Protože v práci jedu na 150% a ve zbývajícím čase se snažím maximálně se fyzicky unavit a uvolnit, aby si i psychika mohla trochu odpočinout, bude to dnes trochu relaxační téma - jak jsem se dostala k přírodní kosmetice.
Se svou pletí jsem hromadu let nebyla spokojená. V pubertě jsem trpěla na akné (jako asi každý) a na radu kosmetičky jsem proti uhříkům a černým tečkám vytáhla těžký kalibr - přípravky na problematickou pleť s vysokým procentem kyseliny salicylové. Nemusím asi podotýkat, že to bylo to nejhorší, co jsem mohla udělat. Vysušená pleť začala produkovat víc mazu, póry se ucpávaly, opět nastoupila kosmetika a tak dokola. Začarovaný kruh.
Co čert nechtěl, po pár týdnech jsem onemocněla a v lékárně, zatímco jsem s lístečkem v ruce čekala, až na mě přijde řada, jsem zabrousila k regálu s lékarenskou kosmetikou a jala se studovat složení kosmetických výrobků. Tehdy se začala psát nová kapitola mé kosmetické historie... Teď dva roky sjíždím zelenou vlnu a mám pocit, že jsem konečně našla tu optimální péči. Pleť se mi ustálila v normálu, dokonce ani letošní zimu netrpím na suché mapy. Jediné, co bych si ještě přála vylepšit, jsou poněkud rozšířené póry na tvářích, ale tím si nechci lámat hlavu. Každý má něco, s čím není úplně spokojený :)
Dobrou pečující kosmetiku si teď paradoxně užívám víc, než když v mých -nácti byla opravdu zapotřebí. A dekorativní kosmetika - no, neutrácím ve velkém, ale ráda si dopřeju kvalitu (za přijatelnou cenu). Byly doby (hlavně když si člověk začne pravidelně vydělávat a po zaplacení nezbytností mu ještě dost zbude), kdy bych skoupila hromadu věcí... Pokušení je velké a peníze by byly. Ale naštěstí jsem vždycky byla váhavý střelec a než odcházet s něčím, co bych vůbec nespotřebovala, radši jsem to nechala pěkně v regálku. O to víc hloubám nad tím, jak to dělají některé blogerky, které berou kde co k otestování (nebo produkty k otestování dostávají darem) - vždyť ta kvanta se nedají v životě (nebo minimálně do konce doby trvanlivosti) spotřebovat :) Ale zas díky takovým slečnám a paním mám většinou usnadněné rozhodování, co opravdu ne a co by se případně dalo koupit, až mi doslouží moje momentální řasenka/makeup/vlasová kúra. Samozřejmě to ale musí splňovat určitá kritéria - žádné parabeny, silikony, PEGy etc. O nich bude druhá část :)
Pěkné! Mám tyhle články plné osvícení ráda... A docela ti závidím výběr jaky u vás máte... :)
OdpovědětVymazatP.s Snad od 11 let jsem měla lupy, ale začala jsem používat přípravky bez silikonů a ejhle, po lupech se země slehla :)
Ani u nás není výběr odpovídající ideálnímu stavu. Země přírodní kosmetice zaslíbená je (pro mě) Německo a tam se nedostanu tak často, jak bych si přála. Na druhou stranu nemám problém si vyhledat ekonomicky nejschůdnější cestu, jak vytoužený výrobek dostat do své poštovní schránky :) A co se týče pečující kosmetiky, tu si raději dělám sama. Ceny se mi totiž někdy zdají až moc nadsazené a INCI zbytečně dlouhé.
VymazatNo vida! Gratuluju ke zdravé vlasové pokožce! :) Mně na lupy před lety zabral jablečný ocet.
máš pravdu (v posledním odstavci)... a proto jsem ráda, že mi za poslední dva měsíce skoro nikdo nic nenabídl. tedy asi dvě nabídky přišly, ale já to odmítla... a teď už měsíc nic. tak nějak mě to uklidňuje, protože se mi to začalo doma hromadit. i když mě trošku znervóznělo, že jsem nebyla pozvaná na předváděčku welly, když všechny ostatní byly??? ale je to vlastně dobře, protože o barvu na vlasy nestojím a o šampón a kondicionér asi taky moc ne, raději. sice nabídky na recenze jsou někdy zajímavé, jenomže ta kosmetika se doma hromadí opravdu rychle. doufám, že mi alespoň půl roku ještě nikdo nic nenabídne, jsem slabá povaha a mohla bych říct třeba, že jo.
OdpovědětVymazatteď ještě nějak zvládnout ta neodolatelná nutkání použít paypal vždycky, když něco zajímavého někde zahlídnu... (já jsem naopak brutálně impulzivní, takže bohužel hromadění je nevyhnutelné)
Jo PayPal, to je panečku hračička. Stačí pár kliknutí a zbytek měsíce je to na těstoviny s kečupem :) Já se musím přiznat, že jak nemám problém odcházet z obchodů s prázdným košíkem, jakmile mi něco fakt sedí, ráda si to nasyslím domů (naštěstí i tam mě omezuje datum trvanlivosti).
VymazatSleduju hodně blogy zahraničních blogerek (hlavně ty jsem měla na mysli) a co některé z nich mají doma za sklad, to by jeden nevěřil. Ale asi je to jak s filatelisty - něco holt člověk musí mít za každou cenu, i kdyby to potom mělo ležet v šuplíku a světlo světa spatřit jednou za půl roku. Zas na druhou stranu dostávat něco zadarmo je asi fajn, záleží jen, do jaké míry je "zadarmo" opravdu zadarmo a na jakou cenu si člověk cení svoji sebehodnotu.
nad těma zahraničníma blogerkama jsem přemýšlela asi před rokem (konkrétně nad temptálií)... jakože je to super, že si můžu přečíst o každé kolekci fundovaný názor, ale co ona proboha s těmi kolekcemi pak dělá. jakože fakt by mě to zajímalo. to doma skladuje? logicky asi jo, protože pak díky tomu to může swatchnout za tři roky, až se ta samá jen upgradnutější kolekce objeví znovu, tak může být za chytrou, že je to to samé... nebo alespoň může příští kolekci porovnat... já to vlastně chápu, že je k dobru věci (a blogu) to skladovat. ale kde to skladuje? má na to pokoj? nebo někde ve sklepě? a není jí to líto, že se vlastně ani nedostane k tomu, že něco z toho použije? protože vždycky musí testovat spíš ty nové kolekce. a má vůbec taková profi beauty blogerka nějaký signature look, když se musí furt malovat jen těmi novými produkty? nebo se maluje na testování a když jde ven, tak se přemaluje normálně? jakože otázek na toto téma mám hodně a nevím, kde hledat odpovědi. to bych jí musela napsat a to mi (ani nevím proč) přijde neslušné... ovšem uznávám, že temptalia musí být extrém.
VymazatMně tyhlety zákulisní otázky taky vrtají hlavou. (Já bych jí třeba temptálii napsala a prostě se slušně zeptala). Vím, že některé blogerky (třeba Killer Colours) sem tam postnou příspěvek na téma "jak skladuju svou kosmetiku" a Helmer z Ikea je už v blogosféře pověstný. Mě na tom celém zajímá ještě jeden aspekt, ten sociální - do jaké míry tohleto syslení, neustálé swatchování, focení a psaní postů ovlivňuje soužití s nejbližšími lidmi?
VymazatJeště mě napadlo testování pečující kosmetiky - já jsem třeba velice ráda za svůj současný stav pleti a třebaže nejsem nijak cimprlich, nechtěla bych se vystavovat neustále novým krémům, sérům a pleťovým vodám. No, a co se týče dekorativky, obdržování/shánění vzorků a signature looku... V extrémní poloze už bych se nebála označit to za kosmetickou prostituci :)
tak třeba u killer colours mi přijde, že to je ještě v normě. nevím, normální život to asi až tak moc neovlivňuje, však co na tom, někdo po večerech paří na počítači hry nebo háčkuje u televize, blogerky zase po odpoledních ještě za světla fotí svoje předloktí... každý má něco.
VymazatZrovna tie póry štvú aj mňa a hodne mi na to pomohla voda tea tree od LUSH. :) A teraz hľadám krém, z ktorého by som nemala mastný ksicht, ako keby som ho namazala sadlom.. Zatiaľ vyhráva tiež LUSH, ale nemůžem si spomenúť na názov, myslím, že Celestial, na suchú pleť.
OdpovědětVymazatA inak Zdeni, ja používam šampóny bez silikónov od alverde a lupy sa mi práveže začali tvoriť. :/ Ale až teraz v poslednej dobe.
LUSH je u nás taky dostupná, možná bych ji časem mohla zkusit. Díky za tip! Zatím mi stačí acylpyrinová maska a kupodivu i z mýdla od Dr. Bronnera (z jiného článku) se klube nadějný kandidát na denní péči.
Vymazat