48 Reklama na blozích aneb co takhle trochu etiky? (Varování: Moralistický příspěvek)

Když jsem začala číst tuzemské (= švédské) blogy o kosmetice a péči o pleť, po pár týdnech mi došlo, že kdybych se pokaždé měla řídit tím, co blogerka napíše a jaké produkty recenzuje, asi bych se jako běžný smrtelník musela úplně vzdát jídla a přibrat ještě jednu brigádu. To abych si mohla koupit všechny ty super duper věci - od makeupu od MAC přes ten perfektní pudr od Diora, pár laků na nehty z nejnovější kolekce po řasenku od Lancome. Nemluvě o té nádherné paletce krémových stínů, kde však chybí rozjasňovač, který je nutno dokoupit zvlášť. A nedejbože, aby se o pár týdnů později objevila nová - tentokrát vánoční - kolekce, která opět bude hypovaná na těch deseti patnácti nejznámějších blozích a kterou taky musím mít! 

Jak to ty blogerky dělají, že si pořád kupují nové a nové věci? Zvlášť když dotyčná v kolonce "O mně" uvádí, že je studentkou?
Co se stalo s tou rtěnkou, která byla vyhlášena jako "produkt měsíce", zatímco v nových tutoriálech po ní není ani památky a mezi spotřebovanými věcmi taky není? 
Proč tatáž značka vždycky nabere perfektní hodnocení? To je jako fakt tak dobrá? A proč si ji teda nekupují všichni? 

9 Hip hip & hype hyaluronan! (Kyselina hyaluronová)

Po dlouhé době zpět ke složení pod drobnohledem, a dnes to bude o diskutované a diskutabilní kyselině hyaluronové. 

 

15 Staří známí aneb je povinností beauty blogerky prezentovat pořád nové věci?

A je to tady. Dny absolutně nevhodné pro pořizování fotek na blog, a to ani o víkendu, kdy doma můžu strávit celý den, resp. tu jeho světlou část. Ani to nejjasnější denní světlo nestačí na přijatelné focení, navíc jsme se přestěhovali a já pořád ještě nenašla tu část domu, kam světlo dopadá pod správným úhlem. Nu což, za chvíli je Lucie, za měsíc slunovrat a pak už to zase bude lepší. 

Tma ráno navíc vůbec nepřispívá k pohodovému líčení, a tak se podzim co podzim uchyluju ke kosmetice, o níž vím, že se s ní zvládnu nalíčit málem i poslepu. Takže, prověřené držáky:

10 Moje cvičení ve třetím trimestru

Jestli si jste si stejně jako já mysleli, že s pohybem budu pokračovat i v poslední třetině těhotenství, měli jste pravdu. Ona je to totiž čím dál větší radost a zábava! Asi proto, že jsem se pořád ještě nedostala do velrybího stádia, naopak se cítím čilá a zdravá jako rybička...

Klidně bych sem mohla zkopírovat část textu z jiného postu: cílem mých aktivit je udržet kondici, sílu a ohebnost, samozřejmě s ohledem na momentální stav. Změnily se jen prostředky a metody. Kladu víc důrazu na držení těla, každodenní běžný pohyb (chůze do schodů místo používání výtahu, kolo místo MHD atp.) a při cvičení důraz na správnou techniku. O nějakých sportovních výkonech momentálně nemůže být řeč, ale kdo by to taky čekal... Nenechávám se svazovat časem, prostě se hýbu tak dlouho, jak je mi to příjemné, a klidně si cvičení rozdělím do dvou bloků - něco odcvičím hned zrána, než jdu do práce, něco večer. Tepovku neřeším, při letmých kontrolách na crosstraineru/elipticalu jsem se pohodlně vešla do 140 tepů/min. Díky novému bydlení mi k mému potěšení narostla vzdálenost do zaměstnání, a tak mám deset kilometrů denně na kole k dobru.

Oblíbené aktivity:

- posilování s thera-bandem (hluboké zádové svaly, ramena, biceps, triceps, modifikace mrtvých tahů, posilování beder, boků a hýžďových svalů)

- cvičení s násadou od smetáku (protahování šíjových, zádových a pažních svalů, svalů trupu a zadní strany nohou)

- posilování s gymn. míčem (dřepy, posilování pánevního dna, beder a hlubokých zádových svalů)

- protahování (pozdrav slunci, některé jogínské cviky)

- procházky

- eliptical/crosstrainer

- jízda na kole

- uvolňovací a dýchací cvičení

Intenzita ani zátěž pro mě nejsou důležité, cvičení a pohyb obecně jsou pro mě hlavně potěšením. Díky nim jsem doteď nezaznamenala problémy, které s sebou těhotenství obvykle přináší - bolest kloubů nebo svalů kvůli nárůstu váhy a přesunutí těžiště, potíže se spánkem, otoky, lehká inkontinence atp. Jsem sice o dost těžší, vlastně jsem přibrala víc, než jsem čekala, ale ne co do objemu, spíš co do kompaktnosti. Pořád nosím stejnou velikost a vlastně i oblečení, což mě dovedlo k nevyhnutelnému závěru, že v břiše se krčí malý wolverine s kostrou z adamantia. Kila nesu lehce, fyzicky i psychicky, ostatně to by imho mělo být smyslem cvičení obecně - zvládat zátěžové situace bez větších potíží. Díky posilování a snad i popíjení želatiny (nebo je to placebo efekt?) jsem se navíc zbavila i bolestí pánve a mrzutosti, které se na mě po nedávném balení/vybalování krabic a stěhování sesypaly. 

Převládající pocit posledních týdnů je... Vděčnost. Jsem vděčná za dosavadní průběh, za každý den v dobrém rozpoložení a za svoje a především pasažérovo zdraví. Kéž bychom se tak skvěle měli pořád!

12 Co mi no 'poo dala a vzala

Jen málokdy si uvědomím, že moje vlasová a tělová péče nejsou úplně standardní. Většinou mi to připomenou jen reklamní pauzy v televizi nebo někdo v okolí (když se zeptá, co že to používám za šampon).

Nedávno jsem se při procházce ve městě přistihla, kolik času jsem přechodem na no 'poo ušetřila. Akce v drogeriích a parfumériích mi už puls nezvedají, v supermarketech úplně vynechávám regály s kosmetikou... Odpadlo čtení etiket u balzámů a kondicionérů, kterému jsem věnovala hodně času s balzámovou metodou. Dnes si radši si zajedu do oddělení s kořením a přípravky na pečení, abych se podívala, jestli se na trhu náhodou neetabloval nějaký další výrobce/dovozce sody, octa a olejů. Na cesty balím menší množství kosmetiky, protože skoro všude jsou k dostání základní potravinářské suroviny, které s no 'poo mají co dělat.

No prostě všechno je jednodušší. Život je snadnější. Mám nazbyt víc času i peněz (které zase požírají další zájmy). Míň se zabývám svým zevnějškem, protože vlasy vypadají skoro každý den hezky, nezacuchaně a upraveně. Rostou, jak jsou zvyklé, nevnucuju jim to, co jim není vlastní. Kůže je v cajku, nevysušená, nepodrážděná, na dotek i na pohled hladká. Vůbec se mi zdá, že tak nějak vypadám víc zdravě. A jsem spokojenější. I když teda ta moje spokojenost není postavena na zevnějšku. Ale snad víte, jak to myslím - prostě ráno nemusíte řešit nevyžádané změny, které přes noc najednou vyrašily, a tak je start do nového dne hned hladší, rychlejší a mám mnohem víc času na líčení. A efektivní minimalismus se odrazil i v dalších aspektech každodenního života.

Bohužel to s sebou nese i pár "nevýhod" - v ženském kolektivu nemám co říct v diskuzích, kde se řeší ty nej pleťové krémy, vlasové kúry a další marnivá témata (naštěstí už jsem ve věku, kdy se konverzace netočí výhradně kolem kosmetiky, diet a celebrit). Lidi někdy divně koukají, když se dozvědí, že si vlasy umývám sodou a octem a kůži mažu oleji, které se dají sehnat v nejbližším supermarketu. Blbě se mi vybírají kosmetické dárky příbuzným, protože nemám přehled o aktuálních novinkách a trendech, ale zato mě rozveselí reklamy na krémy s výtažky zlata a diamantového prachu.

Takže no 'poo mi toho vlastně zas až tak moc nevzala. Jen mě zbavila iluzí o kosmetickém průmyslu a o zázracích, které její produkty slibují. Netvrdím, že konvenční kosmetika je bezhodnotná, pro mě je to však sázka do loterie - ne vždycky odpovídají výsledky ceně, navíc se složení čas od časů mění. No 'poo funguje pořád na stejných principech.

17 K zamyšlení: Jak se dělá PR

Dobrý den,

Objevila jsem Váš velmi chytrý a tematicky různorodý blog a mezi všemi posty i něco o značce XXX, proto jsem se rozhodla Vás touto cestou oslovit... 

11 Moje domácí posilovna

Že se nedá cvičit doma, na minimální ploše? Ale dá. Když je málo času nebo chuti vydat se ven do deště, prokrvuju svaly doma. Svoji posilovnu mám schovanou v krabici, čouhá z ní jen násada na smeták, a míč natlačím vždycky někam do rohu. S pěti předměty procvičím celé tělo. Dá se s nimi protahovat, posilovat, provádět balanční i kondiční cvičení. Kromě násady a míče používám kus záclony, jednoručku a thera-band, k tomu plochu 2x1 metr a aplikaci na měření intervalů. Náklady na pořízení takové tělocvičny jsou minimální. 

Na míči nejčastěji posiluju hluboké svaly trupu, teď navíc ještě nohy a zadek při hlubokých dřepech s oporou o stěnu. Zátěž se dá zvyšovat posunováním těžiště, počtem opakování nebo prodlužováním intervalů.
Jednoručky mám zatím jenom k tzv. vrtuli - posilování ramen a vrchní části zad. Zátěž se dá zvyšovat jen počtem opakování nebo delšími časovými intervaly.
Záclona (v kombinaci s hladkou podlahou) je vděčný pomocník při cvičení zadní strany stehen, pánve a beder, nebo třeba i hlubokých břišních svalů. U zátěže platí totéž co s jednoručkami.
S thera-bandem se dá procvičit snad celé tělo a zátěž se dá volně regulovat např. zkrácováním pásu.

Ráda bych si ještě pořídila nějakou skladnou podložku, čekám jen na Vánoce a každoroční dárkový poukaz od zaměstnavatele. A zanedlouho se snad dočkám dalšího "závaží", bude pohyblivé a jeho váha doufám utěšeně poroste, netřeba se tak bát svalové stagnace a mentálního zakrňování!

Hezkou neděli a mužským čtenářům i pěkný den otců (pokud ho slavíte)!

4 Garden of Wisdom: Clearly Pure Hyaluronic Acid Serum + Seabuckthorn Regenerative Serum

Už nevím, co mě k objednávce od Garden of Wisdom vedlo, asi jsem se nechala unést pozitivními ohlasy v blogsféře a taky dobrými zkušenostmi s malými výrobci minerální kosmetiky (Silk Naturals, Concrete Minerals, Meow Cosmetics a jiné), tudíž jsem stejně kvalitní věci očekávala i v oblasti kosmetiky pečující.

Stejně jako u jiných indie  značek se i u GoW dočkáte amatérsky (úmyslně nebo nezáměrně?) vystavěné domovské stránky a nepřehledných rozcestníků. Recenze u produktů neexistují a musíte se po nich pídit v hlubinách internetu. Dokonce i poštovné si musíte vypočítat sami. Ještě štěstí, že se aspoň dá platit přes Paypal! To jediné pozitivní je snad jenom doručovací doba - balík jsem doma z USA měla do deseti dnů. Ale nešť, kdo někdy objednával kosmetiku z výš uvedených stránek, je obrněn trpělivostí a doufá, že námaha bude náležitě odměněna.

 

13 Lékárny, zaklínadla, poštovní schránky a čištění pleti. Ve dvou krocích.

Včera jsem navštívila lékárnu a krátila si frontu k pokladně (evidentně zas propukla vlna nachlazení) meditováním nad regály s lékárenskou kosmetikou. Nedávno jsem se totiž dočetla o tzv. cosmeceuticals a tak se tok myšlenek stočil na různé významové rozdíly, nuance, slovíčkaření a chemické názvosloví. Pak mě napadlo, jak rozdílné je třídění sortimentu v českých a švédských lékárnách. Že ve Švédsku se v lékárnách neprodávají homeopatika nebo bylinkové čaje. Že v Kurdistánu vám prodají antibiotika bez receptu a lékárny tam vypadají jako... No, to se ani nedá vypovědět, to se musí vidět a stejně vám z toho bude zrak přecházet, protože tolik krabičiček, krabic, skleniček, pytlíků a ampulí mezi berlemi, ortézami a zdravotnickými pomůckami různého druhu nikde jinde asi hned tak nespatříte. Tehdy mě napadlo, že jediný způsob, jak něco najít a vytáhnout z té změti předmětů, aniž by se zřitila celá lékárna, je jen zaklínadlo "Accio ...!"

 Je docela zajímavé, jak se různé kultury staví k nemocem a jak je v závislosti na tomto přístupu vystavěn zdravotnický systém. Pamatuju si, že když jsem učila imigranty, mívali jsme zajímavé diskuze na různá každodenní témata, o kterých člověk hlouběji nepřemýšlí do té doby, než na vlastní kůži nezažije markantní rozdíly. A propos, při cestování a poznávání jiných zemí mám na seznamu vždycky pár společných položek, které si prostě musím odškrtnout, a těmi jsou: návštěva hřbitova, návštěva lékárny, návštěva knihovny/knihkupectví, projetí se kolektivní dopravou, nákup potravin v běžném obchodě/na trhu a nepovinná návštěva veřejných WC. A taky jak vypadají poštovní schránky a když se mi poštěstí, vlezu ještě do nějaké školy. Odjet ze země a neprožít výš popsané momenty je pro mě smuténka, poněvadž přístup k jídlu, vzdělávání, zdraví/nemocem, komunikaci a smrti jsou pro mě asi tím nejdůležitějším zdrojem informací o zemi a lidech obecně.

Takže k tomu čištění pleti: Vyzkoušela jsem odličovací mléka, tonika a pleťové vody s různě dlouhými seznamy složek, a nakonec stejně zakotvila u obyčejného oleje a mýdla. Teď zrovna dospotřebovávám olej z lískových oříšků od Akoma, který smývám mýdlem z kozího mléka. Jinak sázím na levné těžší oleje, třeba mandlový nebo olivový (u něj mi ale vadí výrazná vůně). Z mýdel mám nejradší ta, která obsahují zase oleje (snažím se vyhýbat jen palmovému a potenciálně dráždivým esenciálním) a naopak neobsahují glycerín. 

  

Výš můžete vidět mýdla už spotřebovaná (sirné "teterínové", pak černé od Akoma a kozí) i ta, která teprve čekají na rozbalení (opět kozí a pak jedno, na které se opravdu těším - dánské mýdlo od pozorné trb, které jsem dostala při našem miniblogerském setkání v Göteborgu).

Olej stáhne veškerý makeup (voděodolné řasenky nepoužívám, takže o nich vám nepovím) a mýdlo dokoná zbytek. Recenze jsem zatím nepsala ani na jedno, kromě černého mýdla od Akoma, a i ta by si zasloužila aktualizaci. 

Jinak se mi zase osvědčilo, že čím míň do pleti (kůže, vlasů) zasahuju, nejen mechanicky, ale i chemicky, tím líp vypadají. Nepřekombinovávat, to je moje heslo.