čtvrtek 24. září 2015

7 Investice do sebe je vždycky dobrá investice

Nerozumím odměnám, které jsou protipólem toho, oč se člověk snaží. Případně pokud odměny vedou k vytvoření návyků, které pak člověk mermomocí chce odstranit. 

Třeba když si někdo snažící si zformovat postavu zajde do posilovny a po cvičení se "odmění" větrníkem. Cílem je přece udělat z tělesné námahy něco pozitivního, aby se člověk na pohyb těšil; nemělo by to být zlo, které je potřeba vyvážit sladkostí (aby bylo jasno, já mám ráda jak pohyb, tak větrníky a na obém si ráda smlsnu, ale nepodmiňuju konzumaci druhého vykonáváním prvního).
Nebo když rodiče, v každodenním životě snažící se vést potomstvo ke zdravému jídelníčku, slibují dětem návštěvu v McDonald's, pokud budou hodné. Můj kolega naopak vodí děti do McDonald's za trest. 


Sama se materiálně odměňuju věcmi, které mě v mých zájmech a zálibách budou posouvat dál. Jako když jsem si na VŠ za odměnu z první udělané zkoušky koupila výkladový slovník. Nebo když jsem si z brigádního výdělku koupila cyklistické tretry, abych se mohla zlepšovat v technických pasážích v lese. Nebo - pokud přeskočím x let a x jiných odměn - když jsem si letos jako dárek po úspěšně absolvovaném půlmaratonu pořídila běžecký batoh. Jako investici do sebe, do dalšího sportování, do udržování kondice. 

Vymyslela jsem si totiž, že budu běhat do a z práce. Zaplácnu tak dvě mouchy jednou ranou: trochu potrénuju a zároveň využiju čas, který bych jinak stejně strávila přesunem do zaměstnání. A tak běhám. Devět kilometrů dvakrát až třikrát týdně. Po cestě jsou sloupy svádící k intervalům, sem tam se moje trasa střetne s linkovým autobusem jedoucím stejným směrem. A tak ho občas vyzvu na souboj.  

Mým cílem není honit osobní rekordy nebo nabíhat objemy. Teď, mezi třicítkou a čtyřicítkou, mám skromné sportovní plány a moje koncentrace je upřená na rodinný život, který mi dělá velkou radost (a v němž se opět příhodně odměňuju). Za deset let se však chystám zvednout pohled z podlahy poseté hračkami... a... snad ho zase ho upřu ke hvězdám na dobu delší než deset vteřin. A nejlepší na tom všem bude, že nebudu muset začínat od nuly (doufám tedy), protože všechny moje odměny mě motivují souběžně pokračovat v zájmech a zálibách, byť se jim nemůžu věnovat na sto procent.

Kde sebe vidíte za deset let vy?

7 komentářů:

  1. Hezký článek, rozumím tvému úhlu pohledu. Někdo motivaci něco za něco prostě potřebuje. Obdivuju tvoje běhání do práce!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Něco za něco, přesně.
      Běhání do a z práce je super, sem tam změním trasu, podívám se do ulic, kde jsem ještě nebyla, na semaforu při červené si můžu trochu odpočinout, sloupy využívám k intervalům. A po doběhu domů mám zbytek dne volný a s radostí ze sebe a ze zbytku dne se můžu věnovat jen Minicyklistce a Mužovi. Za tu trochu námahy při plánování to rozhodně stojí.

      Vymazat
  2. Ahoj cyklistko, už jsem Ti to psala, ale musím znovu - strašně moc se mi líbí Tvůj přístup. K životu, k sobě, ke sportu, ke kosmetice... Jsi taková prima motivace :-) Držím Ti palce!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Heh, moc děkuju, Niki, pamatuju si, žes mi už podobnou zpětnou vazbu psala :) Ale konstruktivní pozitivní feedback potěší vždy, zvlášť když ho člověk nečeká, protože svůj zpúsob žití považuje za naprosto běžný.
      Ať se Ti daří!

      Vymazat
  3. Super článek, díky moc za něj. Líbí se mi směs pokory a odhodlání, která je z Tvých článků cítit. Je vidět, že držíš svůj život ve svých rukou. Běhání do práce taky obdivuju. Napadá mě k tomu, jak to řešíš se sprchou - máš možnost se v práci po doběhu umýt? Já po běhu nevypadám reprezentativně, hlavně teda vlasy. Děkuju. Veronika

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, Verčo, to potěší!
      Sprcha je nezbytností, máme ji samozřejmě v práci. Já jsem spíš řešila, co všechno zabalit a co nechávat v práci ve skříňce, jak sušit zpocené oblečení a vlhký ručník po sprše. Co s obědem a jak vyřešit větší množství jídla (víc v běhací dny jím, myslím tím v práci).
      Měj se hezky, ať Ti to běhá!

      Vymazat
    2. Cyklistko, ptala jsem se, protože jednou týdně docházím na hodinu konzultace do práce. Jezdím tam často na kole a dost by se mi líbilo, kdybych občas mohla běžet. Je to asi 7 km (jedna cesta) a trasa je poměrně klidná a příjemná. Ale není možnost se osprchovat, jen převléct na toaletě (tak to dělám po kole). Tak hledám tipy, jak by to šlo. Zvažovala jsem možnost dojet tam MHD a zpátky běžet, ale to pak vždycky vyhraje kolo, protože MHD jedu skoro dvakrát tak dlouho než na kole. Tak to jen na vysvětlenou :-)
      Mimochodem, ráda bych Ti poslala na e-mail fotku miminkovských tepláčků, které by Tě mohly zaujmout, můžu? :-)

      Vymazat

Děkuju za váš čas, který věnujete čtení článků a psaní komentářů!