8 Barva obalu a vliv na kvalitu & trvanlivost obsahu (výsledky testování)

Před měsícem jsem se zamýšlela nad barvou obalů a jestli jeho zabarvení výrazně ovlivňuje kvalitu a trvanlivost obsahu uvnitř. Pravděpodobně ovlivňuje a to dost velkou měrou, aspoň jestli se mám řídit výsledkem třiatřicetidenního testování. Při pořízování fotek v květnu jsem tajně tipovala, že nejlíp si povede zrnko granátového jablka ukryté v tmavofialovém skle. Jak se ukázalo, nakonec bylo všechno jinak... 

Test probíhal na dvou místech - jednak na okenním parapetu. Okno vede na severovýchod, takže se do něj slunko opírá minimálně 7-8 hodin denně (pokud tedy není zataženo) a denní světlo je momentálně nějakých 19-20 hodin. Druhou sadu jsem umístila do temného šuplíku, který otvírám na pár minut. S lahvičkami jsem nijak nemanipulovala - jak jsem je na místo postavila, tak tam stály celých 33 dní. V šuplíku jsem neměla možnost nic průběžně vyhodnocovat, aniž bych s lahvičkami nazačala hýbat, kdežto okenní parapet se stal mou každodenní ranní zastávkou po celý měsíc. Navykla jsem si ráno před snídaní naběhnout před okno a pozorovat změny, stal se z toho po pár dnech takový malý rituál... 

Pokusným objektem byla zrnka granátového jablka. Vybírala jsem celá, nepoškozená a pevná a manipulovala jsem s nimi čistýma rukama, abych snížila riziko znečištění. Samozřejmě jsem nepoužila žádný konzervant. Měření probíhalo pozorováním a na samém závěru i dotekem. 

Skleněné lahvičky jsem před pokusem vyčistila kartáčkem a pěnovou "houbičkou" (pro tyhle účely používám kartáčky od vysloužilých řasenek a aplikátory od lesků na rty) a jarem, vyvařila a nechala uschnout volně na vzduchu. Teplota vzduchu se na okně lišila v různých částech dne, řekněme ale, že pod 19 stupňů nespadla. V šuplíku byla teplota konstantní, přesné hodnoty však neznám. 

Takhle vypadala zrnka na začátku celého experimentu:

11/5 2014

A takhle na konci:

13/6 2014

Už v průběhu pokusu jsem začala pozorovat vizuální změny, aspoň u dvou nejsvětlejších lahviček. Fialová lahvička byla a je naprosto neprokouknutelná a právě u ní jsem dnes při vyhodnocování testu byla nejvíc napjatá. Čekala jsem, že nejdřív se plísní začne obalovat zrnko v zeleném obalu, kazit se však začal obsah lahvičky hnědé. Poměrně překvapivý výsledek. A taky mě překvapilo, že zrnka výrazně neztrácela vodu, z nějakého důvodu jsem si myslela, že mi na dně po měsící zbydou jen blankou obalená jadérka. 

A jak si jednotlivé barvy vedly celkově? Posuďte sami:

13/6 2014 - lahvičky vystavené slunečnímu světlu

Nejhůř dopadlo zrnko v hnědé lahvičce - šedozelená plíseň ho totálně obalila tlustou vrstvou a zároveň se nejvíc scvrklo (pořád ale bylo pružné na dotek). Překvapením byl stav zrnka z lahvičky fialové. Čekala jsem netknuté, perfektně rudé zrnko, výsledkem však byla šedá plíseň na cca 50 % povrchu, přesto však prosvítala původní tmavě červená barva. V zelené, nejsvětlejší lahvičce, se granátovému jablku dařilo nejlíp. Povrch se přece jen trochu nakrabatil malou ztrátou vody, nikde jsem však neobjevila jediný náznak plísně. Barva možná trochu vybledla, jinak jsem pouhým okem nic nerozpoznala. 

13/6 2014 - lahvičky uchovávané ve tmě

V šuplíku si všechny obaly vedly stejně dobře. Ve tmě se nerozvinula žádná plíseň, barva zrnek zůstala sytá. Znatelná byla jen ztráta vody, v tomto ohledu jsem však nemohla udělat jinačí srovnáníí než vizuální. 

Co jsem si z toho vyvodila?

Pokud si člověk míchá svoji kosmetiku v malém množství doma a uchovává ji na temném suchém místě s konstantní teplotou, pravděpodobně nehraje barva obalu zas až takovou roli. 

Pakliže si ale kosmetiku kupujete, nikdy nemůžete mít záruku, jak dlouho balení stála ve skladu a jak je sklad osvětlený. Nebo jak dlouho prodejce kosmetiku vystavoval světlu přirozenému nebo umělému - v regálech a poličkách prodejny. Nemluvě o teplotách, jaké v takových regálech přímo pod lampami panují. Nevím, jak zboží přechovávají v e-shopech, ale v prodejnách se málokdy stane, že v regálu stojí jen jeden tester a zbytek je uložený v tmavém chladném skladu. Jisté jsou jen dvě věci - datum výroby a zapečetění, jehož porušení se dá docela dobře vysledovat. 

Vzhledem k tomu, že jsem neměla možnost měřit teplotní rozdíly a ztrátu vody, že lahvičky měly nestejný tvar a objem (fialová 20 ml, hnědá 25 ml a zelená 15 ml), nejsem si jistá směrodatností a výpovědní hodnotou výsledků. Možná by se vám doma podařilo dojít k úplně jinačím závěrům. Experiment mě však ujistil v tom, že není zapotřebí kupovat drahé fialové sklo, pokud se dodržují pokyny výrobce ohledně skladování produktu (v suchu a temnu). Nebo pokud si svoji kosmetiku mícháte v minimálním množství doma a spotřebujete ji do měsíce po otevření.