Poprvé a na dobu neurčitou i naposled. Dnes jsem zvládla ultramaratonskou šestihodinovku! Mým cílem bylo uběhnout maraton, zbytek už byl jakýsi bonus. Jako naprostý zelenáč jsem se postavila na start a byla rozhodnuta běžet, dokud nepadnu.
Letmý půlmaraton za 2:06 hod., maraton za cca 4:40 hod., celkově těsně pod 54 kilometrů. Krize jak blázen mezi 32. a 39. kilometrem. Déšť nebo mžení pět hodin ze šesti. Euforie a rychlé nohy posledních dvacet minut. Neuvěřitelná atmosféra a solidarita, závodníci povzbuzující ostatní závodníky, hromada ocenění od pořadatelů a diváků. Jsem unavená, chodidla mi zdobí puchýře a ještě mi úplně nedošlo, že jsem doma a v teple.
Mějte se hezky a jestli dokončíte týdenní výzvu, jste fakt dobří!
Klobouk dolů!!! Máš můj obdiv. Gratuluju, jsi moc šikovná :) Vůle ti nechybí.
OdpovědětVymazatMoc děkuju! Vůle musí být (teda je dobrý, když je). A ještě zvědavost, ta mi to kolikrát zavaří (pak musí nastoupit ta vůle, abych věci dotáhla do konce).
VymazatKdyž jsi psala dlouhý běh, nenapadlo mě, že tak dlouhý. Gratuluju, to je fakt výkon z říše snů! Jsi rozenej vytrvalec!!!
OdpovědětVymazatJj, ja jsem taky netušila, že bude tak dlouhý. Doufala jsem v maraton, možná v padesátku. Chtěla jsem se jen dozvědět, jak se při delších vězích tělo zhruba chová a co asi někdy příště čekat... Díky moc!
Vymazat