Dva měsíce do dne D. Na pohyb a cvičení jsem nerezignovala, momentálně to vyhrává chůze po lese, plavání, posilování s thera bandem a uvolňovací cviky. Mám za to, že kdybych se na začátku těhotenství zabořila do gauče a "dopřávala si", byla bych teď v mnohem horší kondici, s bolavými zády a klouby, dýchavičná do schodů a nerudná na okolí. Fakt, že se pořád hýbu úměrně svému stavu, mě nabíjí energií v myšlenkách na nadcházející porod.
|
Sedm ráno a jde se ven |
|
Mhohem zábavnější než chůze po asfaltu |
|
Posilování zadku a ani se nemusí běžet |
|
Někdy v budoucnu... |
|
Schovám si na příští měsíce |
|
Geocaching je perfektní způsob, jak se dostat na čerstvý vzduch |
|
Posilování s gumou na vyhlídce |
Docela mě překvapuje, že mnozí těhotenství vnímají jako nemoc, se kterou je nutné docházet k lékaři, že se rozhodně nesmí to a ono (kromě alkoholu, kouření a dalších návykových látek, tam absolutní zákaz naprosto chápu)... Mám teď na mysli bezproblémová, normálně probíhající těhotenství. Protože mám zkušenost jen ze švédského zdravotnictví, nemůžu dělat závěry ohledně českého, ale z toho, co čtu v českých internetových denících o kontrolách v těhotenství, porodech a porodnicích, je mi docela smutno. Pokud je teda situace opravdu taková, jak ji líčí zpravodajské portály (bezdůvodné urychlování porodu, zbytečná medikace, přístup zdrav. personálu atp.). Chytám se stébla, že o negativních věcech se píše častěji a jsou jaksi víc na očích, než když všechno funguje, jak má...
Já se na porod začínám opravdu těšit a přála bych si, aby se nesl ve stejném duchu jako doposavadní těhotenství. Držím si palce!
Je úžasný, že jsi pořád tak aktivní. Skoro ti to až závidím. Já jsem teprve v prvním trimestru. Fyzicky se cítím dobře (žádné nevolnosti, doufám, že ani nebudou), ale zato hodně unavená. Kolikrát přijdu z práce, padnu a spím. Takže jsem ráda, když zvládnu párkrát do týne procházku v lese nebo čtvrthodinové pilates. Chtěla bych víc, ale bojím se tlačit na pilu a říkám si, že když chce tělo odpočívat, tak to asi potřebuje.
OdpovědětVymazatČeské zdravotnictví. Můžu soudit jen podle svého gynekologa... Když jsem mu řekla, že mi za měsíc bude 35 a je to mé první těhotenstí, protočil panenky a zašklebil se, že bylo naprosto jasné, že jsem podle něj moc stará. Pak mi sdělil, že budu muset na genetické testy (podrobnosti žádné nedodal), řekl, že mám brát kyselinu listovou, na dotaz na dávkování, odpověděl, že jedna tableta stačí, námitku, že se prodávají různě silné, přešel. Ještě řekl něco v tom smyslu, že se teď s těhotnými roztrhl pytel a že už je nemá pomalu kam dávat. Přiďtě znovu za tři týdny, na shledanou. Byla jsem venku ani nevím jak a k tomu dost vykulená.
Přeju ti, ať zbývající dobu do porodu prožiješ stejně pohodově jako do teď, nekomplikovaný porod a spokojené a zdravé miminko.
Petra
Děkuju moc za přání, Petro!
VymazatV prvním trimestru jsem to prožívala úplně stejně, unavená jsem bývala hodně, zvládala jsem jen procházky a protahování. Naštěstí jsem takhle mátožná byla zhruba měsíc, ve 13.-14. tt se to zlomilo. Dělej jen to, na co máš energii, cvičení by v těhotenství nemělo být povinnost, ale radost! Podle mě to vnímáš naprosto správně, na pilu určitě netlač.
S tím gynekologem teda valím oči... Moje první zkušenost (a vlastně i ty následující) s porodnickým personálem tady taky nebyla úplně ok, mám za to, že lidi pohybující se v branži hezkých pár let prostě ztratí empatii a cit pro ty, kteří jsou v tom poprvé, navíc to dělají rutinně. Teď ještě zdaleka nejsem na konci, ale říkám si, že hlavní je zachovat chladnou hlavu, to základní si načíst a řídit se zdravým selským rozumem. A nebát se se ozvat.
Přeju Ti, ať se to únavové období brzo překlene, ať máš lepší zkušenosti se zdrav. personálem, ať Tě těhotenství baví a máš na něj jen ty nejlepší vzpomínky (protože to fakt utíká strašně rychle, zvlášť po 20. týdnu). Hodně zdraví Tobě i dítku!
Bohužel české porodnictví je opravdu tak hrozné.Ne úplně všude, ale když chce někdo opravdu přirozený porod v porodnici, musí mít nastudováno, stát si pevně za svým a dobře zvážit konkrétní porodnici.Zbytečné zásahy a medikace naprosto běžné, procento nástřihů přez 70%… :-( Mám dvě děti, druhou dceru jsem porodila naprosto bez zásahů v malé okresní porodnici, ale i tam jsem musela např.odmítat odnesení zdravého novorozence "zahřát do inkubátoru" :-(
OdpovědětVymazatJsem docela překvapená, že se z porodů v ČR dělá medicínská záležitost, místo toho, aby se preferoval porod fyziologický. Všímám si, že momentálně je strašně módní psát v médiích o porodech, těhotenství atp., ale nechápu účel - jako proč jen o něčem mluvit, aniž by to vedlo k nějakým řešením? Ale jestli má to každodenní zveřejňování článů na téma "těhotenství, porod atd." vést jenom k většímu povědomí veřejnosti, tak je situace ještě horší, než jsem si myslela.
VymazatMonika Rosenbergová. Ne procento nástřihů jako celorepublikový průměr je k 50%. 70% má většina pražských porodnic, třeba Apolinář měl v roce 2011 87% nástřihů u vaginálních porodů. Tato čísla jsou zvláště hrozivá ve srovnání s německými ani ne 20% a ještě menším číslem ve Švédsku. Na Sk jsou na tom ještě hůře, tam mají některé porodnice i přes 90%.
VymazatSe zbytkem souhlasím, separace matky a dítěte potažmo rodičů a dítěte je jedna z hlavních skvrn na českém porodnictví, za další považuji neschopnost přistupovat k těhotenství a porodu jako k přirozenému procesu a posledním bodem a trochu více faktickým je to, že se nestydí falšovat statistiky tím že si uměle "hrají" s úmrtností (jak to tu fakt nebudu vypisovat protože to je neskutečně odporné téma) což jim potom umožňuje se jí ohánět, když dojde na "změny v porodnictví.
Osamělá cyklistko, však si přečti diskuze pod těmi články, když tam někdo vytáhne systémy které podporují přirozené porody, vždy se tam objeví zpravidla chlap co tam napíše: "Novorozeneckou úmrtnost máme ve srovnání s ostatními zeměmi skvělou, tak nevidím důvod proč něco měnit, holt je daň za toto menší svoboda a to že se ženy musí systému podřídit." konec citace. Nejlepší totiž je, že o tom co má žena vydržet rozhodují muži. Už jsem na to alergická, když mi někdo řekne "já jsem to přežila, tak to přežiješ taky." Tak to si mám jako připadat jako marťan, když nechci mít narození dítěte spojené s tím, že budu něco přežívat? Nás co se zajímáme o tyto věci nazávají zpovykanými kravičkami a nezodpovědnými husami, ale nejsme to my co k porodu i když bez problémů potřebujeme pro pocit bezpečí tým až 10 lidí včetně údržbáře a uklizečky, a nejsme to my co jdeme do porodnice bez toho aniž bychom si nastudovali informace, které podpoří naše stanoviska. Ani nevíš, jak jsem z tohoto nešťastná. Sleduju tohle téma bez mála 6 let a přijde mi že se změnilo za tu dobu úplné minimum. V Motole např. se stále musí podepisovat negativní revers na výhřevné lůžko pro novorozence a to s textem, který v podstatě říká, že matka je po porodu nesvéprávná a proto u ní není dítě v bezpečí a tak musí být v tom výhřevném lůžku. No báječná podpora mateřských kompetencí, no ne... :(
Mell