pondělí 9. února 2015

10 Běh podle kalendáře/Týden 2: 12 minut těsně nad zemí

Tedy řeknu vám, na to, kolik hlasů se objevilo v anketě, se prvního týdny zúčastnila ani ne desetina hlasujících včetně mě. No nic, třeba se vám jen nechtělo na mrazivý vzduch a druhý týden bude hojněji obsazený? 

Konvička Čajová nasbírala kilometry za pár lidí navíc. Poprvé na běžkách při skejtu, 24 km, podruhé při procházce, 9 km. Vypadá to, že i v ČR je konečně nádherná zima s pořádnými závějemi! Endomondo si však asi spletlo množství sněhu s Alpami a při procházce naměřilo výšku 2328 m.n.m. 

 

Druhou zúčastnivší se (doufám, že ten přechodník mám správně), byla Bára. Hned zrána (v 6:20 hod.! To je panečku vůle, zvlášť takhle v zimě.) vyrazila na procházku. Runtastic naměřil 4,35 km a 43:54 minut. Fotka je z Kláštera sv. Anežky České, který Bára navštívila později.
Mně nejvíc vyhovovala středa stejně jako Báře. Po přestěhování hledám a vyměřuju nové běžecké trasy, teď navíc s požadavkem na určitou sjízdnost pro kočár. Lehce jsem přetáhla čtyři kilometry, ale včas Endomondo zastavila, abych se kilometrově neocitla ve čtvrtku...








A teď k zadání na druhý týden. V jednom z předchozích článků jsem vyjádřila své sympatie ke vzporu ležmo na loktech, tzv. plank. Mám hodně ráda jeho základní podobu i náročnější variace, neznám účinnější cvik na pevné svalstvo trupu. Kam se hrabou crunches, sklapovačky nebo sed-lehy! A pro ty, které jsou po porodu jako já - pokud máte diastázu, tohle je cvik pro vás.

Úkolem na příští týden je vydržet v "plank" poloze celých 12 minut. Rozhodně to nemusí být v kuse, rozdělte si dobu dle vlastní libosti (pokud chcete jet rovnoměrně, vychází to na dvě minuty/den do příští soboty a při rozložení na 4x30 sekund se tenhle cvik dá zvládnout s přehledem). Na co je důležité myslet? Ramenní a loketní kloub by měly tvořit dokonalou svislici, loket tedy svírá pravý úhel. Pohled směřuje šikmo dolů pod sebe, ne před sebe. Nejběžnější pozice je stoj na špičkách chodidel, ale kdo nemá úplnou kontrolu, doporučuju stoj na kolenou (podobně jako u kliků na kolenou) - i tady pozor na častý nešvar, záklon hlavy. Pozor na vystrčený zadek! Nenacvičujeme střechu, nýbrž krásně rovné prkno.



Inspirací a útěchou při této výzvě nechť je vám fakt, že světový rekord v plank je 4 hodiny a 26 minut. Jestlipak měl pan Mao druhý den namožené břišní svaly?


Na vaše dojmy se těším nejpozději v sobotu 14/2 ve 20.00 hod.  
na norsk.skogis@gmail.com.

10 komentářů:

  1. Tentokrát si napravím reputaci a vrhnu se na to!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. A jak to jde? Já si to rozdělila na dvě minuty denně a druhý den (v úterý) jsem svaly docela cítila.

      Smazat
    2. Zrovna včera jsem plankovala (o výzvě jsem nevěděla, na blog koukám nepravidelně) a dneska cítím taky kdeco, ale to může být klidně z jiného včerejšího cvičení :)

      Smazat
  2. Ahoj, tento týždeň som sa vrhla na Tvoj krásny blog. Na behanie ma neužije, ale planky mám rada, takže som šla do toho, po druhom prckovi už to brucho nie je čo bývalo, ale nevzdávam sa!. Páčia sa mi Tvoje posty o vlasoch, a mám jednu radu, ja už veľmi dlho používam na svoje dlhé husté vlasy kartáč z kančích štetín a osvedčilo sa mi ho jednoducho povysávat hadicou bez nástavca. Jednoducho a účinne ho takto vyčistíš od tých nepríjemných cuckov, a čistenie na mokro je potom už hračka, alebo niekedy ani nie je potreba! Prajem krásny den a plankom zdar:). Olga

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuju moc za radu, Olgo, vysavač určitě zkusím (proč mě to nenapadlo dřív?). A ohledně diastázy asi napíšu nějaký článek, na česky psaných stránkách se pro lepší vzhled doporučuje jen plastická operace, ale rozestup jde do velké míry zlepšit i cvičením.
      Pěkný den i Tobě!

      Smazat
  3. Tak já jsem náhodou výzvu také splnila, jen jsem nestihla napsat mail. :-) V sobot 8.2. jsem uběhla 12 km na běžkách z toho 8,4 km v kuse, což sice není žádný rekord, ale uběhl to se mnou i můj osmiletý syn, který stál na běžkách a vlastně na lyžích vůbec vlastně úplně poprvé. A musím říct, že kromě luxusního počasí a skvělého pocitu, že můj syn běžkuje a jde mu to, jsem si to parádně užila. Pomalu jsme jeli jen na začátku a pak už to byl fofr. :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Šikovne - a super, že se vám vyvedlo počasí! :) Budu těšit na mail někdy příště!

      Smazat
    2. Někdy je rekord se i jenom přesvědčit, že budu něco dělat;) Přeju hodně dalších příjemných sportovních výletů se synem.

      Smazat
  4. Ahojky, tak běh jsem nedala - na to já jsem "kečup", ale "planks" to je tá pravá výzva!!! Pustila jsem se do toho z vervou a dává mi to zabrat. Jinak jak slyším diastáza tak se chytám všeho...Odnesla jsem si ji z porodnice s druhým prckem. Co se týče rehabilitace zaměřené na tenhle problém je to tady faaakt bída (ne jak moje kámoška v UK, kt. byla automaticky po porodu zkontrolovaná a cvičení je hrazeno do 3 let po porodu by NHS) Není ani moc literatury a rehabilitační sestra ti řekne, že to je po porodu normální a pak , jak jsi psala, že operace je možnost... Já jsem nejdřív měla osobního trenéra, který byl perfektní, ALE móóóc finančně náročný (hlavně na rodičovské), pak jsem našla jednu porodní asistentku, která mi postupně nějaké cviky předvede a pak je zkontroluje… Je to už 1,7 roku od porodu a diastáze se pomaloučku zmenšuje i když ještě pořád to břicho není jak by mělo být :-)
    Takže - prosím, prosím k diastáze dlouhý článek - budu moc vděčná.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. V UK to mají teda dost dobrý!
      U mě se v souvislosti s těhotenstvím a porodem atd. objevily myšlenky, kterým jsem jako zdravá bezdětná a konkurenceschopná na pracovním trhu nevěnovala moc pozornosti - a to, jak se my dětné ženy musíme vyrovnat s mnohdy definitivními změnami, aniž bychom za ně byly kompenzovány. Nebo co kompenzovány, ono by stačilo, aby se nezametaly pod koberec - třeba ta diastáza. Nechápu, jak je možné zdravotní problémy spojené s rozením dětí odbýt slovy "to je normální", příp. "na to si musíte zvyknout". Ano, možná je to normální, stejně jako je normální jiný zdravotní neduh, ale proč rehabilitovat třeba bloklou krční páteř, ale už nerehabilitovat změny v břišním svalstvu po porodu? Nechápu.
      No a to ani nebudu zmiňovat změny spojené s uplatněním na prac. trhu atd. A to všechno prosím říkám jako člověk, který problémy v těhotenství a s porodem neměl a nemá, navíc žijící ve státě, kde dostávám 90 % rodičovské z platu, zaměstnavatel je povinen mi hlídat místo a vyjít vstříc s částečným úvazkem atp. Stejně tyhle probléym vnímám. Co teprv ženy s komplikacemi, nástřihy, bez práce a bez podpory ze strany státu.

      Smazat

Děkuju za váš čas, který věnujete čtení článků a psaní komentářů!