Gratuluji ke správnému rozhodnutí - k rozhodnutí se hýbat a cítit se u toho dobře! :-) Pokud jste úplnými začátečníky, vyberte si hlavně pohyb, který vám vyhovuje a který vás baví. Procházky, plavání, zahradničení, jogging/běh, kolo, kolečkové brusle, tanec, prostě cokoli, co je vám příjemné provozovat. Neskončíte tak po pár dnech, zklamaní a demotivovaní.
Vybráno? Výborně. Pro vytvoření návyku a přirozený start je vhodné provozovat vámi zvolenou aktivitu každý den - nahraďte jí třeba přepavu do a ze školy/práce. Kolo nebo procházka vám udělá dobrou službu. Už jenom půlhodina chůze denně organismu prospěje a připraví ho během dvou tří týdnů na další zátěž. Pamatuju si, jak jsem za dob vysokoškolských studií chodila na 4,5 km vzdálenou fakultu. Jo, vstávala jsem o tři čtvrtě na šest každé ráno, abych na osm byla v pohodě ve škole, ale pojala jsem to jako normu, a tak mě to nijak neobtěžovalo. Peníze ušetřené za MHD se taky šikly :-)
Pokud zvládáte denně půlhodinu pohybu v kuse, je čas na další výzvu. Zařaďte další půlhodinu dvakrát až třikrát týdně. Záleží jen na vás, v jaké intenzitě - brzy přijdete na to, že zvládáte víc a víc. Přizpůsobte si pohyb tak, aby vás bavil - klidně ho obměňujte. Běhejte, choďte, šlapejte na rotopedu před televizí... Nedělejte to však každý den! Minimálně jeden den odpočinku mezi intenzivnějšími pohybovými aktivitami je důležitý pro zotavení. Klouby, šlachy a chrupavky taky potřebují určitý čas na to, aby si zvykly na zátěž a neprotestovaly hned po pár týdnech. A tohle neplatí jenom pro začátečníky!
Jak by mohlo vypadat takové schéma?
Já se hýbu cca 4x týdně, někdy i pětkrát do týdne. Hodně vycházím z toho, jak se po probuzení cítím a co jsem dělala předcházející den. Když mě jó hodně bolí svaly z posilování (jako třeba dneska), dám si den dva pohov a odpočívám nebo si zajdu na půlhodiny do sauny (kterou využívám ve fitku zadarmo). Každý všední den navíc chodím do a z práce pěšky a to tu půlhoďku denně taky hodí. Mám to štěstí, že mě pohyb baví a vidím v něm relax a odreagování se od starostí.
Cokoli, co vás bude bavit, budete vykonávat s radostí. Pakliže vás pohyb nebaví ani trochu, vnímejte ho prostě jako práci. Taky tam chodíte, i když je to třeba pruda. Ale něco z toho máte a proto to děláte. S pohybem je to zrovna tak. Navíc, nemáte za sebou nikoho, kdo vás komanduje, a rozhodovat o čase a společnosti si taky můžete sami :-)
Všechno hraje jen pro vás!
Jo, ty odpočinky jsou docela důležitý. To jsem si ověřila loni na podzim, kdy jsem si vytyčila sice pěkný cíl, ale prostředky k němu nereálné: chodila jsem běhat každý den, zhruba tu hoďku. Ono se to moc nezdá a ke všemu mě to fakt bavilo, ale zhruba po 3 týdnech jsem to přestala zvládat - ozývaly se právě ty klouby a šlachy a spol., no až jsem si pak nuceně dala odpočinek delší než bych sama chtěla (žádné zranění, naštěstí, jen prostě tělo chtělo být v klidu několik dní). Dtto kamarádka, která si nedávno úplně stejným systémem cosi uhnala s nohou a teď chodí o berlích, má je teda jen na chvíli, ale i tak je to pruda. Takže jo, odpočívat se musí.
OdpovědětVymazatTyhle články maj něco do sebe, evidentně nejsi osobní trenérka pro nic za nic:)
Verunka
Přetrénování dovede pěkně zavařit a sebrat chuť do dalšího pohybu/sportování. Všeho s mírou :) Zas na druhou stranu, někdy je zapotřebí udělat pár kopanců, aby se člověk přesvědčil, že tudy cesta nevede.
Vymazat