhodnotit letošní rok. Pevně doufám, že veškerá tvořivá energie, kterou jsem letos investovala do větších či menších projektů, se zúročí v roce příštím. 

Letošek pro mě byl v mnohém zlomový. Často jsem čelila úplně novým situacím (jak už se to novopečeným rodičům stává) a často to nebylo v té nejlepší formě a podmínkách. Poznávala jsem dosud nepoznané stránky svoje i Mužovy, a kromě toho jsem poznávala úplně nového člověka - Minicyklistku. Byl to prostě takový poznávací rok, respektive půlrok, kdy jsem se navíc pořád ještě srovnávala s úmrtím životního mentora a přítelkyně v jednom. Pak už jsem všechny díly mozaiky poskládala dohromady a najednou byl život zase veselejší a s pevnými základy. Jsem vděčná za to, že vím, co mě v životě dělá šťastnou a díky čemu se zvedám z bláta. Tohleto uvědomění mi vnuklo i takový malý rodičovský cíl - ráda bych Minicyklistce otevřela dveře k témuž. Protože jak už to někdy bývá - život není jen o tom jít si za svým ve chvílích, kdy člověku všechno hraje do karet, často jde o to přečkat nápor ran, kopanců a sr*ček a pak se zase zkusit zvednout.

Podnikla jsi letos něco, co jsi doposud nezkusila?

No jejej. Kde mám začít? Takže zhruba takhle: Dopřávejte 24/7 životní pohodu člověku, který vám není schopný povědět, co chce, co ho štve a co mu zaručeně zvedne náladu. Navíc se to může měnit ze dne na den, ne-li ještě častěji. Tohle všechno vám hlavu může zamotat natolik, že nakonec ani nevíte sami, co chcete, co vás štve a co vám zaručeně zvedne náladu. Dobrá zpráva ovšem je, že vy umíte přemýšlet a komunikovat a že to časem naučíte i toho malého člověka vedle sebe. Ještě lepší je, když tvoříte triumvirát s člověkem, který ohledně dítka zastane totéž, co vy, takže si pravidelně můžete jít vyčistit hlavu. A pak jsem se taky učila kraulovat.

Prošla jsi nějakou větší změnou?

No jejej.

Které datum z letošního roku ti utkvělo v paměti?

150901, to jsem začala pracovat, a pak ještě jedno datum, to když Minicyklistka oslavila rok. 

Zemřel někdo z tvých blízkých?

Naštěstí ne. 

Navštívila jsi nějaké zahraniční země?

Země při průjezdu do ČR. 

Výhodná koupě?

Těch letos bylo víc. Dětskou krosnu, to byla velice dobrá investice, a pak asi nová zimní bunda. Nejvíc jsem nakupovala teď, v povánočních slevách.

Postrádala jsi letos něco, co bys ráda uvítala v roce příštím?

Chtěla bych se víc setkávat s přáteli. 

Aktivita/činnost, které ses ve skutečnosti chtěla věnovat víc, než jak se ti podařilo?

Všechny činnosti, které mají co do činění pouze se mnou. 

A naopak - existuje něco, cos mohla dělat v menším měřítku?

Asi se míň stresovat, ale povídejte to někomu, kdo hromadu situací zažívá poprvé a nemá babičky na hlídání.  

Oblíbený program v TV?

Na začátku roku to bylo cokoli na Eurosportu. V létě nám pak zrušili analogové vysílání, přestřihli kabel a od té doby jsme bez televize. Na druhou stranu to byl můj nejlepší podzim a zima za poslední roky. Hromada času po večerech (za předpokladu, že Minicyklistka dobře spí, což není pravidlem) na povídání si s Mužem při na renovování či zvelebování interiéru našeho bydlení atd.  

Na Netflixu jsem opět koukala na House of Cards, jinak mě pobavil miniseriál Catastrophe.

Nejlepší kniha, kterou jsi letos četla?

Total stabilitetsträning (švédská verze The Core Workout) od Joanne Elphinston. Letos jsem četla hlavně literaturu týkající se fyzioterapie. Logicky, protože jsem se dávala dohromady po těhotenství a porodu a chtěla jsem se co nejdřív vrátit do co nejlepší formy. Myslím, že se mi docela podařilo převést načtenou teorii do praxe. Pět měsíců po porodu jsem zaběhla svůj druhý nejlepší půlmaratonský čas, v posilovně bez problémů zvedám 90 % svého maxima a každodenní život zvládám bez bolestí a pohybových omezení, a to se sportu věnuju v mnohem menším měřítku než v době předtěhotenské. 

Největší objev na hudebním poli?

Naučila jsem se nespočet písniček pro děti. Česky hlavně od Svěráka a Uhlíře, pak hromadu švédských a pár říkanek v Mužově jazyce. 

Největší úspěch v pracovní oblasti?

Že jsem velice rychle zajela do kolejí, které jsem si vytvořila, než jsem odešla na mateřskou. Ač jsem z posledního roku pracovala zhruba jen čtyři měsíce, o dost se mi zvýšil plat. Kromě toho si doteď mnu ruce nad rozhodnutím, že oba s Mužem pracujeme na půl úvazku a dělíme se o péči o naše batole.

Na co jsi nejvíc hrdá v osobním životě?

Že jsem všechny změny ustála. Ne vždycky v pohodě, ale ustála. Když Minicyklistka slavila rok, slavila jsem po jejím usnutí i já pro sebe. Že jsme všichni tři zdraví, že se máme dobře a že je u nás pohoda. Pak jsem taky hrdá na Muže a na energii, kterou jsme investovali do našeho vztahu.  

Největší omyl?

Že žijeme ve světě, kde ženy mají stejné možnosti a příležitosti jako muži. Že (prý) existuje rovnoprávnost. Hodně jsem změnila náhled na spoustu zažitých sterotypů a sociálních struktur. Řekla bych, že jsem poměrně hodně zradikalizovala svoje názory, co se týká "mužských" a "ženských" rolí. 

Cítila ses - obecně vzato - radostnější nebo melancholičtější než loni?

První půlrok jsem byla hodně melancholická, pak se to zlepšilo. Až s odstupem času jsem si uvědomila, jak mizerně jsem na tom psychicky první měsíce tohoto roku byla. Byla jsem kandidátkou na poporodní depresi a ač nejsem zvyklá, aby se o mě někdo staral, pověřila jsem Muže, aby zavčasu zbystřil, kdyby se něco začalo zvrtávat.

Za co jsi utratila nejvíc peněz?

Za věci pro Minicyklistku, za nové věci domů a pak jsem investovala do sebe. 

Vyplnilo se ti nějaké přání?

Ano, z těch, které jsem mohla ovlivnit, jsem si přála jsem zaběhnout si půlmaraton a to se mi podařilo. Pak jsem si přála zase začít studovat, to se mi taky podařilo a dálkové studium mi dělalo velkou radost. A spoustu jiných malých přání, na to já si celkem dohlídnu. Jsem trochu egoista a to, že jsem třicet let utvářela svůj život, nemůžu zamést pod koberec jenom proto, že domů přibylo dítko.   

Přála sis něco, co se ti nakonec nesplnilo?

Nesplnila se mi hromada věcí. Nestrávila jsem tolik času se svými přáteli, se svými rodiči a sourozenci.

Co jsi podnikla ve svůj narozeninový den?

Nic extra, ale upekla jsem si dort a dala jsem si na něm opravdu záležet.

Existuje něco, co mohlo tvůj rok 2015 udělat ještě lepším, než byl?

Kdybych se o své zážitky a radosti mohla dělit i s člověkem, který tu od loňska není. 

Kdo/co ti letos zlepšovalo náladu?

Minicyklistčiny a Mužovy úsměvy. Mužovy komplimenty. A pak hlavně maličkosti - pěkné počasí, teplý letní podvečer, teplo doma a tak.

Koho/co jsi letos postrádala?

Asi víc času na sebe, ale snažila jsem se vytřískat maximum. I na úkor spánku. 

Největší přání v tuto chvíli?

Zdraví lidem, na kterých mi záleží. A abych i nadále měla víru v sebe a v to, že to, co dělám, má smysl.

Co hodláš změnit v roce 2016?

Loni jsem chtěla změnit, abych zase začala běhat. To se mi splnilo. Předloni jsem chtěla zmírnit svoje pracovní nasazení. To se mi taky podařilo. V příštím roce bych chtěla změnit sama sebe - změnit svoje reakce ve stresových situacích.

Kdo si chcete počíst v mých dřívějších každoročních rekapitulacích, můžete tady za rok 2014 a tady za rok 2013.

Závěrem bych vám chtěla poděkovat za vaše komentáře, vaše hlasy v různých anketách a vůbec za vaše návštěvy tady na blogu! Ať jste v příštím roce zdraví a daří se vám!