Abych hodila rukavici hned na úvod: cvičím kvůli snadnějšímu zvládání všedního života (= pracující mladá žena s malou domácností na krku a čím dál menším množstvím volného času) a taky kvůli posunování hranic vlastních sportovních výkonů.
Ze stejných důvodů nečtu většinu česky psaných blogů, které se věnují cvičení. Nebaví mě prohlížet fotky před a po. Nebaví mě číst o hubnutí a tvarování problémových partií. Nerada čtu články o výživě, jídelníčcích a cvičení ve stylu Ctrl+C/Ctrl+V a omílání stokrát ožvýkaného. Nevidím nic novátorského na fotkách snídaní a jiných chodů.
A protože sem tam postřehnu, že se v seznamu čtených postů objeví i ten úplně první, kde jsem vlastně nesdělila nic duchaplného o zaměření blogu, snad to odteď bude zřetelnější. No prostě najdete tu něco málo o každodenním pohybu, něco víc o cvičení, které má v každodenním pohybu základ, a minimálně stejně tolik článků o serióznějším systematickém cvičení zvaném trénink. Samo že budu mluvit za sebe a s laskavým dovolením těch, kteří mi prošli rukama.
Taky jsem přestala většinu blogů číst. Pořád to samé dokola. I proto jsem s blogem skončila sama :D Neviděla jsem žádný svůj přínos..
OdpovědětVymazatDobrá sebekritika :) Vnímám to taky jako svoji hranici, snad to zavčasu rozpoznám.
VymazatNa druhou stranu většina těch holek popisuje jejich postupnou cestu jak zhubly, to pak alespoň ukazuje těm "novým", že je několik cest a vždycky to jde. :)
VymazatVčera mě napadla taková otázka (snad ne nijak osobní, tohle neumím moc rozlišovat:D) - proč píšeš blog česky a ne švédsky? (doufám, že jsem se trefila do toho jazyku :D) Jen ze zajímavosti :)
Uznávám. Možná jsem měla neštěstí na blogy, kde to bylo o posedlosti hubnoucím procesem, ne výsledkem a schopností si váhu udržet.
VymazatNa osobně neosobní otázku (taky to málokdy trefím, většinou vnímám stupeň "osobnosti" podle toho, jestli bych protiotázku snesla já) jsem neplánovaně odpověděla v dneším postu :) Poněvadž česky komunikuju málo a je zapotřebí o jazyk trochu pečovat, přece jen je to moje mateřština a uvadající mateřština = průšvih.
No přiznám se, že to dělám taky. Sama nepíšu nic odborného, ale spíš svůj deník a postřehy, které jste zřejmě vy ostatní postřehli i dřív než já (lol). Nikdo nečte to, co už zná dávno, takže myslím, že na tvém vyjádření fakt není nic špatného. Asi to každý musí poznat sám... Osobně nesnáším ctl C + ctrl V!!
OdpovědětVymazatHlavne to jde na zkopirovanych clancich hodne poznat. Vetsinou mi pak chybi urcity stupen odzitosti a odstupu, takze pro me autor zustane pomerne plytkou osobou a necitim chut se k blogu vracet.
Vymazat