6 Bydlení, jídlo, doprava & ceny v Kurdistánu - část 2. (a tentokrát i kosmetika)

V severním Iráku se staví jako o život. Proč by ne - pohonné hmoty i materiál na stavbu (nejčastěji se použivá litý beton) jsou levné. Dřevo je vzácností, ke stavbě se používá minimálně. Jak jsem psala v komentáři k předchozímu postu, litr nafty/benzínu stojí zhruba tři čtvrtě dolaru na benzince, jinak řidiči stojívají v kolonách a tankují u ještě levnějších prodejců pohonných hmot přímo u cest. Nafta se skladuje ve velkých rezervoárech podél frekventovaných silnic a není výjimkou, že kape z kohoutku a stíká čůrkem do nejbližšího příkopu. Auto má snad každá rodina - většinou v bílé barvě, výjimkou není ani černá. Nejčastěji uvidíte značky Nissan, Toyota, Chevrolet, Mercedes, BMW, Škoda a to prosím žádné staré rachotiny, ale modely z letošního roku. 

Ceník dopravních služeb: 
taxi z okraje města do centra stojí 5000 dinárů 
autobus odtamtéž tamtéž stojí 500 dinárů

Obytné domy v Kurdistánu se stavějí nejčastěji dvoupatrové, s oddělenými vchody pro přízemí a první patro. V přízemí bydlívá majitel domu, v patře pak nájemník, nezřídka příbuzný se svou rodinou. Zajímavostí  je, že kuchyň se většinou používá jen k hodování, vaří se v malé (uzamykatelné) místností nejdál v domě, kde stojí sporák/vařič napojený na plynovou bombu. To kvůli výparům a především bezpečnosti. 

Exteriér našeho bydlení

A interiér - "náš" obývák

Menší ložnice

Soused taky už bydlí v hotovém

Hlavní tepna, v okolí nákupní centrum Zara, City Star a Městská knihovna

Jeden z mnoha hotelů

Jsem zapomněla, co je toto, musím se zeptat doma.

Dům po rekonstrukci v nejstarší části města

Palmy v Kurdistánu běžně nerostou, dovážejí se z např. z Dubaje

Ozdobná vrata a zábradlí prodávají hlavně turecké firmy

Litý beton obložený kameny, příjemné zpestření.

Neuvěřitelná rezidence, tohle se těžko bude prodávat.

Hawaii Cars.
Nejnovější auta značek Nissan, Toyota nebo BMW tu v přepočtu stojí kolem milionu Kč.

Park Azadi, oáza v centru města.

A takhle se bydlí na vesnici.

Nebo takhle. Satelit je nezbytností.
Nenechte se zmást vnějškem, vnitřek bývá možná jednoduchý, ale perfektně uklizený a čistý.

Nezralé mandle, nakyslá pochoutka. Jí se celé, lehce osolené. 

Samun

Nan - po tom bych se mohla utlouct.

Kolera se na vesnici peče ve stěnách malé pícky.

Večeře pro jednou u stolu. Hodně zeleniny, rýže a chleba je samozřejmostí,
jehněčí nebo kuřecí maso tvoří hlavní chod.

Uklízíme po večeři. Když se sejde velká rodina nebo hosté, jí se na zemi. 

Po každém jídle nebo kdekoli na návštěvě dostenete výborný silný čaj s hromadou cukru.

Překvapilo mě, jak kaloricky bohatá je kurdská kuchyně. Chleba se jí k jakémukoli pokrmu, bez rýže by naopak večeře nebyla večeří. Zato brambor se na talíři objevuje pomálu, i když na trhu k dostání jsou. Z ryb se kupují nejvíc kapří. 

Kapři na trhu

Po večeři se můžete těšit na silný černý čaj uvařený v konvici a servírovaný v titěrném čajovém servisu sestávajícího z malých skleniček nebo hrnečků. Domů jsem samožřejmě čaje nakoupila hromadu. Protože nekafuju, ráda si dopřávám dobré sypané čaje. 

K čaji se servíruje dezert, většinou baklava nebo tradiční kurdské sladkosti. Pak se na stůl nosí oříšky, datle a ovoce a hoduje se tak dlouho, dokud se od stolu doslova neodkutálíte. Čokoláda a nebo oříšky obalené v čokoládě je poměrně neoblíbená krmě a i když k běžně dostání, většina dává přednost jinému sladkému potěšení.

A teď už konečně ke kosmetice... Chtěla jsem vyfotit slečny a ženy, abyste si udělali obraz o módě a líčení, ale namířit foťák někomu do obličeje mi přišlo nevhodné a i na dálku jsem se styděla. Tudíž se musíte spokojit jen se slovy. Ovlivněny arabskou kulturou se Kurdky (hlavně mladé) líčí a to hodně a rády. Na nikom jiném jsem neviděla tak precizně vykreslené linky a obočí nebo kontury rtů (v tom se jim můžou rovnat jen Arabky). Černě orámované velké hnědé oči s dlouhými řasami, to zabrnká na vaši estetickou strunu. Protože lidi jsou vždycky nespokojení s tím, co mají, i snědé Kurdky hojně používají zesvětlovací pečující kosmetiku, která se dováží z Thajska nebo Libanonu. Nebo aspoň světlé pudry a podkladové krémy.

V nákupních centrech na západoevropské úrovni je k mání západoevropský sortiment. Značky jako L'oreal, MAC, Maybelline, MaxFactor, Rimmel, Revlon, Bourjois Paris, Lancome, Clarins atp. najdete úhledně vystavené ve svých regálech. Všude tip ťop. Kromě toho se můžete pokochat i orientálními a ruskými zdobnými obaly značek Myriam, Malva, Farmasi nebo Golden Rose. Flormar nebo Golden Rose laky na nehty pořídíte za směšných 250 nebo maximálně 2000 dinárů, tedy od 5 až po 40 Kč. Hádejte, jestli jsem se zásobila... 

Jestli ale máte v sobě kus objevitele, bude vás lákat bazar. Nejenže si můžete usmlouvat ceny nebo rovnou k nákupu obdržet malý dárek zadarmo, hlavní je, že vás budou oči přecházet ze značek nebo kolekcí, které už dávno nejsou k dostání. Může vás samozřejmě hlodat, jestli jste si náhodou nekoupili fejk... Jako jsem si jistá já u své tvářenky MAC, která stála necelé tři dolary, ale na tváří drží jako přibitá a barva mě naprosto uchvátila. Takže MAC neMAC, počítá se spokojenost.

  

Napsat bych mohla minimálně dalších deset postů, tak jsem si dovolenou užila, ale zavčasu toho nechám. Závěrem proto snad jen dvě věci. Pokud se do severního Iráku dostanete, neopoměňte ochutnat šťávu z černých hroznů. V teple vám přijde vhod a chutná mnohem líp než šťáva z granátových jablek. 

Šarbati meuž - šťáva z černých hroznů

A pokud ve vás dříme geolog amatér nebo vás přinejmenším zajímá historie, vypravte se podívat na okolní vrcholky kopců a hor k rozpadlým partyzánským hnízdům. Já jsem se málem vyvrátila, když jsem okolo viděla desítky fosílií. A oni z toho partyzáni za války stavěli svoje obranná stanoviště!