neděle 31. srpna 2014

15 Moje cvičení v druhém trimestru

V druhém trimestru jsem výrazně překopala svůj cvičební program. Neomezovalo mě sice prakticky nic (a jsem za to neskonale vděčná) - ani nevolnosti, ani rostoucí břicho, to začalo růst až v 21. tt, přesto jsem od 15. tt upustila od běhání a určitých stronglifts cviků, a v hojnější míře zařadila izolované cviky. 


sobota 30. srpna 2014

9 Zatím nejčistší aloe vera gel

Bez aloe vera bych se asi neobešla. Neznám jiný prostředek, který je natolik multifunkční, že se dá použít od péče o vlasy až po ochlazení mírných spálenin. Doteď jsem používala gely s vysokým podílem aloe vera a s "vycpávkami", jako jsou karbomery nebo jiné emulgátory (EDTA, TEA). Teď mám doma lahvičku s pouhými čtyřmi složkami. O gelu se v případě Aubrey Organics nedá mluvit, protože obsah je vyloženě tekutý. Ne však natolik tekutý, aby se dal nalít do rozprašovače a pohodlně nastříkat na místo určení, takže ho míchám s vodou v poměru 1:1. 

Od jiných aloe vera gelů se AO liší tím, že obličej nestahuje a nevyvolává pocit tvrdnoucí masky, jako se to někdy stává u jiných výrobků. Na druhou stranu nemá tak výrazný chladivý účinek (pocitově). Což mně osobně nevadí, ale kdo aloe vera používá po slunění kvůli zmírnění spálenin, asi si rozdílu všimne.


Složení: 
aloe barbadensis (aloe) leaf juice
citrus grandis (grapefruit) extract
cyamopsis tetragonoloba (guar) gum
tocopherol (vitamin E)

Pár tipů jak aloe vera použít:
- jako zvlhčovač pod pleťový krém při denní a noční péči o pleť
- po holení pro uklidnění podrážděné pokožky
- na popáleniny malého rozsahu
- do vlasů po umytí (jemně natuží a uhladí)
- do vlasových zábalů a masek
- nebo třeba jako tužící prostředek na obočí (místo vosků nebo gelů na obočí) 

Aloe vera gel je k dostání u lokálních prodejců značky Aubrey Organics nebo na iherb.com za necelých 7 USD/118 ml.

středa 20. srpna 2014

102 Malý průvodce po "no 'poo" metodách

Vyzkoušela jsem všechno níž popsané, ale ne všechny metody mi vyhovují. Bezšamponovou péči maximálně oceňuju, vlasy vypadají fantasticky a jsou zdravé, nevypadávají a nelámou se. Vlasy oplachuju zásadně vlažnou nebo studenou vodou, přispívá k lesku a vlasy se po ní nekudlí jako po teplé nebo horké vodě. Podstatou bezšamponových metod je vyhnout se vysušujícím složkám v šamponech (sulfáty) a silikonům, případně parabenům (konzervantům). No 'poo metody bývají taky finančně mnohem výhodnější - v dlouhodobém měřítku - než klasické kombo šampon + kondicionér. 

Dlouhodobě jsem vyzkoušela:

Balzámová metoda (CO - Conditioner Only)
- vhodná pro suché, poškozené vlasy

Postup: 
Aby se z vlasů odstranily silikony, je dobré je umýt tzv. posledním šamponem s obsahem sulfátů (šampon ale zároveň nesmí obsahovat silikony). Pak už stačí jen nanést balzám a lehkým krouživým pohybem umýt pokožku hlavy. K dalším mytím šampon nebude potřeba. Balzám nikdy nebude pěnit! Spláchnout vlažnou vodou a je vystaráno. Vlasy nabydou pevnosti a vlhkosti a přirozeně vlhké vlasy se začnou víc vlnit.

Výhody:
+ vlasy se rychle dostanou do dobré kondice
+ vlasy se dobře rozčesávají

Nevýhody:
- vyžaduje dobrou znalost jednotlivých složek a důkladné pročítání etiket
- na určité řady nebo výrobce se nedá moc spolehnout, protože někteří výrobci složení čas od času obměňují
- nelze se vyhnout konzervantům
- při dlouhodobějším používání může balzám vlasy zatížit, takže jsou bez objemu a zplihlé (balzámy s proteiny)

Moje zkušenosti:
BM byla moje záchrana v období, kdy jsem se vracela z tmavé barvy ke své původní barvě vlasů a prodělala zesvětlovací melíry. Vlasy se do viditelně lepší kondice dostaly prakticky hned po prvním použití, i když samozřejmě spíš jen na dotek - poškozený vlas neopraví nic, ten může akorát vypadnout a nahradit ho může jen vlas zdravý. 
Než si najdete ten svůj kondicionér, který vám vyhovuje, může to trochu trvat. Na umývání vlasů u hlavy je dobré obstarat si lehčí kondicionér bez proteinů, do délek naopak víc pečující balzám.
BM podpoří přirozené vlastnosti vlasů tím, že jim dodá vlhkost, tzn. vlnité vlasy budou vlnité, ale rovné se nezvlní nikdy! Čímž nechci říct, že BM se pro rovné vlasy nehodí - naopak! Profitovat z ní můžou všichni ti, kteří na hlavě mají pár chlupů.
Po zhruba dvou (?) letech jsem jsem BM opustila kvůli sodě.


neděle 17. srpna 2014

5 Vděčnost

Nemůžu jinak než cítit vděčnost, když se i ke konci druhého trimestru můžu bez potíží potit na crosstraineru, posilovat, chodit na dlouhé procházky a těšit se při tom všem na běhání s kočárem. Když vím, že mimino je zdravé. Nebylo by to ale tak bez vydatné Mužovy podpory a ohleduplnosti, s jakou mi vychází vstříc. Doma je pořád dostatek ovoce a zeleniny a z Muže se vyklubal velice schopný kuchař. Považuju se za šťastnou ženu...


V odpočinkových dnech, mezi generálním úklidem před příchodem potomka a rovnáním pidioblečků do šuplíků, hltám stará vydání oblíbeného měsíčníku. Sleduju návraty trendů, pročítám staré testy sportovního zboží a sumíruju svůj dosavadni těhotenský trénink (pro srovnání v dalších těhotenstvích, jestli se poštěstí).


A do toho všeho už se nezadržitelně dere podzim. Po tropickém létě přicházejí čím dál častější dešťové přeháňky a perou se se slunkem. Za poslední měsíc bylo vidět nepočítaně duh!


Vděčnost. A radost.

neděle 10. srpna 2014

4 Posilování sbalené na cesty (thera-band)

K thera-bandu jsem se dostala, když jsem hledala alternativu k jiné cvičební gumě, kterou mám doma. Chtěla jsem gumový pás bez plastových rukojetí a pokud možno ne dutý (kulatý na průřezu). Doplňuju si totiž domácí tělocvičnu a skladné nářadí umožňující cvičení s odporem vždycky vítám; cvičení s vlastní váhou mi někdy nestačí. Někde se píše, že thera-band je určen hlavně k rehabilitačnímu tréninku a měl by se používat jen pod dohledem zkušeného fyzioterapeuta, což málem vyznívá, že se s ním dá napáchat víc škody než užitku, ale normálně uvažující člověk se cvičení s pásem vůbec nemusí bát. 


Já jsem tedy pás k rehabilitačním účelům neobjedávala, moje důvody byly čistě prozaické - chci normálně posilovat/udržovat sílu a hybnost v těhotenství i po porodu a protože ještě nevím, jak často se v budoucnu s miminem dostanu do posilovny, připravuju si půdu pro posilování doma. Kromě toho je pás skladný a dá se pro zpestření pohodlně vzít na běžecký/cyklo trénink do přírody nebo s ním obohatit obyčejnou procházku. Tak jsem si na něj zvykla, že jsem ho s sebou letos vzala na letní roadtrip po Evropě a protahovala/posilovala s ním, kdekoli se mi zachtělo. Beru si ho s sebou i do fitka. 

Při výběru vhodné gumy mi hodně pomohla následující tabulka. Nejdřív jsem si objednala černý pás, přestože jsem gumu nikdy nedržela v ruce, ale jaksi nebyl důvod objednávat pásy s menším odporem. Pak se černý pás ukázal při některých cvičeních jako trochu nedostačující, takže mám doma i zlatý.   


Výhodou pásu je, že se s ním dá procvičit celé tělo od noh, zadku, zad až po menší svaly paží. Zátěž je zajedno určována tuhostí pásu (podle barev), zadruhé je možné pás uchopit/stoupnout si na něj různým způsobem tak, aby byl odpor ještě větší. Pás se dá zauzlit do smyčky (čím menší oko, tím větší odpor), omotat okolo sloupu/kliky na dveřích, zavěsit atp., takže se dá změnit úhel při účinku na svaly. Lze ho používat vsedě, vleže i ve stoje a tak různě pracovat s koordinací a rovnováhou. Nebo se dá kombinovat např. s gymnastickým míčem (flexibilita při používání je fakt vynikající a nejradši bych natočila instruktážní video, abych se o to svoje nadšení mohla podělit). Dají se s ním simulovat moje milované stronglifts (samozřejmě nikdy ne na takové úrovni, že budu moct napodobit mrtvý tah s 110 kily, ale technika a s ním udržovat jde), což jeho hodnotu v mých očích jen zvyšuje.


Momentálně pás používám hlavně pro posílení bedrokyčlostehenního svalu, spodních zad, zadku a ramen a lopatek. Účelem je udržet svaly v dobré kondici i během toho, co budu víc a víc přibývat na váze, a taky si slibuju rychlejší regeneraci po porodu. Beru to prostě tak, že zatímco momentálně nemůžu provádět určitá cvičení, raději se soustředím na to, co dělat můžu a nebo čemu můžu předejít v budoucnu. Žene mě i těšení se na půlmaraton, který mám v plánu necelý půlrok po narození potomka. 


Cena pásu je různá, čím tužší guma, tím vyšší cena. Záleží taky na tom, jakou délku pásu preferujete a jak pás budete používat. Pro moje nároky (procvičení celého těla, posilování) stačí bohatě délka zhruba 2,1 m - objednávala jsem ze zahraničí, takže se měřilo na stopy. Thera-band (normálně z latexu) se prodává i v bezlatexové alternativě (pro alergiky), snadno se udržuje a jenom zapotřebí trochu opatrnosti, aby se nedostal do kontaktu s něčím, co ho může poškodit/prodřít - kamínky, prstýnky na rukou, ostré předměty.

Na youtube je ukázek a tipů jak cvičit bohužel pomálu, kdo se chce nechat inspirovat, doporučuju následující video (švédsky, ale princip pochopíte i bez znalosti jazyka): http://www.psoriasisforbundet.se/mabra/halsa-livsstil/traningsfilmer/traning-med-gummiband/
 

pátek 8. srpna 2014

5 Když se (marnivé) sny stanou skutečností

Taky někdy zažíváte, že se okolnosti tak nějak semelou a všechno vám hraje do karet? Že cítíte pozitivní vibrace okolo, dokážete se na ně naladit a pak už se jen vezete na vlně směrem ke svému cíli? Někdy mám dojem, že se energie okolo jakoby zhmotní, zhustí a že ji málem cítím jako jemnou, lehkou kapalinu, kterou se můžu probírat rukama. Čas se trochu zkomprimuje a prožívaná skutečnost se jaksi "naúhlí" (nevím, jak líp to popsat, představuju si to, jako kdybyste klasický trojrozměrný prostor mohli ohýbat nábojem celkové situace a svého rozpoložení). V takových chvílích mi vždycky připadá, že stačí jenom plout s proudem a ten mě spolehlivě doveze a vysadí přesně tam, kde jsem si přála přistát. Nejednou jsem se takhle dostala k milníkům, které pro mě byly - v pár případech existenčně - důležité...  (A co teprv když s sebou na takovou jízdu vezmete i podobně naladěného, ale míň uvědomělého člověka, to pak vyvstane pár "notyvole" momentů, zatímco vy se jen usmíváte pod fousy a jste šťastní, že jste tuhle rovinu mohli někomu ukázat). 

Nevím, jestli jsou takové dny/týdny vyústěním předchozí dřiny. Ale pokud by se takové magické chvíle daly označovat slovem štěstí, vždycky si budu stát za tím, že tohleto se stává jen připraveným. Bez ohledu na to, jak sami hodnotíte svoje předchozí oběti a jak vaše úsilí hodnotí lidi kolem.  

Takže jenom zlomky tohoto týdne... Protože jakékoli další pitvání by vedlo k rozbití celé úspěšné bubliny. 

***

Přála jsem si, aby rozbalování nikdy neskončilo...


... pak jsem jen dlouho hleděla na ty malé červené krabičky a potěžkávala je v ruce... 


... promítala si fotky, které jsem na webu i v duchu viděla nejmíň x-krát. A které se najednou zhmotnily přede mnou...


 Ano, ta těžká kovová balení jsou úžasná. A jejich obsah taky.


Zatímco Kjaer Weis potěší zrak, sluch (to magnetické zavírání tak krásně jemně klape) a hmat (pochopí asi jen ten, kdo KW někdy držel v ruce), SAMA bude doufejme stejně luxusním zážitkem pro smysl čichový. 


Že se jim ty vzorky povedly, co?

Přeju pěkný víkend. Kdyby se tu dalších pár dnů nic nového neobjevilo, tak je to proto, že se pořád ještě vezu na šťastné vlně, dokončuju stávající projekty a připravuju půdu pro události nadcházející.

středa 6. srpna 2014

0 Tikei rtěnky

Koncem července uvedl Tikei na trh rtěnky. Jedenáct odstínů se šetrným složením (Butyrospermum Parkii, Candelilla Cera, Mica, Oleic/Linoleic/Linolenic Polyglycerides, Tocopheryl acetate + minerální pigmenty) stojí 99 SEK/ks a lze je objednat i ve vzorcích po 10 SEK/ks.


Mně se podle slovního popisu a barevných vyobrazení líbily odstíny San Remo, Lissabon, Phoenix a Stockholm. Popis mi bohužel nepřišel moc výstižný (např. San Remo - brunröd färg = hnědočervený odstín) a i když barevné ilustrace u Tikei většinou věrně odpovídají skutečnosti, přesto jsem byla trochu nervózní, jestli jsem si domů neobjednala úplnou katastrofu. Celkově jsem se při výběru snažila držet spíš v neutrální až studené barevné škále.



Jak se mi to povedlo, se můžete přesvědčit sami. Barevně se mi na rtech nejvíc líbí Lissabon a Stockholm (ty bych si klidně objednala v plné velikosti), nejmíň naopak Phoenix. 

Pigmentace je překvapivě ucházející a odstínově to vypadá, že si v Tikei taky vyhráli a že si tudíž každý najde svoje. Konzistenci je ze vzorků těžko popsat - hmota je tužší, přesto ochotně pouští pigment. Ovšem nejlíp až na druhé přetření. Myslím, že spíš než k plnokrevné rtěnce bude mít Tikei blíž spíš ke rtěnkobalzámům.Na rtech je totiž hmota lehká, opečovává a zjemňuje. Díky obsahu vosku vydrží i lehčí jídlo, ale chce to pak poupravit. Co se týče barevné intenzity, nejsou rtěnky pravděpodobně žádná bomba, ale jak už jsem psala, pigmentace je přesto slušná. Ze všech čtyř vzorků mají všechny saténově lesklý až frosty finiš (nejpatrnější je to u Stockholm). Za pozitivní považuju absenci ricinového oleje ve složení (velká část přírodních rtěnek ricinový olej obsahuje), což určitě ocení hlavně alergici a ti, kteří u rtěnek upřednostňují delší životnost. 


Protože už jsem prakticky vyčerpala objem svého celoročního wishlistu, nejsou Tikei rtěnky priorita číslo jedna, ale řeknu si pravděpodobně o dárek na Vánoce nebo k narozeninám. Šetrný a barevně povedený rtěnkobalzám se vždycky hodí.

neděle 3. srpna 2014

14 Cvičení s pasažérem

Dlouho, předlouho jsem se na blogu nevěnovala cvičení. V reálném životě bych si takovou pauzu nedokázala představit! Ale když na vás cvičící články skáčou z denního tisku domácího i českého, řeší se funkční prádlo na běhání, speciální boty, jídelníček před pouťáky, paleo, podprsenky pro velký holky (ano, i tenhle titulek jsem zahlídla), řeší se, jestli je lepší zumba, cross fit nebo pole dance... Tak vás ani nenapadne zahlcovat virtuální prostor články z vlastní klávesnice.


Nicméně, v posledních pár měsících (byly opravdu hezké a ty zbývající budou doufám stejně pohodové) pro mě pohyb nabyl nového rozměru. Celých třicet let se hýbáte svým zamýšleným tempem, po vlastní ose, na základě pevně daných předpokladů, a pak se jednoho dne (a následující týdny) hýbete ve dvou. Vždycky mě zajímalo, jak se k tomu moje tělo bude stavět, protože myšlenka, že se v těhotenství přestanu hýbat, pro mě byla (a je) naprosto nepředstavitelná. Tudíž hned na první rendez-vous s porodní asistentkou jsem dorazila s archem papíru v ruce a asi patnácti otázkami, z nichž asi polovinu tvořily obecné i specifické otázky ohledně cvičení s prckem v břiše. Nepotěšila mě svými odpověďmi, ta postarší paní porodní asistentka, a já jsem ji asi taky nepotěšila. Neboť jsem usoudila, že bude lepší, když naši společnou devítiměsíční cestu utnu už hned ze začátku. Další týden jsem dorazila k jiné asistentce, podstatně mladší, a otázky radši nechala doma. Že si radši pobádám sama. Protože jak jsem odtušila, vyzjistila od ostatních nastávajících rodičů ve stejné situaci, a nakonec i usoudila, zdravotnický personál nemá rád, když na ně jdete s jinými než velice basic otázkami. Nadto se mi zdá, že hromada zdravotníků jede po několika letech tak jaksi ze setrvačnosti, ve vyjetých kolejích (kdo ne? naštěstí se sem tam najdou výjimky), a vaše otázky ohledně nových výzkumů s úsměvem (ano, s úsměvem, jsme přece na Severu) smete ze stolu.

Nakonec jsem ke cvičení přistoupila naprosto pragmaticky. Budu dělat všechno, na co jsem zvyklá, a tělo samo naznačí, když budu na hraně. Řeknu vám, tahle jednoduchá myšlenka mi doposud velice usnadnila život. Musím ale dodat, že jsem zdravá, poměrně odolná a dobře odhadnu, kdy se ještě můžu kousnout a kdy věci nelámat přes koleno.
Stejně jsem si pro jistotu pár věcí o cvičení v těhotenství načetla. A po dvou letech opět byla vděčná za trenérský kurz, který jsem absolvovala a kde část o cvičení v těhotenství a po porodu zahrnovala poměrně dost času. Ale připadně mi, že dobré literatury je i na internetu zoufale málo! Všude se jen řeší yóga a těhotenské cvičení ve vodě. Ale co posilování, běhání, kolo? Trochu akční věci? Hluboké devítiměsíční óóóm mě prostě harmonií nenaplňuje. A speciální lekce cvičení pro těhotné... Nevidím v tom ve svém případě smysl - připadá mi to jako zbytečné vyhazování peněz. 

Takže pořád posiluju (izolované cviky na strojích, gymnastický míč, TRX, thera band, kettlebells). 
Po 16. tt jsem přestala běhat (a strašně mi to chybí). 
Jezdím na mtb - koupila jsem si jen kratší představec, abych seděla víc napřímo, a širší sedlo pro větší komfort. Pravda, o nějakém akčním ježdění v terénu nemůže být řeč, ale na normální cykloturistiku to ještě minimálně do prvních podzimních plískanic bude. A pak už budu tak strašně těhotná, že ani ten kratší představec nepomůže.
Chodím plavat
Pořád ještě cvičím ve fitku variace na aerobik a navštěvuju jiné neskákavé lekce. 

A propos cvičení ve skupině... Moje rostoucí břicho jaksi vyvolává legitimitu u ostatních, aby si cvičení mohli trochu ulehčit. Minulou středu jsem zaznamenala, že se ke mně z druhé strany tělocvičny cíleně začínají přesouvat ti, kteří nemůžou, mají potíže s nadváhou nebo nějaké zdravotní omezení atp. A dokonce imitují moje náhražkové cviky! Na jedné straně mě to trochu rozladilo - okolí mě naprosto samozřejmě zařadilo do skupiny lidí neschopných normálního pohybu. Na druhou stranu to potěšilo moje ego - jiní po vás opakují to, co děláte vy (takže jste jednoocí mezi slepými králem). 

Taky jsem investovala do pár věcí na cvičení (kromě toho představce a sedla). Koupila jsem dva široké gumové pásy (rehabilitační thera band, kdyby to někoho zajímalo). Jsou perfektní! Půjčuje si je i Muž. 
Bohužel jsem zjistila, že sportovní obchody naprosto nejsou připraveny na nájezd budoucího rodiče (využila jsem dovolené a zavítala do Sportissima). Těhotenské tílko/tričko do fitka? Nebo tříčtvrťáky? A to nemluvím o plavkách nebo cyklotriku. Jestli se někdo chystáte podnikat, tak tady je díra na trhu. Naštěstí i ve 24. tt pořád oblíknu svoje stávající věci. A pak to vyřeším koupí oblečení o velikost či dvě větší.  

Cvičení s pasažérem (jak mé nenarozené dítko nazývá kolegyně z práce) mě zatím velice obohatilo. Některé věci ze srdce postrádám, ale jinak jsem nadšená z vědomí, jak je lidské tělo dokonalé a jak přirozeně reaguje na změny. Jinou výhodou - pro mě i pro fitko - je, že za poslední dva měsíce u mě by byly další dvě nastávající mámy na instruktáži v posilovně. Podle hesla svůj ke svému. 

Jestli budu cvičit až do porodu? Pokud mi to zdravotní stav dovolí, nevidím důvod, proč přestat. 

Pěknou neděli!

pátek 1. srpna 2014

4 Můj makeupový guru

Lisa Eldridge. 

Její videa jsou přehledná, promyšlená a pedagogicky vystavěná. Nikde jinde jsem se z líčících videí nedozvěděla tolik tipů a užitečných poznámek. Je mi celkem jedno, že používá kosmetiku se silikony atp., skoro vždycky se mi podařilo najít přírodní/ekologickou variantu. A v neposlední řadě se mi líbí, že si za modelky nevybírá jen mladé slečny s bezproblémovou pletí. Na můj vkus sice občas používá až moc produktů najednou, ale většinou mají svoje opodstatnění.

Minimalistický makeup:


Jak si poradit s akné:


Líčení pro ženy středního věku:


Líčení pro zralou pleť: