pátek 21. června 2013

4 Teplo/vedro + běhání = pohoda?

Nejsem žádný expert, co se běhání v horku týká. Nejčastěji se vyskytuju v klimatickém pásmu, kde se opravdu horké dny (= teploty nad 30°C) dají spočítat na prstech jedné ruky... I když parné dny roku 2010 byly překvapivě početné... Ale stačí teploty nad 22-23°C a všímám si, že hodnota na teploměru hodně ovlivňuje moje běžecké tréninky. Dokonce bych řekla, že mrazy snáším líp a odtrénuju v nich ve větší pohodě než za počasí, kdy se rtuť vyšplhá nad pětadvacítku. I když, stejně jako všechno je běhání v horku otázka zvyku a přípravy

Pitný režim je asi nejdůležítějším klíčem ke zdařilému fungování ve vedrech. Snažím se vypít velkou sklenici vody (cca 3 dcl) ke každému jídlu a před samotným během ještě dvě deci vody. Protože limonády a džusy moc nemusím, mám to s konzumací vody hodně jednoduché a piju ji ráda. Co se týká soli, asi jste slyšeli, že její zásoby by se měly v horkých dnech doplňovat, protože se jí hodně vypotí. Nemyslím, že je to zapotřebí, většina lidí soli v jídle přijme až až, takže myslím, že přidávat si ji do pití uměle nebude v případě rekreačného běžce nutnost. Já si špetičku dám, hlavně z toho důvodu, že kvůli svému vysokému tlaku nesolím prakticky vůbec. 

Málokdy s sebou beru bederní pás na vodu, ale vídávám s ním běžce v okolí. Myslím, že pokud není běh delší než hodinu, hodinu a půl a ve vysoké intenzitě, není zapotřebí s sebou pás nosit. Pokud se tedy nelajdačí s přísunem tekutin během dne. 



S ochranou zraku před slunkem bych se měla polepšit, ale vymlouvám se na to, že běhám v lese a k večeru, když už slunko tolik nesvítí. Takže sluneční brýle sice mám, ale neběhám v nich pravidelně. Zato na kolo je využiju víc. Zajedno kvůli ochraně před UV zářením, zadruhé mi díky nim nelítají do očí mušky a jiná havěť. Mám ráda skla, která nejsou tmavá. V lese není sluneční světlo tak silné a potřebuju vidět na cestu a rychle reagovat. S příliš zabarvenými skly jsem s tím měla celkem problém, i když samozřejmě taková skla vypadají děsně cool. 

Dobu výběhu se snažím naplánovat buď na brzké ranní hodiny nebo naopak vyrážím do terénu k večeru, klidně okolo deváté. V době, kdy slunko pere jak ďas, nejsem schopná najít běžeckou pohodu. Zato ráno nebo večer jsou teploty mírnější, světlo milosrdnější k očím, mouchy neotravují v takové míře, míň se potím, líp se mi dýchá... Prostě se cítím líp a to se promítne i do kvality tréninku.

Opalovací krém, další důležitá věc. Letos jsem se vyzbrojila SPF 45. Kupuju krémy, které neobsahují minerální oleje a neucpávají póry. Přece jen, v létě je dvojnásob důležité kůži zbytečně nezatěžovat, neucpávat ji a neznemožňovat tak její ochlazovací funkci. Mažu si obličej, krk, paže, nohy. Víc odhalená neběhám. Na kole je opalovací krém před vyjížďkou zapotřebí dvojnásobně, pokud se nechcete vrátit rudí jak raci a s vypálenými okraji dresu. To je asi jedná věc, která mě v létě dokáže nakrknout - v lehkých letních šatech potom takové hezké zdravé opálení do půl lýtek a paží nevypadá tak úplně esteticky. Spíš si připadám jak děvečka ze statku, která se rozhodla vyrazit do města. Solárko nevedu a samoopalováky mi smrdí, tak raději ty ostré přechody na kůži nosím s hrdostí. A ještě pár měsíců po skončení léta mi léto připomínají :)

V místním obchodě jsem zahlédla oblečení speciálně určené na horké podnebí - vlákna jsou prý hustější a oblečení tak chrání před průchodem UV záření ke kůži. Kdybych se zdržovala v tropickém pásmu, asi se dám zlákat, ale takhle mi koupě nepřipadla důležitá. Radši sázím na barvu. Běhám ve světlejších barvách, černou nechávám doma. Jinak na sebe natahuju kraťasy a tričko nebo tílko. Neběhám v krátkých topech, protože si nechci znepříjemňovat život hmyzem, který sedá na místa, kam nedosáhnu. Pro některé bude asi důležitá pokrývka hlavy, třeba klasická nebo běžecká kšiltovka (která kryje zátylek). Na takové věci mě moc neužije, protože běhávám jindy než napoledne. Ale dovedu si ji představit na celodenní výšlapy v horách nebo ultramaratóny. 

Co je podle mě ale ze všeho nejdůležitější, je profláklá fráze "naslouchat svému tělu". Závratě, vyčerpání, poruchy soustředěnosti, bolesti hlavy, křeče a i třeba taková barva moči by měly být dostatečně důrazným varováním, že něco není úplně v pořádku, a radši se na běhání vykvajznout. Taky není od věci s sebou nosit mobil, kdyby se náhodou některý z těchto příznaků potíží vyskytl ve stopě. Ať vás potom nemusejí ohlodávat veverky... 

Krásný víkend! Já jdu vyspávat oslavy slunovratu... 

4 komentáře:

  1. Všechno tohle dělám, ale stejně mám v těchle vedrech pocit, že se roztaju :D. Ani cvičit na večer mi moc nepomáhá...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to já taky. I když u mě jde většinou o zvyk :) Závidím psům, že můžou lítat s vyplazeným jazykem a nevadí jim mouchy nalepené mezi zuby. Ale přemůžu se, zvlášť na kole bývá pohyb a pobyt na slunku trochu snesitelnější.

      Vymazat
  2. V létě si užívám spíš plavání. Za barákem mám koupaliště s 50m bazénem, tak chodím v těchto horkých dnech spíš trénovat do vody. Včera jsem si šla navečer zaběhat a byla jsem tak zpocená a otrávená, že jsem se na to po 4km vyprdla a radši šla plavat. A to jsem si myslela, jak v 9 večer nebude chladnějc :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je asi vůbec nejlepší alternativa, jít plavat :)

      Vymazat

Děkuju za váš čas, který věnujete čtení článků a psaní komentářů!