pátek 30. května 2014

22 Veselé historky kadeřnické

Když jsem napoprvé psala tenhle post, proměnil se ve snůšku negativních zkušeností s kadeřnicemi a končil zoufáním, proč je tak málo kvalitních kadeřnic (resp. kadeřnic odpovídajících mým měřítkům). Celý článek mi přišel tak ufňukaný, že jsem ho raději trochu přepsala - a snažila se soustředit se na ten typ kadeřnice/kadeřníka, ke které bych chodila ráda. Možná ne často (v salonech krásy jsem nikdy nebyla pečená vařená), ale ráda a opravdu s důvěrou, že i doma po umytí vlasy budou vypadat skvěle.  A klidně bych i za zastřihnutí konečků zaplatila o něco vyšší cenu než v jiných salonech. Protože kvalitně odvedená práce dělá spokojeného zákazníka a za kvalitu já si ráda připlatím. 



Než se pustíte do napínavého popisu (zatím utopického) kadeřníka, jak si ho představuju já, musíme si nejdřív ujasnit moje preference. Protože moje požadavky nemusejí odpovídat požadavků -náctileté slečny s chutí mít ve vlasech duhu nebo pořádného kohouta (nic proti obému, jen nadhazuju příklad). Vezměte v potaz, že jsem člověk daleko za pubertou a minimálně stejně daleko před krizí středního věku, s delšími přirozeně vlnitými vlasy tmavého blond odstinu. Nemám zálibu v módních výstřelcích typu ombré nebo růžové konečky, ráda se hýbu a vlasy proto nesmějí padat do obličeje. Na druhou stranu mám ráda upravený a přirozený vzhled bez tuny laků, vosků a jiných stylingových produktů. A ještě jeden důležitý fakt: úprava musí jít fakt rychle! Na druhou stranu jsem vlasům ochotná věnovat pořádnou péči a nedělá mi problém vyšetřit si nějakou tu hodinu týdně na masky nebo zábaly.  

A jak by můj ideální vlasový opečovávatel měl vypadat? 

- upravená paní/slečna/upravený pán s vlasy, které vypadají zdravě (kadeřníci s chemlonem na hlavě nebo vlasy zničenými žehlením na mě pozitivní dojem neudělají)
- bez barevných melírů, které působí jak pěst na oko (tzv. klimakteriální červená je fakt mor stejně jako strašné tenké blonďaté melíry, co si pořizují někteří pánové, nebo tlusté pruhy melírů u dam aka zebra)
- s pěstěnýma rukama a přiměřeně dlouhými nehty (nedovedu si představit, že mi někdo vlasy umývá akrylovými drápy).  
- člověk, která před tím, než se vůbec zeptá, co chci s vlasy provést tentokrát, hrábne do mé kštice, prokoukne směr růstu vlasů a případné víry a posoudí hustotu vlasů na jednotlivých částech hlavy (protože vlasy opravdu nerostou všude stejně rychle a stejně hustě)
 - posoudí kvalitu a strukturu vlasu, zeptá se na vlastnosti (jestli jsou vlasy přirozeně rovné/vlní se, jestli vypadávají, lámou se, mastí atp.). Nebo se o tomhle rovnou informuje po telefonu, pokud jdu poprvé, jako se mi párkrát stalo a byla jsem tím příjemně překvapená. 
- pak se teprve zeptá, co si přeju, jak si to představuju a jak to koresponduje s tím, co mi na hlavě doopravdy roste. 
- načež mi moje přání schválí, poupraví nebo diplomaticky rozmluví. Předpokládáme, chci lehce udržovatelný účes, který vyzdvihne kvality vlasů a nebude upozorňovat na jejich nedostatky. 

A s čím jsem se zatím setkala (uvádím zkušenosti z ČR i ze Švédska, z malých i velkých salonů). Obecně platí, že čím větší očekávání, tím větší zklamání: 

- Pozitivní zážitek mám z malého zastrčeného kadeřnictví tak strašně socialistického vzezření, že první myšlenka byla hodit nohy na ramena a utéct. Paní kadeřnice ovšem nejenže pochopila, co opravdu chci (a odvedla perfektní práci), ale dovedla posoudit i svoje možnosti. Ofinu mi tenkrát i za mého mohutného povzbuzování neustřihla a na férovku a s omluvou přiznala, že si u mých hustých vlasů netroufá. Myslete si o jejím umu, co chcete, ale u mě tím upřímným přiznáním stoupla. Dodnes ráda vzpomínám na výsledek její práce, i když jsem proti původnímu plánu odcházela bez ustřihnuté ofiny.

- Cennou zkušenost jsem získala ve vyhlášeném salonu. Kadeřnice, k níž jsem se objednala na základě doporučení kolegyně, mi tenkrát stříhala ofinu a sestříhávala zbytek vlasů. S mým dovolením použila žehličku s argumentem, že "se mi ty Vaše husté vlasy budou narovnané líp stříhat". Neměla jsem jí to vůbec odsouhlasit. Vždyť proboha nestříhá vlasy, které jsou v přirozeném stavu rovné jak hřebíky! Dopadlo to, jak to dopadlo. Vlasy vypadaly skvěle, ale jen vyžehlené. Což znamenalo brát do ruky žehličku prakticky každý den, protože moje kštice se zvlní s první známkou vlhkosti ve vzduchu. Ona si práci vyžehlením ušetřila, mně ji naopak přidala. 

- S požadavkem na melírování jsem se jednou vypravila do salonu vyhlášeného barvicím umem zaměstnaných kadeřníků. Cílem bylo sjednotit barvu vlasů po melírech. Představovala jsem si, jak odbornice zná všechny taje vlasové alchymie a přesně stanoví koncentraci barvy/vyvíječe v poměru ke stále ještě porézním délkám a nepoškozeným odrostům. Ovšem uvěřila jsem jejímu argumentu, že "odstín musí být o něco tmavší, aby byl rozdíl vůbec poznat", a trpělivě seděla s alobalem ve vlasech. Pak jsem seznala, že ve vlasech nemám dva odstíny, ale tři. Díky těm jejím melírům. Rozdíl byl opravdu poznat, ale takovým způsobem, že jsem si chtěla vlasy vytrhat. Marné bylo její utěšování, že na denním světle barva bude vypadat světleji. Nevypadala. I když se druhý den nabízela, že mi melír "stáhne" a znovu nabarví, neměla jsem zájem. Od té doby pozorně koukám, jak daleko od denního světla jsou umístěné židle a jakého zabarvení je umělé osvětlení. A pořád jsem ještě nenašla odvahu vylepšit barvu svých vlasů. Místo toho se doma pinožím s katamem a amlou a nebaví mě to, i když je to přírodní, protože vlasů mám hodně a vždycky něco opominu. 



- V dobré víře, že kadeřnice jako majitelka hustých vlasů si dovede poradit i s mojí hustou pokrývkou hlavy, jsem jednoho dne s důvěrou vkročila do orientálního salonu. S tím, že si nechám doporučit sestřih od odborníka. Dohodly jsme se na délce a perská kadeřnice se dala do práce. Stříhala a prostříhávala, na moje varovné poznámky nebrala ohledy (vždyť jsem jí nechala volnou ruku). Hromada vlasů pod židlí narůstala, stejným tempem i můj neklid a v konečné fázi se dostavilo nefalšované zoufalství. Výsledek se velice podobal tomu, co měla na hlavě kolegyně stojící hned vedle. Hned mi secvaklo, kdo je autorem... Dílo bylo ohodnoceno slovy "Máte to sice trochu kratší, ale vypadá to šmrncověji, než co jste si přála Vy." Moje hodnocení bylo "orvané kuře, co právě vyvázlo lišce ze spárů". Tenkrát jsem poprvé odmítla zaplatit, vyklopýtala odtamtud se slzami na krajíčku a doma to dopižlala sama. Asi kulturní bariéra...   

- Jednou jsem šla otestovat jeden z větších (a dražších) salonů a kadeřnice se rozplývala nad vzhledem a kvalitou mých vlasů. Povídaly jsme o všem a o ničem, jak už to v podobných situacích bývá, a došly i k balzámové metodě. Kadeřnice ji ohodnotila slovy, že to jako sprchovat se tělovým mlékem. Tím mě trochu popudila, protože jinačí argumenty, proč BM je/není vhodná v péči o vlasy, neměla. Nakonec jsem jí prozradila, že výsledek BM měla celou dobu pod rukama, což vedlo k chytrému strategickému obratu a přesvědčování, abych si u nich v salonu koupila šampon určité značky. Že prý je opravdu dobrý pro můj typ vlasů. Koukla jsem na složení a optala se, jaká přesně složka ho dělá vhodným zrovna pro moje vlasy. Žádná kloudná odpověď. Na tvrzení typu "tohle je pro tebe opravdu dobré" jsem pomalu alergická. Zvlášť když druhá strana neví, proč by to dobré mělo být. Ale všude se o tom mluví, tak to přece dobré je. 

Postupem času a trochou námahy jsem přišla na pár poznatků. Díky tomu, že vím, jaký je můj typ vlasů, si nenechám vnutit představu kadeřníka, která je diametrálně odlišná od mojí . Slova "Vaše přání respektuju a myslím, že sestřih bude vypadat skvěle, ale není to trochu moc fádní? Jste přece mladá...", znamená v překladu chci si zařádit a potřebuju k tomu tvůj souhlas, abych se pak z katastrofy mohl vyvlíknout. 

Svoje vlasy znám líp než člověk, co je vidí poprvé (nebo i podruhé či popáté) v životě. Vím, že mi ( = vlasům 2C-3A) nejlíp sedí postupně sestříhaný účes s nejkratší délkou v půlce krku, protože na něm vlny nejlíp vyniknou. A kromě toho se vlasy pořád ještě dají stáhnout do culíku nebo zamotat do drdolu. Vím, že pokud chci ofinu, budu se muset smířit s občasným používáním žehličky. Vím, že moje vlasy mají hodně červeného pigmentu, a tak je nenamáhám odbarvováním a opětovným barvením, protože to chytá do rezava. A ráda bych, aby mi kadeřníci důvěřovali, když jim tohle všechno říkám, a nesnažili se stříhat/barvit podle toho, co si žádá většinový zákazník nebo právě letí. Proto kadeřníkům zakazuju používat: efilačky, vyfoukávání přes kulatý kartáč a tužidla všeho druhu. 

Povedený sestřih/účes poznám podle toho, že i po umytí (sodou, balzámem, rasulem) vypadá pořád stejně dobře. Samozřejmě jinak než při odchodu ze salonu, ale pořád k mojí spokojenosti. Protože o to mi jde. Asi patřím k menšině, ale po příchodu domů od kadeřníka okamžitě smyju všechno, co mi na hlavě vytvořili v salonu, a upravím vlasy podle svého zvyku. Tak se pozná kvalita.  


Pěkný pátek!

22 komentářů:

  1. podla toho co citam tak mame velmi velmi podobne vlasy ale ja uz takmer ku kadernicke nechodim, prestrihavam, skracujem to sama, vysledok je vcelku ok, hlavne sa to v tych hustych vlasoch strati ...:-) Len som sa chcela opytat preco nie efiliacne noznice? nechcem rypat, len ma to zaujima...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám po efilačkách tenkej culík. Ne, vážně - vlasy jsou po nich splihlejší, mám raději objem (i na dotek), i když vypadá míň upraveně.
      "V hustých vlasech se to ztratí", to je trefný postřeh, na to docela často spoléhám :)

      Vymazat
  2. Po špatných zkušenostech se všemi možnými kadeřníky a kadeřnicemi jsem natrefila na toho správného. Díky tomu, že se z nás stali kamarádi je tento vztah ještě upevněn, protože se pak tento kadeřník snaží tak, ať vypadám dobře, protože jinak to bude poslouchat často. Bohudík za něj!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vůbec se Ti nedivím, já jsem si zvykla chodit ke švagrové. Ví, co preferuju a jak vlasy nosím ve všedních dnech, takže mě má v oku. A jak píšeš, díky tomu, že se pak vídáte často, je nasnadě, že břemeno zodpovědnosti je ještě o něco těžší, Protože běda jak něco zkazí! :)

      Vymazat
  3. Já mám teda úplně jiný typ vlasů - spíše jemné, rovné jako hřebíky a hodně dlouhé, momentálně skoro po zadek. Ale taky jsem hodně dlouho hledala ideální kadeřnici. Kolikrát jsem čuměla, jaké zuby se dají na dokonale rovných vlasech udělat... Tu svou jedinou a dokonalou :) jsem našla na doporučení známé, která má jemné vlnité vlasy, že prý když si dovedla jako první za celý její život poradit s jejím střihem, tak moje vlasy zvládne určitě taky :) Jdu k ní zrovna za pár dní, plánuju trochu změnu, tak jsem zvědavá, jak si s tím poradí, ale věřím, že dobře :) Před pár lety jsem se přestěhovala, tak za ní jezdím 100 km, a radši si to vždycky nějak zařídím, než bych šla testovat místní salony :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobre kadernice se neopousteji :) Moje znama byla dost spatna, kdyz se jeji kadernik odstehoval do Recka. Trochu z ruky na navstevy co druhy mesic.
      Drzim palce, at zmena probehne k Tve spokojenosti!

      Vymazat
  4. Z duše mi mluvíš! :-) Mám úplně stejný typ vlasů a jsem hrozně ráda, že se můžu u někoho inspirovat vlasovými radami, které vím, že budou na ty mé pačesy platit :-) Po všech zkušenostech s kadeřnicemi už nechávám stříkat pouze svojí mladší a nesmírně šikovnou sestru, která má stejnou strukturu a hustotu vlasů jako já a ví co ty vlasy udělají, když nejsou vyžehlené.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to mas dobry! Nekdy clovek hleda reseni po vsech certech a pritom je na dosah ruky (sestra).

      Vymazat
  5. Mám už několik let stejnou kadeřnici a neměnila bych ji i když není dokonalá. Pamatuju si, že když jsem odcházela od kadeřnic dříve tak vždycky s brekem, ve stylu ustřihněte mi konečky a 25 cm pryč. Vadí mi jakou používá vlasovou kosmetiku, takže si nenechám umývat vlasy a ona to v pohodě respektuje, znáte kadeřnice, které používají přírodní kosmetiku?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mam na tyhle strihacske fanaticky svoji paranoidni teorii - a to ze samy nemaji cim se chlubit, tak znici i vlasy ostatnich.
      Ad prirodni kosmetika v kadernictvi: ve Svedsku existuji kadernicke salony, kde se pouziva jen prirodni kosmetika, a docela prosperuji. Jeste jsem v takovem nebyla, ale za nakouknuti by to stalo.

      Vymazat
  6. Koukám, že jsme na tom dost podobně :D taky vždycky říkám nakonec kadeřnici- žádnej lak ani tužidla, jen obyčejně vyfoukat bez kartáče..a pak dojdu dom a umyju svýma vlasovýma produktama.. :D jinak já zase vyžaduju, aby věděla,co znamená - chci jen zkrátit konečky o cenťák, do rovna, žádný sestříhávání....kupodivu, ani tyto instrukce spousta z nich nezvládá :D doteď jsem měla výbornou, za dvě kila mytí, střih a foukaná ... ale teď jsem se přestěhovala a už se děsím nového hledání:/ mimochodem minulé léto jsem využila poukázku do dražšího kadeřnictví (platila jsem 450,-jen za ostříhání konečků a foukání!) trvalo jim to asi hodinu a když mi slečna kadeřnice začala mokré vlasy (hrubé a zacuchávající se) rozčesávat tím pánským hřebínkem a rovnou od shora!myslela jsem že po ní něco hodím.... samozřejmě mi udělala asi tři uzly a nešly jí rozčesat....Olga

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně! Poslední šampon se SLS, šamponování nadvakrát plus kondicionér a vlasy jsou zase v cajku.
      Těmi pánskými hřebínky mě taky dojmou, dokud mě rozčesávání nebolí, neříkám nic. Ještě v žádném kadeřnictví jsem netahlídla kančí hřeben třeba. Ale těší mě, že tady na Severu je hojně rozšířená vlasová péče bez iritujících složek.
      Přeju rychlé najití dobré kadeřnice!

      Vymazat
  7. psala jsem podobný článek: http://zapisky-pro-lisku.blogspot.cz/2013/10/hledam-kadernici-zn-jen-tu-nejlepsi.html a naprosto s Tebou souhlasím! sehnat dobrou kadeřnici je kumšt a taky některé dokážou mást tělem :D jinak závidím, že máte kadeřnictví, kde používají přírodní produkty, já si nosím šampón svůj a teď jsem nedávno byla v takovém tom proskleném kadeřnictví, které je v supermarketu jenom zastřihnout ofinu a slečna nedokázala pochopit, že to chci na sucho, tak jsem jí půl hodiny vysvětlovala, že v šampónu nesnesu sulfáty a ona ani nevěděla, o čem mluvím :D pak mě teda ostříhala, ale byla značně nepříjemná, naštěstí se to neodrazilo na jejím výkonu, ale už tam nikdy nepáchnu :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hele, a se slufáty jsi měla potíž vždycky nebo poslední rok dva? ;) Jsem trochu rýpavá, ale hromada lidí nesnáší poslední dobou věci, které jim dřív nijak nevadily.
      Neznalost kadeřnic mě střídavě udivuje a irituje, ale je to povolání, které nevyžaduje vysokou školu, takže je ode mě nefér očekávat znalosti z oblasti gymnaziální nebo postgymnaziální chemie.

      Vymazat
    2. pokožka hlavy mě svědila odjakživa, už přesně nevím, kdy to začalo, někdy míň, někdy víc, hodně jsem střídala kvůli tomu šampóny a myslela jsem si, že to je prostě kůží, páč kožní problémy mám od malička ... pak jsem zjistila, že když si dám šampón bez sulfátů, tak je to lepší, proto jsem je začala vynechávat ;) já chápu, že poslední dobou se to strašně řeší a že je to strašně in být "bio" ... kdybych ovšem neviděla sama na sobě rozdíl (resp. na svých vlasech a pokožce), tak bych tomu taky nevěřila ;)

      Vymazat
  8. Mňa sa raz pri umývaní vlasov kaderníčka pýtala, či si hennujem vlasy. Na čo následne skomentovala len "cítiť" a odpratala sa na druhý koniec kaderníctva :D Čo bolo prinajmenšom veľmi nezdvorilé...
    Potom ma začala strihať bez toho aby sa ma opýtala ako presne to chcem (resp.moje požiadavky odignorovala) a celú dobu sa sťažovala kolegyni, že ako má toho veľa a má toho plné zuby.
    Do toho kaderníctva nevstúpim už ani náhodou, profesionalita 0 bodov.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je ale neurvalost! A dost mizerny pristup k zakaznikum... Tam asi moc stamgastu nemaji.

      Vymazat
  9. Já jsem skoro 15 let v žádném kadeřnictví nebyla. Mohl za to zážitek, kdy se kadeřnice asi snažila poradit, ale dělala to úplně blbě - víceméně mi nařídila, co jediné se pro moje jemňounké vlasy hodí, a dávala dost tvrdě najevo, že jí vadí, že nechci ostříhat na krátko, když je to jediný vhodný sestřih, protože nemám chuť ani čas každé ráno vlasy namáčet a upravovat fénem a protože je chci mít v délce, kdy jdou dobře svázat. Byla jsem tehdy ještě neprůbojnější než teď, takže jsem sice trvala na svém, ale to chování jsem si nechala líbit. Dneska bych zaplatila maximálně to umytí (u kterého ta "přednáška" začala) a odešla středem. Poradit ano, ale nikdo mi nebude nařizovat, jaký sestřih můžu nebo musím mít. Vím, že by pro moje vlasy bylo nejlepší vzít je na 5 mm, ale nejsem si jistá, že mám tak pěkný tvar hlavy, abych to ustála, takže preferuji snadno udržovatelnou délku (aby šly vlasy dobře svázat). Vlasy mi pak léta zastřihávala kamarádka, teď jsem po přestěhování zkoušela různé kadeřnice, žádné horory se už nekonaly, ale ani nic extra. Už zase jsou vlasy moc dlouhé (od posledního zastřižení je to půl roku) a já možná raději překonám 100 km vzdálenost a navštívím kamarádku, než se trápit s kadeřnicí. Nebo se to jednoduché zastřižení rovných jemných vlasů naučí můj muž.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Problém s přijetím zákazníkova názoru.. jak čtu, tak asi nejčastější výtka směrem ke kadeřnicím. Že si to ty paňmámy nemůžou odpustit, budou zákazníka peskovat jak malý děcko nebo přispívat moudry, o které je nikdo neprosil. Zkušenostmi se člověk naštěstí učí.

      Přeju šťastnou cestu ke kamarádce a zpět a spokojenost s ostříháním, ať ho obstará kdokoli.

      Vymazat
  10. ...i mně "píšete" z duše. Bohužel kadeřnické ego našich milých kadeřnic se asi neumí srovnat s tím, že mám halt jinou představu, než ona, odbornice. Každou kadeřnici jsem musela vždy "hlídat", aby nezkracovala příliš. Chodím teď k jedné velmi dobré, bohužel, minule jsem se zapomněla a lup - vlasy mám tak o dvě čísla kratší, než bych chtěla. A proč, že jsem se zapomněla? Hájila jsem trend přírodních, nebarvených vlasů - ve Švédsku jsem byla jen jednou, ale mám dojem, že tamní dámy již přišly na škodlivost barev a hlavně s "klimakterickým vlasovým papouškem" si mládí prostě dodávat nepotřebují... prostě jsou krásně i stříbrovlasé. Tak pozor - prý je to hrozné, alte ekse a každá žena by se měla vyvarovat s šedým vlasem vylézt vůbec z postele!!! Podotýkám, že jsem od melíru přes barvy došla k henně a nyní až ke svým přírodním vlasům a jo, každý říká, že vypadám čím dál líp..... Samozřejmě po příchodu z kadeřnictví následuje smytí dryáku a vlastnoruční úprava...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nevím, proč to tyhle "kněžky krásy" tak těžko nesou, když má člověk svůj vlastní názor... Dtto kosmetičky, jedou si podle svého a vychvalují hlavně ty produkty, které mají na pultu.
      Ve Švédsku je postoj k bio a eko mnohem upřímnější, konkurence je vyrovnaná a hlavně za tím tolik není cítí byznys jako v ČR. Jo a se šedinama to Švédky mají asi jednodušší, v blonďaté hlavě se pár šedin ztratí, takže návyk je postupný a barevně to není tak velký skok. Zas tady třeba mají dámy nad 80 let ve zvyku barvit vlasy do stříbrnofialova (taková obdoba českých padesátnich s červeným melírem).

      Vymazat
  11. Tak tenhle článek mi mluví z duše!! Mám sice uplně jiný typ vlasů, ale setkala jsem se snad se všemi nešvary zde popsanými. To, že mi kadeřnicve vezme místo 5 centimetrů centimetrů 10, bych ani tak neřešila, chodím se stříhat jednou za půl roku a vlasy docela rostou. Ale to, že mi je umyje nějakým vysušujícím dryákem a pak je začně rozčesávat přímo od hlavy hustým pánským hřebenem, to mi drásá nervy. Dělá to schválně? Češe si tak mokré vlasy i ona sama?! Kolikrát jsem přemýšlela, že ji poprosím, jestli bych se nemohla učesat sama, ale zatím mi to strach nedovolil. To samé při foukání. Každá kadeřnice na světě mi prostě chce foukat vlasy přes kulatý kartáč. Nejen že to trvá dvě hodiny a stojí mě to spoustu vytahaných vlasů, ale výsledek je přesný opak toho přoč to údajně dělá, čili objem, a navíc mi vždycky vlasy načeše na "prdel" a uhladí k obličeji. Z toho jsem zoufalá nejvíc a vždycky se snažím si vlasy před odchodem z kadeřnictví upravit nebo stáhnout do culíku a doma rychle umýt a předělat podle sebe. Už jsem zkoušela několikrát protestovat proti foukání přes kulatý kartáč, ale neúspěšně, všechny kadeřnice se tváří že nic jiného neexistuje a nechat mě odejít s mokrou hlavou taky odmítly :-( jak jste s tím úspěšná vy?

    OdpovědětVymazat

Děkuju za váš čas, který věnujete čtení článků a psaní komentářů!