čtvrtek 5. června 2014

17 Nablblý zelený mozky

Komentáře pod posledním postem mě přiměly k utříbení si myšlenek okolo eko/bio kosmetiky a eko/bio stylu života obecně. A protože se objevil i pojem "nablblý zelený mozky", vyžádal si tenhle terminus technicus nutnost vlastní definice. 

Předem upozorňuju, že pakliže se mojí definicí cítíte zasaženi/-y, je mi to úplně jedno. 


Jak už jsem zmínila v předchozím příspěvku, eko/bio je pro mě samozřejmost (a je to hodně dáno tím, že pokud nějakou dobu žijete v zemi, kde jsou ceny takového zboží srovnatelné s ostatním zbožím, naučíte se na jiný styl nákupu, neřkuli života, poměrně lehce). Pokud mám jako konzument možnost volby, většinou si prostě koupím něco s označením eko nebo fair trade. Nejen kvůli obsahu, nýbrž i geografickému dosahu. Eko/bio je pro mě víc než jenom nepřítomnost silikonů a parabenů. 

Když čtu české internetové deníky a diskuze pod nimi, cítím z českých konzumentů pohrdání. Vůči eko a bio věcem. Hlavně potravinám (nebo klidně i oblečení). Pohrdání vůči ceně, rýpání ohledně kvality, brblání okolo dostupnosti. Když se ve Švédsku objeví eko alternativa nějakého výrobku, preferuje velké množství lidí právě ji. Eko alternativy jsou sice o něco dražší, nevydrží stejně dlouho jako běžný sortiment, ovoce a zelenina jsou menší, ale... Přesto jsou žádanější. Navzdory tomu, že se občas ukáže, že eko není tak úplně eko a že třeba množství postřikových látek převyšuje ekonormu. 

Ve Švédsku jsem si všimla, že pakliže někdo upřednostňuje eko/bio, dělá to jaksi na všech frontách. Od kosmetiky přes oblečení až k možnostem přepravy. Pro mě osobně neobyčejně sympatický přístup. Přístup, který si snažím sama co nejvíc osvojit. 

Třídím odpad. Protože tady má třídění opravdu smysl. Třeba takový, že na kompostovatelný odpad jezdí autobusy nebo že teplo pro vytápění domácností vzniká spalováním odpadků (které se nedají recyklovat jiným způsobem). Takže u nás doma máme malou třídící stanici na: noviny, papírové obaly od nápojů, konzervy/kov, tvrdý plast, kompost, sklo a spalovatelný odpad. Olej z vaření/pečení nalíváme do zvláštní nádoby a jednou za čas odvezem na centrální recyklační stanici. Stejně tak nebezpečný odpad jako chemikálie všeho druhu (barvy, laky, lepidla, baterky, pneu nebo veškerou elektroniku). Lékárny disponují schránkami na nepoužité nebo prošlé léky. 

Domácnost se snažíme udržovat v čistotě rozložitelnými přípravky. Lehce ucpaný odpad se dá prohnat práškem do pečiva a octem. Prát se dá v sodě, s ořechy a místo aviváže použit esenciální oleje. Na trhu dnes existují ekologicky šetrné alternativy.  

Oblečení? Nakupuju takové, které něco vydrží, a nakupuju maximálně dvakrát, třikrát do roka. Trendy jdou mimo mě, mám ráda nadčasovost. Před pěti lety jsem začala investovat do určitých kusů (sak, trenčkotů, kabátů, šatů atp.). Peněženka dostala zabrat, ale vlastním je pořád a pořád slyším komplimenty. Protože to nejsou levné hadrové trendy šunty z ebay, z tržnice nebo tzv. módních oděvních řetězců. Hezky vypadající oblečení nevyhazuju, ale směňuju/daruju na pravidelných oděvních "swapech". Kromě toho mám samozřejmě výhodu, že HM, Lindex nebo Kappahl mají širokou národní základnu právě ve Švédsku stejně jako hromada menších firem (třeba Filippa K, ta nabízí hezké kvalitní věci). Při zastávkách v ČR zase nejčastěji pokukuju po Jitex, Klimatex atp. Ráda objevuju české značky!

Když jsme nedávno kupovali nové auto, úplně samozřejmě se výběr stočil na bio/alternativní pohonné hmoty. Ne všechny obstály v konkurenci s nádrží na diesel nebo benzín, ale stejně jsme nakonec skončili u kombinace alternativní/klasický pohon. Ve městě ale většinou oba jezdíme na kole nebo chodíme pěšky. Případně jezdíme kolektivně (nesnáším frázi "jezdit sockou" - kolektivní dopravu si neasociuju s chudobou, ale s tím, že něco dělám pro životní prostředí). 

Kosmetiku nakupuju od lokálních výrobců/prodejců (v lepším případě si ji sama vyrábím). Je to mnohem dražší (kdo někdy byl ve Skandinávii, může potvrdit, a nejenom ceny kosmetiky), ale raději budu podporovat HDP a zaměstnanostní křivku země, ve trávím většinu roku, než lít peníze do zahraničí. Proto mám doma nejvíc dekorativky od Tikei, Idun nebo Maria Åkerberg. Pokud si "vařím" svoji kosmetiku, používám recyklované a recyklovatelné obaly (staré skleněné lékovky, miniskleničky od marmelády...). Když naopak jedu do ČR, ráda se zaměřím - pokud něco najdu, i nakoupím - na Saloos, Karel Hadek, Alpa atp. 

Nákup potravin by taky vydal na minimálně celý jeden příspěvek. Shrnu tuhle kapitolu konkrétně i lehce metaforicky takhle: Nemusím mít čerstvé jahody v zimě. Pokud si je kupuju v sezóně, radši si místo velkých červených holandských jahod do košíku položím menší (dražší) švédské. Ale úplně nejradši si na kole zajedu do 15 kilometrů vzdálené osady, natrhám si na poli za menší peníz celý kýbl a zase si vesele pošlapu domů. 

Se šetrným, ne tolik konzumním způsobem života se prostě snažím začít u sebe. U svých návyků. Pokud nakupuju, tak sezónně a v nejbližší možné geografické oblasti. Když něco nenajdu v nejbližší lokalitě, hledám na národní úrovni. Pokud nenajdu na národní úrovni, hledám na úrovni kontinentální. Že tohle způsobuje kruhy na hladině a podobně začínají přemýšlet i nejbližší, aniž byste eko/bio nutně museli propagovat, se můžete vsadit. 

Jsem extrém? Nablblý zelený mozek? No jestli myslíte... Tak si to klidně myslete. A rozhodně mi napište, proč by tento způsob života měl být extrémní. 

Nablblý zelený mozek v mojí definici je jednotlivec/stádo řídící se momentálními trendy. Vezměme si třeba rozmáhající se přírodní kosmetiku a blogy (ať se držíme v branži). Všechno by mělo být SLS-, silicone- a parabenfree. Žádná ropa prosím (co na tom, že ropa je taky přírodní). Nakupujme v e-shopech, schraňujme x variant téhož, dělejme reklamu prodejcům a hecujme čtenářky nic neříkajícími recenzemi přehršlí darovaných produktů. Jsou-li účelem takových blogů a článků  komentáře typu "jé, to musím určitě vyzkoušet", tak pro mě by takové poznámky byly spíš urážkou (protože jsem právě přispěla k bezmyšlenkovitému odkliknutí nového nákupu). Předhánějme se v množství spotřebovaných výrobků (nevadí, že hromada odpadků roste a roste), přispívejme často posty obsahující slova new-in a must-have. Dělejme svoji DIY kosmetiku a lijme ji do plastových obalů vyrobených na druhém konci světa a koupených na ebay za vznešeným účelem "žít zdravěji s přírodní kosmetikou". Pokud do lesa nasbírat bylinky, tak si až na kraj dojet autem. A tak dál a tak podobně. 

Nablblý mozek je pro mě člověk žijicí ne ani tak extrémně, ale především nekonzistentně a bez ohledu na souvislosti a ostatní smrtelníky okolo. Zvlášť pokud má dotyčný intelektuální schopnosti na takové úrovni, že je schopen domyslet si důsledky svého životního stylu.

17 komentářů:

  1. Já jsem samostatně myslící zelený mozek a jsem na to hrdá! Ještě tak před rokem jsem jela v drogérce, ale pak přišlo docela drsné procitnutí v podobě zdravotních problémů, a hle, jak to jde přírodně a s minimem produktů.. Jo, pořád mě lákají líbivé lahvičky v regálech, ale pak mi dojde, že mi stejně poslouží ten sušený jíl, soda atd.

    OdpovědětSmazat
  2. Další zelený mozek do sbírky se hlásí, ale postižení jsem získala dlouho a dlouho před tím, než to začalo být "in". Prošla jsem si i dost minimalistickým obdobím, ale nakonec jsem především díky vlastní pohodlnosti zakotvila ve snaze o odpovědný život - vůči sobě, ostatním i přírodě. To mi na současné vlně vadí asi nejvíc - "eko a bio, protože je to to nejlepší pro vás". Nějak mi z toho zmizelo to, s čím jsem začínala já - příroda bez člověka přežije, člověk bez přírody ne. A jenom poznámku na okraj - když zmiňuješ české firmy s funkčním oblečením, mrkla bych spíše na Moiru než Klimatex, prvně jmenovaná firma totiž vyrábí v ČR, ta druhá v Číně - v případě mého přístupu je tedy volba jasná.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. WT, Zuzana + Konvička: Well done. Teď jenom se podle toho fakt chovat.

      Smazat
    2. Díky za pochvalu, hm, tak já teda to dlouhé nahřívací sprchování konečně omezím, teď v létě to půjde snadno;)

      Smazat
  3. Tak tento článek mi nedá neokomentovat. Myslím, že se taky snažím žít a nenechávat za sebou spoušť obalů, vyhozených potravin, nenošené oblečení nosím do charity,... Ale mám dvouleté dítě, druhé půjde do školy a když s nimi chci na výlet, opravdu se tam jinak než autem nedostanu. Kdo u nás v ČR zkusil jet autobusem s kočárkem mi asi dá za pravdu.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já Ti dám za pravdu, mně stačí, když busem přepravuju zavazadla. Strašně se těším, až někdo s pravomocí rozhodne, že se stávající busy vymění a až ČR dostane autobusy s prostornou plošinkou (a ne schody) u předních dveří a že bus se bude moct naklonit na straně dveří tak, aby mezi obrubníkem a spodní stranou busu nebylo půl metru volného pádu.
      A taky jde o to, kde kdo bydlí, že jo. My jsme v dětství všude cestovali busem/vlakem/na kole, protože auto nebylo.

      Smazat
  4. Mno, s většinou věcí se dá, samozřejmě, souhlasit.
    Otázkou je, jaká je situace ve Švédsku a jaká v ČR a zda-li má skutečně smysl např. třídit u nás odpad, když vím (a bylo to nejednou i natočeno - Na vlastní oči a obdoby toho pořadu, Černé ovce, atd.), že onen pečlivě vytříděný odpad často končí na skládce, kde je odpad směsný. Dotace už ony firmy obdržely, na co s tím odpadem nakládat nějak hospodárněji a eko, když to jde udělat jen papírově. Vím to z blízkého zdroje, ale protože to bych si mohla vycucat z prstu, raději jsem uvedla, kde např. byly tyto kauzy zdokumentovány a dají se dohledat. Nicméně to bych nechala stranou, není to tak jistě všude a mělo by se to zlepšovat a sama odpad třídím.
    Proč jsem napsala, co jsem napsala jsem stručně zdůvodnila pod oním článkem.
    A jde mi nyní především o kosmetiku, ne o odpad, nebo o to, že je lepší jíst sezónní suroviny. Bez debat je. Bio? Toť otázka, ale do toho se taky nechci pouštět.
    I tady mezi těmi málo respondetkami, a klidně budu jmenovat - Wonderfull Today - najdu (pro mě) typickou ukázku nablbého zelena. Argumenty žádné, neví zjevně nic, hlavně, když to má nálepku bio a je to přírodní, proto jsem její blog před nějakou dobou úplně přestala navštěvovat. Tyhle "přírodňanky" jsou přírodní jen tak napůl, když se vyskytne giveaway řadě z nich je úplně šumák, že to eko/bio není vůbec, honem jdou do toho. Téměř do jedné tvrdí, že ona kosmetika je lepší, tedy její účinky!, ne jaksi 'morálně'. A že je-li něco přírodní je to prospěšné. Že mohou bylinky, apod. obsahovat plísně, že mohou být kontaminovány? Ale kde, že.. (Jen 1 - 2 má povědomí). Neexistuje. Chemie je zlo. Padají z nich takové bláboly, že se to nedá vydržet a je skutečně minimum, tedy jedna, možná dvě české bloggerky, které přemýšlí, bio, eko žijí a nevidí v NEPOTVRZENÝCH informacích zlo jen proto, že to někde četly a MŮŽE to být pravda. P
    Pravda, některé eko bio to využívají jako dobrý kšeft. Vím o jedné Lucii, která tvrdí, že Saloos je fuj, fuj, fuj a pan Hádek, to je jiná. Neví proč, Hádek je jí sympatický a samo tam funguje spolupráce, Saloos by nikomu nedoporučila, a když teda důvod, tak - dělá se z plesnivin a všechno je slunečnicový olej. ;)
    Pár bio eko žen začalo míchat ty svoje krémy, mastičky a vydávají to pomalu za zázrak. Že některé látky v těch zázracích přímo znemožňují (pro extra rýpaly - dejme tomu - velmi znesnadňují), aby se ony vitamíny, atd., které tam nacpaly aspoň elementárně vstřebaly do pokožky? No a? Nemusíme znát chemii, šoupneme tam prostě 'fajn' přírodní suroviny a je to. Máme úžasný produkt, kam se hrabe tzv. chemie. Patrně doma v kastrólu umí vzít účinné molekuly a nacpat je do krému. Kouzelnice.
    A tak je to jedno s druhým, jsou toho opravdu mraky. Plno lidí strašně odsuzuje nějakou firmu a nevšimnou si, že to je např. "matka" té firmy, kterou tolik odsuzují, nesepne jim nic.
    Nebo i to oblečení, někdo tvrdí - To neber, to je z Číny, ber tohle - to není. Že je realita taková, že z Číny přijde jakýsi polotovar a dodělá se to tady? A tím pádem to může být legislativně z Čr? No a co... Aspoň tu cedulku přišily tady, že jo.
    Vím, že to není nijak sofistikované, duchaplné, jen takové výstřely nasranosti.. Nějak si myslím, že výsledek snahy o to to podat jinak, vkalitněji by měla stejný účinek jako tohle. Nula, nula, nic.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. ti tedy nevím... jako pravdu máš v hodně věcech a spoustu blogů jsem kvůli tomuhle taky přestala číst... jen mi přijde, že tady na blog u cyklistů to moc nepasuje.

      Smazat
    2. Ke stylu Tvého komentu (a částečně i k obsahu): Máš pravdu, že z Tvýho komentáře je cítit strašná "nasranost" a frustrace. A myslím, že by byla cítit, i kdybys psala sofistikovaněji. Jestli to opravdu pramení ze stavu české blogosféry a z obsahu článků přímo i nepřímo zmíněných blogerek, myslím (stejně jako jsem napsala i Haničce), že účinnější bude komentovat u pramene (a určitě taky u těch, které u Tebe obstojí! proč sdělovat jen negativní vazbu, že...). Já se na vyjadřování k poznámkám o WT nebo Lucii necítím, jejich blogy neznám (nakoukla jsem, vím, že existují, ale nečtu, sorry holky). Zvědavost jsi nicméně nahlodala. Ovšem doufám, že budu schopna dostát tomu, co tady kážu, a blogerkám prostě napíšu přímo pod článek.
      Když to vezmu obecně: Nerada bych, aby se to tady zvrhlo v blog typu Protivná blondýna nebo Módní peklo, kam si lidi chodí pravidelně vylívat svůj kyblíček agrese. Nemám s negativními komenty problém, ale je důležité vědět, komu konkrétně je adresovat, pokud teda očekávám patřičný účinek nebo snad dokonce změnu.

      K obsahu: Dokud se v ČR nezačne domýšlet do důsledků, politika (na jakékoli úrovni) nebude transparentní a dokud lidi nepřestanou šilhat po ostatních ve stylu "co já bych se snažil, dyť ... na to stejně sere", tak budem tam, kde jsme. Jestli je nálada v ČR tak (nechci říct přímo blbá, jak kdysi jeden státník) frustrovaná a otrávená každodenně a dlouhodobě u většiny lidí, tak teda potěš koště. Zvlášť pokud s takovou náladou jdu číst blogy a reagovat na ně. A nejen číst blogy...

      Hele, a teď to trochu zlehčím. Když jsem pracovala ve školství (a kde mi fakt šlo o pochopení problematiky ze strany studentů, ne si to za katedrou jen odbrblat) a studenti mi odevzdávali svoje práce, kde se to hemžilo nepřesnostmi, chybami, kde na prdel dostávala struktura, kauzalita atp., nebylo jaksi na místě jejich výtvor shodit, že. To bych asi pokroku nedosáhla a při příštím odevzdávání bych se mohla vzteknout zas. Ani vypsat chyby nestačí, lidi na to pořádně nereagují, příště to tam někteří zase mrsknou. Existuje taková pěkná teorie, performanční/výkonová analýza (má hodně společného s formativním hodnocením, aspoň podle mě teda, ale já vidím souvislosti skoro všude). Neznám český ekvivalent a nevím, jestli se vůbec něco takového v českém školství používá. Soukromě jsem si PA nazvala "teorií pedagogického optimismu za každou cenu". Jde o to, že hodnotíš vývoj, ne úplně momentální výsledek. Pro představu: příklad vycucaný z hlavy a naroubovaný na bylinkářskou blogosféru: "Jde vidět, že znáš bylinky jménem a umíš si je vyhledat v atlasu, ale ráda bych upozornila na to, že tebou zmíněný vitamín je rozpustný pouze v tuku a tak přidávat šťávu z bylinky do domácího toneru opravdu nemá význam. Doporučuju nastudovat vitamíny a jejich rozpustnost a vstřebávání."

      Takové komenty bych si třeba přála já! Kdyby mi to tu chtěl hodnotit znalý čtenář. Poněvadž "píšeš kecy, vraždíš bylinky, a co vůbec ty molekuly v kastrólu", si k srdci možná vezmu, ale příště použiju jinou bylinku a zas to bude špatně, protože mě sakra nikdo neupozornil na ty vitamíny!

      Samozřejmě to předpokládá jedince schopného určitého vývoje, jestli ani po dvou, třech, pěti komentech v duchu PA někdo neudělá pokrok, přestat číst, přestat se namáhat a zaměřit se na někoho vývojově schopnějšího. Vždyť i negativní energie je energie a negativní reklama zase jen reklama a kolik lidí tu honem půjde zvýšit sledovanost lidem, kteří si to podle Tvého názoru ani nezaslouží!

      Smazat
    3. Tak ono záleží, ke které blogerce jdu. Někde nekomentuji vůbec, nejsem zpruzená natolik, že bych jim to neustále cpala a myslela si, že to změní. Pod tento článek se to snad nabízelo.Nevím, proč bych měla mrhat svůj čas na nějakou husu, to se na mě nezlob. Myslím, že každé ;) dámě dojde, že laboratoř vs. kuchyň a výtažky z bylin podomácku a v laboratoři jsou naprosto rozdílné a pokud ne, tak smůla. Patrně nemá ani základní vzdělání.
      Jinak s Tebou souhlasím, vím, co chceš říct. Vím, ale .. to je fuk.

      Smazat
    4. Čas věnovat samo sebou jen těm, u kterých je naděje na zlepšení :)
      Taky myslím, že vím, cos měla na mysli, ale každej to holt filtrujeme podle svýho vnímání světa.

      Jinak ten článek byl asi napsanej trochu konfrontativně, i když jsem neměla na mysli nikoho konkrétního.

      Smazat
    5. Blekoto, relativismus je dobré na alibi na cokoli a dobrá platforma pro kritiku čehokoli, ale jak někdy výš píše Cyklistka, postoj, který z něj plyne - co já bych se snažil, když... - nás nikoho nikdy nikam neposune. A třeba právě o tom mám pocit, že je tento blog a je to dobře. Cyklistka zřetelně zaujímá postoj, drží se jej, funguje podle svého přesvědčení a tipuji, že kdyby třeba zjistila, že se mýlila a postoj musí revidovat, klidně to přizná.

      Smazat
  5. Mám nejrači ty bio nacistky který dělaj ťuťu ňuňu na přírodu a vražděj bylinky, rostlinky a lesy kvůli jejich krémům.
    Ha a velmi vtipný mi přinde: "Patrně doma v kastrólu umí vzít účinné molekuly a nacpat je do krému. Kouzelnice." LOL, to je ale výstižný. To by mě zajímalo, jestli to nějaká ta husa, včela, liška nebo jaký mrchy z lesa to vařej okomentuje :D.
    Wonderfullka: U tebe sem četla jak na svý aknéčko dáš asi chemii, když funguje Emce, lolec ty taky nevíš co meleš, ty hrdá.
    trbinko: Tenhle blog je lepčí než tvůj.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Haničko, já myslím, že Tvůj koment bude mít větší váhu a reakce se dočkáš spíš, pokud ho vlípneš pod články hus, včelek a lišek, které máš na mysli. Totéž u trb a Wonderfullky. Mně takové komenty radost nedělají. Jestli chceš začínat šarvátky na cizím území, ok (i tak bych ale prosila rozumné argumenty), ale myslím, že statečnější bude, pokud se obrátíš přímo na blogerky, pokud jsi to samozřejmě už dávno neudělala.

      Smazat
  6. Cyklistko jsi skvělá! Škoda že už tady neučíš. Když nám všichni schopní kantoři utečou, tak tu zůstanou jen uštvaní rodiče a vyhořelí profesoři. Nu což, rodič holt sedne k počítači ,nechá si přeložit přednášku od prof. Wiliama ,probere to s pedagogicko-psychologickou poradnou a omlátí to učtelskému sboru o hlavu. Teda jen některým, jsou i pracovití učitelé, kteří za tu katedru patří.Mej se krásně Cikupka

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. V ČR jsem bohužel/bohudík nikdy neučila. To teda musel mít asi kantorský sbor radost, když jim tam vtrhl rodič s teorií převzatou od jakési blogerky! :) Nedozvěděla jsem se však to nejdůležitější - zabralo formativní hodnocení na dítko?
      Jinak - a teď to vůbec nebude znít nestranně a mluvím obecně - podle mě všechno začíná v rodině. Děti by do školy měly chodit s pevnými základy slušného chování, jinak učitel zmůže máloco a veškeré teorie jsou mu k ničemu. Zvlášť když rodiče víc poslouchají svoje děcko než učitele. Taky bych si strašně přála, aby na peďák nechodil studovat odpad, co se nikam jinam nedostal, jinak to bude vypadat dost tristně. Peďák by měl mít prestiž stejně jako učitelské povolání, a příslušní činitelé by se sakra měli snažit o větší zastoupení mužů v učitelství (nejen ve vyšším, ale i ve školkách a ZŠ). Jednak kvůli vyváženosti, jednak kvůli platovému ohodnocení (potažmo prestiži).
      Měj se hezky, Cikupko, a přeju hodně štěstí!

      Smazat

Děkuju za váš čas, který věnujete čtení článků a psaní komentářů!