4 Hřebíčkový olej

Znáte ho? Jestli ne, tak o hodně přicházíte.

Nejvíc ho používám při ústní hygieně, masážích a taky v aroma lampě. Vůně typu hřebíček, skořice, jablko, citrón a pomeranč mám asi úplně nejvíc nejradši. Nezabývám se tím, že jsou spojovány hlavně s vánoční pohodou. U nás doma voní Vánoce celoročně. Do aroma lampy ho samozřejmě používám společně s vodou. Většinou ho stačí tři čtyři kapky. Vůně hřebíčkového oleje uvolňuje i stimuluje, hodí se do koupele. Výborný je hřebíček společně s citrusovými vůněmi, pryskyřicí, cedrem, koriandrem či zázvorem.

Lahvičku o objemu 30 ml jsem pořídila na iHerbu, stála mě něco málo přes pět dolarů. Stejně jako jiné esenciální oleje, které kupuju, je tento 100% a s kvalitou jsem spokojená. Tenhle olej je tak silný, že koncentrovaný může na citlivé kůži způsobit v horším případě spáleniny, v lehčím případě podráždění. Ve vyšších dávkách je jedovatý. V žádném případě by se neměl používat vnitřně! 

Hřebíčkový olej, respektive jeho hlavní složka eugenol má silné antiseptické a antivirové účinky. Používá se taky jako lokální anestetikum, zmírňuje bolest a křeče (pozor, nemusí nutně odstraňovat příčínu bolesti!). Pokud jste měli to štěstí (?), že vám zubař čistil a vyplňoval kanálky, možná jste po vyčištění a prozatímní výplni v ústech cítili zvláštní kořennou, dřevitou chuť. Tak to byl hřebíček. Já ho ráda používám v kombinaci s ústní vodou. Nakapu ho do odměrky a zaliju potřebným množstvím ústní vody. Minuta "cedění"  roztoku v ústech vám zaručí svěží dech a taky ošetření drobných ranek v dásních nebo aft. Chuť je nasládle trpká s výrazným dřevitým podtónem. Rozhodně není nijak hnusná, jen je prostě hodně silná.

Při masážích ho rozemnu v dlaních společně s jakýmkoli středně mastným olejem (třeba s mandlovým, kokosovým nebo sezamovým) nebo libovolným masážním olejem. Na kůži krásně hřeje a přispívá k uvolnění svalů. 

V severní Evropě je prodej stoprocentního hřebíčkového oleje zakázán právě kvůli riziku popálení/otrávení. Dočetla jsem se, že se dřív používal k usmrcení nemocných akvarijních rybiček, účinek je prý velmi rychlý (za tuhle informaci neručím - jak jsem koupila, tak prodávám). Jako součást parfémů (hřebíček bývá součástí srdce - středních tónů) byl hřebíček hodně populární v alžbětinské době a za stejným účelem pak sloužil až do první světové války. Dnes se do parfémů už tolik nepřidává a když, jedná se mnohdy o parfémy dražší. 

Na trhu se bohužel můžete setkat i s falešným hřebíčkovým olejem. Ten je většinou složený z alkoholu, černého pepře (kvůli kořeněnému aromatu) a ylang-ylang (nasládlá vůně), i když pochybuju, že výrobce takového oleje pravé složky na etiketě uvede. Zákazníci pak žijí v domnění, že to, co jim voní doma, je hřebíčkový olej... 

P.S.: Na bolavý zub nemusíte mát doma zrovna hřebíčkový olej, bohatě postačí dát si za "škraň" samotný hřebíček.  

Zdroje: 
http://www.shenet.se/ravaror/eonejlika.html
http://www.jameda.de/hausmittel/nelkenoel-einreibung/