A začínáme nový seriál! V hlavních rolích s přísadami v kosmetice. Jsem sama hodně zvědavá, jak dlouho se vydržím v INCI rýpat, a trochu se obávám, že jednotlivé díly budou nepravidelné a časově náročnější na přípravu (poněvadž se, milí čtenáři, zároveň budu zdokonalovat v jazycích a hledat nejen na anglických a českých stránkách). Něco málo z tématu už jsem načala v příspěvcích ze začátku roku (tady a především tady, dodnes hojně vyhledáváné odkazy tady na blogu). Následovat budou jednotlivé složky běžně se vyskytující v kosmetice označené přívlastky "přírodní", "bio" nebo "eko". Tudíž pravý opak toho, před čím vás varuje blogosféra (minerální oleje, silikony a spol.)...
Nečekejte tu encyklopedii! Spíš jakýsi směrovník a volnější interpretační prostor. Pomáhat si budu odkazy (a just i z Wikipedie, poněvadž demokratičtější možnost lidové tvorby jsem ještě na Internetu nezaznamenala a jestli s Wikipedií nesouhlasíte, tamější odkazy doplňte nebo upřesněte) a laickým zjednodušováním. Klidně mě vy, chemicky poučenější, berte za slovo. Ale nejdřív INCI obecně...
 |
| Obrázek je klikatelný a přemístí vás rovnou do INCI slovníku (v angličtině) |
INCI (International Nomenclature of Cosmetic Ingredients, česky Mezinárodní nomenklatura kosmetických přísad), řeším na obalech z jednoho důvodu - chci se vyhnout přísadám, které by mi ucpávaly póry, vysušovaly kůži nebo způsobily alergické reakce. A taky jsem od přírody silně zvídavá a zajímá mě dění "za kulisami" - čím vším kosmetika musí projít, než se dostane na pult nebo do e-shopu.
Složení a pořadí
Veškerá kosmetika musí obsahovat informace o složení a trvanlivosti. Ingredience se řadí sestupně podle obsaženého množství, přičemž existuje pár výjimek, které se ve složení uvádět nemusejí - např. nečistoty v surovinách, pomocné materiály (které se používají při výrobě, ale nejsou obsaženy v konečném produktu - třeba různé katalyzátory) nebo látky používané jako rozpouštědla/nosné látky pro parfémy. Látky v množství menším než 1% se můžou uvádět v jakémkoli pořadí po ostatních přísadách.
Jen tam mimochodem - kolik z vás studuje etikety výrobků, které se honosí např. názvem "šampon s pečujícím jojobovým olejem", a fakt se podívá, kolik toho oleje tam zhruba je? Ne že by se to dalo zjistit, výrobci nejsou povinováni množství uvádět, ale pokud je simmondsia chinensis oil (INCI název pro jojobový olej) někde u konce, asi půjde spíš jen o reklamní trik.
Co se například deklarovat nemusí, je vonné látky a aroma. V současnosti existuje zhruba 900 látek používaných pro parfemaci, veskrze esenciální oleje, které se souhrnně vejdou pod název parfum/perfuma. Naproti tomu existuje 26 alergenních vonných látek (z oněch 900), které výrobci mají podle zákonů EU v INCI povinnost uvést (platí od r. 2005). Jsou to tyhlety:
amylcinnamyl alcohol, hexyl cinnamal, benzyl alcohol, benzyl benzoate, benzyl cinnamate, benzyl salicylate, citral, coumarin, anise alcohol, butylphenyl methylpropional, limonene, linalool, citronellol, farnesol, hydroxyisohexyl 3-cyclohexene carboxaldehyde, amyl cinnamal, eugenol, geraniol, hydroxycitronellal, isoeugenol, cinnamal, cinnamyl alcohol, methyl-2-octynate, alpha isomethyl ionone, evernia prunastri, evernia furfuracea.
Nejčastěji se v kosmetice, kterou kupuju, setkávám s označeními limonene, linalool, eugenol, geraniol a cinnamal (které se získávají z ovoce, bylin nebo koření, resp. esenciálních olejů. Nejsem alergická ani na jednu z přísad, ale kdyby se někde začaly projevovat příznaky alergie, asi bych se zaměřila právě na voňavé složky (a že lidi s alergií na parfémy nejsou zas až takovou vzácností). Nicméně, pokud můžu, stejně raději kupuju neparfémovanou kosmetiku.
Na chvostu INCI se pak ještě objevují barviva v libovolném pořadí. Barviva v dekorativní kosmetice poznáte třeba podle hranatých závorek, dvojice velkých písmen a řady číslic, např. [+/- CI 10167, CI 54567, CI 67291, CI 18900, CI 67021]. CI je zkratka slov Colour Index (analogií je v oblasti potravin písmeno E + příslušné číslo).
Kromě toho existuje ještě jedna zajímavá kategorie přísad, které se ve složení uvádět nemusejí - jsou to tzv. "utajené ingredience". To když výrobce nechce z nějakého důvodu uvést určitou ingredienci. Důvod se samozřejmě musí vypsat (třeba ochrana před konkurencí nebo pokud daná látka není pořádně prozkoumaná), žádost podat k příslušnému úřadu a čekat na schválení.
Názvosloví
Veškeré názvy v INCI musejí být uvedeny v formou chemického názvosloví a to anglicky. INCI je v EU uzákoněno od r. 1997 a stejný systém se používá v USA, Kanadě a v posledních ca 5 letech se rozšířil i v Asii, i když tam je to pořád divoké. Vzpomeňte si třeba na různou korejskou kosmetiku objednanou z ebay - já na etiketách moc informací v angličtině nenajdu a tak asijskou kosmetiku kupuju minimálně.
Pokud výrobce nebo distributor opatří INCI doprovodnou etiketou v příslušném jazyce, je to jen chvályhodné, ale taková etiketa nikdy nesmí nahradit samotné INCI. Jestliže INCI chybí už od výrobce, měl by si prodejce nebo distributor opatřit informace a zřetelně je doplnit na výrobek tak, aby zákazník ještě před nákupem věděl, co si vlastně kupuje. Vyhnout se tomu odkazem na webovou stránku výrobce jaksi nestačí...
Botanické názvosloví a doplňující informace
V přírodní kosmetice jsou poměrně časté botanické názvy rostlin převzaté z latiny, třeba arnica montana (prha arnika). Potíž je v tom, že z názvu není jasné, jakou formou (odvar, výluh, macerát, éterický olej atp.) a kterou částí rostlina (kořen, kůra, list, stonek, květ,...) k účelu posloužila. Od r. 2008 se proto uvádí i doplňující informace typu arnica montana flower oil, kde je zřetelnější, že se jedná o olej z květu arniky. Trvanlivost
Kosmetika s dobou trvanlivosti kratší než 30 měsíců by měla na svém obalu zřetelně uvádět (respektive by to měli uvádět výrobci) datum minimální trvanlivosti ve formátu přinejmenším měsíc-rok. Kromě data by někde poblíž mělo být napsáno, za jakých podmínek by se výrobek měl skladovat.
Produkty s minimální trvanlivostí delší než 30 měsíců poznáte podle symbolu poootevřeného kelímku s číslicí uprostřed. Číslo uvádí počet měsíců, dobu, po kterou je bezpečné produkt používat.
INCI v ČR
citováno z Wikipedie: "INCI je v ČR zakotveno v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Konkrétní podobu určuje vyhláška č. 26/2001 Sb., která v § 2, odst. 1, písm. g) stanovuje přednostní použití názvosloví INCI – není-li to možné, použije se chemický název, název podle CTFA, název podle Evropského lékopisu, název INN doporučený WHO, číslo EINECS, IUPAC, CAS nebo číslo CI (colour index). Tyto právní normy jsou v souladu s právem Evropské unie."
*****
**
*
Pokud vás INCI a údaje na kosmetických obalech zajímají z právního hlediska, doporučuju tento odkaz, je to zajímavé čtení.Další volně přeložené a použité zdroje:
http://inhaltsstoffe-kosmetik.info/
http://ec.europa.eu
http://www.mattilsynet.no
http://www.shenet.se
http://www.haut.de
Pěknou sobotu vám všem!
se tedy přiznám, že inci až tak moc nečtu. málokdy ho čtu před nákupem... jen když je něco fakt drahé a hraje si to na něco extra, tak se podívám a většinou zjistím, že je to minerální olej smíchaný se silikonkem a rázem mi přijde, že osm stovek je celkem přehnaná suma, takže vlastně ušetřím. ale když něco fakt chci... tak si to nakonec stejně koupím i s minerálním olejem (jako třeba nipfab).
OdpovědětVymazatTak já nakupuju jenom podle etiket, aspoň teda pečující kosmetiku. I když, dekorativku vlastně taky. Někdy se přehlídnu nebo něco málo odpustím, ale pokud jsou tam paraffinum liquidum a další lahůdky, nechám to bez povšimnutí, i kdyby to byl Dior slevněný o 70 %. A vlastně se mi málokdy stane, že fakt něco chci a jdu přes etikety... Ale připomnělas mi, že teď chci třeba strašně moc paletku očních stínů "Brunkulla" od Idun a doufám, že tu aukci vyhraju.
Vymazat