Jako čerstvě těhotná jsem měla naprosto jasno, že hýbat se budu dál, jak jen mi to zdravotní stav a momentální pohoda dovolí. Nikdy jsem nepovažovala těhotenství za "jiný stav" (to sousloví mi přijde degradující, jako by se žena na devět měsíců měla proměnit v úplně jinou bytost ovládanou hormony) nebo dokonce nemoc (chraň bůh!), alébrž za stav a zároveň proces naprosto přirozené. Díky zkušenostem různého druhu mám důvěru ve své tělo a - ač to možná zní nepatřičně - od samotného počátku i v pasažéra.
Po absolvování zápisu u porodní asistentky (k lékaři se tu chodí jen v rizikových případech a např. takové ultrazvukové potvrzení těhotenství se neprovádí vůbec) a změření vstupních hodnot (Hg, krevní tlak, hmotnost, krevní cukr) jsem si doma sedla, oprášila teoretickou část trenérského kurzu o cvičení těhotných a začala konzultovat internet a knihovnu. Jsem celkem navyklá vyhledávat cílový pojem přes různé vyhledávače a v různých jazycích. Zajedno abych si udělala obrázek, jak se k věci stavějí a jak ji interpretují v různých koutech světa, zadruhé kvůli zdrojům. A taky mě baví sledovat jazykové nuance téhož, kulturní zrcadlení a tak vůbec. Je to zdlouhavé, ale je to zábava.
Po absolvování zápisu u porodní asistentky (k lékaři se tu chodí jen v rizikových případech a např. takové ultrazvukové potvrzení těhotenství se neprovádí vůbec) a změření vstupních hodnot (Hg, krevní tlak, hmotnost, krevní cukr) jsem si doma sedla, oprášila teoretickou část trenérského kurzu o cvičení těhotných a začala konzultovat internet a knihovnu. Jsem celkem navyklá vyhledávat cílový pojem přes různé vyhledávače a v různých jazycích. Zajedno abych si udělala obrázek, jak se k věci stavějí a jak ji interpretují v různých koutech světa, zadruhé kvůli zdrojům. A taky mě baví sledovat jazykové nuance téhož, kulturní zrcadlení a tak vůbec. Je to zdlouhavé, ale je to zábava.
Byla jsem trochu schizofrenní z toho, že v ČR se během těhotenství dělají tak časté kontroly a vyšetření, zatímco tady byla druhá návštěva u PA naplánovaná až na konec šestého měsíce. Celkový počet návštěv u PA bývá do termínu porodu v normálních případech osm, aspoň co se prvorodiček týká. Asi to trochu vypovídá o rozdílech ve vnímání těhotenství a fungování zdravotnického systému...
Ale ať vás nenapínám ohledně toho, co jsem o cvičení v těhotenství našla na netu. Na česky psaných stránkách se o posilování v těhotenství nedozvíte skoro nic, kromě obecných rad, jak se hýbat (pozor: hýbat, ne cvičit, natož přímo a konkrétně posilovat). Až na tento odkaz jsou informace velice vágní a obecné. Ano, každé těhotenství je unikátní a naprosto individuální, kdybych však byla odkázaná na informace pouze v češtině, neměla trenérskou licenci, pohybové návyky, motivaci a trpělivost hledat informace jinde, asi bych se na nějaké cvičení rovnou vyflákla.
http://www.fitnesstv.cz/cviceni-pro-tehotne-2
http://e-kulturistika.cz/view.php?nazevclanku=tehotenstvi-a-posilovna&cisloclanku=2009110007
http://www.zijzdrave.cz/novinky/pohyb/fit-v-tehotenstvi/
http://www.ordinace.cz/clanek/cviceni-v-tehotenstvi-1-cast/
http://www.vitalia.cz/clanky/tehotne-hybejte-se/
http://www.fitcoach.cz/?p=12379
http://www.sportvital.cz/sport/fitness/fitness-pro-zeny/zeny-a-fitness-cviceni-v-tehotenstvi/
Fotky, návody, konkrétní tréninkové plány na posilování i obecnější rady. S odkazy na lékařské studie či jiné zdroje, s ilustracemi. Polovina odkazů vede na blogy/webbové stránky certifikovaných osobních trenérů. Inspirace se dá najít spousta, stačí jen do vyhledávače zadat "posilování v těhotenství" (a co teprv, když zadáte jen mnohem difuznější "pohyb v těhotenství").
Pointa? Pro každého asi něco jiného, pro mě jsou odkazy výš akorát důkazem toho, že co země/kulturní oblast, to jiný náhled na těhotenství, porod a stav po něm. Že si každý může vybrat na základě vlastního zdravotního stavu a osobních preferencí, ale že je důležité si umět informace vyhledat, protřídit je a vybrat si z nich ty nejsměrodatnější.
Asi je vám jasné, jaký přístup je mi bližší... I když jsem důvody pro cvičení během těhotenství zmiňovala několikrát (aspoň důvody platné pro mě) a protože termín se blíží sedmimílovými kroky, vidím hlubší smysl i takto: Těhotenství a porod jsou biologicky a fyziologicky naprosto přirozené procesy, stejně jako pohyb. Ve zdravotnickém systému, kde se preferuje porod fyziologický, přirozený a kde se medicínské úkony provádějí jen v krajních případech (se všemi pozitivy i negativy, co to s sebou takový přístup přináší), považuju za normální se nějak připravit (normální = na základě vlastních schopností, možností a zdravotního stavu). Vypnout tělo na celých devět měsíců a pak mu dát záhul během porodu a rekonvalescence po něm, to mi přijde maximálně sobecké - vůči sobě a sekundárně i vůči dítěti (naštěstí je mi po tom u jiných houbelec). Stejně jako u jiných činností se i během porodu aktivují různé svaly a i když se většina z nich díky jejich charakteru nedá ovládat vůlí, je imho dobré být fyzicky připravená a mít povědomí o těch svalech, které se při porodu vůlí ovládat dají.
Ale ať vás nenapínám ohledně toho, co jsem o cvičení v těhotenství našla na netu. Na česky psaných stránkách se o posilování v těhotenství nedozvíte skoro nic, kromě obecných rad, jak se hýbat (pozor: hýbat, ne cvičit, natož přímo a konkrétně posilovat). Až na tento odkaz jsou informace velice vágní a obecné. Ano, každé těhotenství je unikátní a naprosto individuální, kdybych však byla odkázaná na informace pouze v češtině, neměla trenérskou licenci, pohybové návyky, motivaci a trpělivost hledat informace jinde, asi bych se na nějaké cvičení rovnou vyflákla.
http://www.fitnesstv.cz/cviceni-pro-tehotne-2
http://e-kulturistika.cz/view.php?nazevclanku=tehotenstvi-a-posilovna&cisloclanku=2009110007
http://www.zijzdrave.cz/novinky/pohyb/fit-v-tehotenstvi/
http://www.ordinace.cz/clanek/cviceni-v-tehotenstvi-1-cast/
http://www.vitalia.cz/clanky/tehotne-hybejte-se/
http://www.fitcoach.cz/?p=12379
http://www.sportvital.cz/sport/fitness/fitness-pro-zeny/zeny-a-fitness-cviceni-v-tehotenstvi/
Ve Švédsku vypadají výsledky vyhledávání takto (většina z vás švédštinou asi nevládne, ale snad je patrný rozdíl):
http://www.mammaiform.se/gravidtraning-att-trana-som-gravid/
http://blogg.alltforforaldrar.se/foraldrafitness/2013/05/30/traningsprogram-for-gravida-1/
http://blogg.alltforforaldrar.se/foraldrafitness/2013/05/30/traningsprogram-for-gravida-1/
http://mammamage.se/om-mammamage/vad-ar-mammamage/
http://www.actic.se/inspiration/traningsprogram-for-gravida/
http://www.actic.se/inspiration/traningsprogram-for-gravida/
Fotky, návody, konkrétní tréninkové plány na posilování i obecnější rady. S odkazy na lékařské studie či jiné zdroje, s ilustracemi. Polovina odkazů vede na blogy/webbové stránky certifikovaných osobních trenérů. Inspirace se dá najít spousta, stačí jen do vyhledávače zadat "posilování v těhotenství" (a co teprv, když zadáte jen mnohem difuznější "pohyb v těhotenství").
Pointa? Pro každého asi něco jiného, pro mě jsou odkazy výš akorát důkazem toho, že co země/kulturní oblast, to jiný náhled na těhotenství, porod a stav po něm. Že si každý může vybrat na základě vlastního zdravotního stavu a osobních preferencí, ale že je důležité si umět informace vyhledat, protřídit je a vybrat si z nich ty nejsměrodatnější.
Asi je vám jasné, jaký přístup je mi bližší... I když jsem důvody pro cvičení během těhotenství zmiňovala několikrát (aspoň důvody platné pro mě) a protože termín se blíží sedmimílovými kroky, vidím hlubší smysl i takto: Těhotenství a porod jsou biologicky a fyziologicky naprosto přirozené procesy, stejně jako pohyb. Ve zdravotnickém systému, kde se preferuje porod fyziologický, přirozený a kde se medicínské úkony provádějí jen v krajních případech (se všemi pozitivy i negativy, co to s sebou takový přístup přináší), považuju za normální se nějak připravit (normální = na základě vlastních schopností, možností a zdravotního stavu). Vypnout tělo na celých devět měsíců a pak mu dát záhul během porodu a rekonvalescence po něm, to mi přijde maximálně sobecké - vůči sobě a sekundárně i vůči dítěti (naštěstí je mi po tom u jiných houbelec). Stejně jako u jiných činností se i během porodu aktivují různé svaly a i když se většina z nich díky jejich charakteru nedá ovládat vůlí, je imho dobré být fyzicky připravená a mít povědomí o těch svalech, které se při porodu vůlí ovládat dají.
Jak se na cvičení v těhotenství díváte vy, čtenáři žijící v ČR, a jaké pro to máte důvody?
Zatím se mě tohle téma ještě netýká, ale vzhledem ke svému stylu mám v plánu aktivní těhotenství. Nic nepřehánět, ale v rámci možností cvičit. Pohyb je dle mého důležitou součástí běžného života a vypustit ho na několik měsíců mi nepřijde správný.
OdpovědětVymazatV tom se naprosto shodnem.
VymazatPobavilo mě, jak říkáš, že se v Česku chodí často k doktorovi. Už jsem zaznamenala postesknutí několika těhotných, že se chodí jenom (!) jednou za měsíc, že by chtěly častěji, ideálně každý týden.
OdpovědětVymazatPopravdě, doktora jsem se na cvičení neptala ze strachu, že mi to preventivně zakáže. Cítím se dobře, on při prohlídce taky žádné problémy neshledal (pravda, zatím jsem ve 12 týdnu) a věřím, že dokážu naslouchat svému tělo. Když přijdu utahaná z práce, klidně si lehnu a spím. Že mi pak nezbyde čas na cvičení, mě sice mrzí a i se cítím taková rozlámaná a bolavá, ale asi odpočinek potřebuju. Vynahradím si to o víkendu. Pravda, nedělám žádné hodně náročné sporty, chodím na procházky nebo cvičím podle videjí pro těthotné na youtube, nejradši pilates, někdy si dám ráno po probuzení 10 minut jogy, ale to je fakt spíš jen na protažení, uvolnění a příjemné naladění do nového dne, než že by se to dalo brát jako sport. Ještě bych chtěla přidat plavání, ale zatím jsem se k tomu nedostala.
Vzhledem k tomu, že jsem během posledního roku hodně omezila sport a ztratila kondičku (chtěla jsem na ní znovu začít tvrdě makat od září, ale to jsem zjistila, že jsem těhotná), věnuji se tedy spíše "jemnějším" aktivitám a tudíž si myslím, že nepotřebuju studovat, jaké cviky v posilovně ano či ne.Líbilo se mi tohle krátké video. https://www.youtube.com/watch?v=2LTj7FZ520k Vysloveně doporučují, že by těhotně měly cvičit 30 minut denně, většinu dní v týdnu. Jsou tam vyjmenována sporty a cviky, kterým se vyhnout, takže předpokládám, že vše ostatní je v pohodě, pokud se při tom cítím dobře.
Přeju bezproblémový porod a hodně zdraví oběma (tobě i miminku).
Petra
Petra
Zaujala me veta, ze ses doktora neptala na cviceni ze strachu, ze ho preventivne zakaze. To mi prave prijde dost tristni - ne ze ses neptala, ale ze by ho mel preventivne zakazat. Jako doktor by mel (krome zakazu) nabidnout alternativy, doporucit vhodny pohyb a zeny smerovat vhodnou cestou atp. Protoze ona neexistuje jenom tehotenska joga a plavani, ale i spousta jinych aktivit.
VymazatAt je Ti brzo lip a zbytek tehotenstvi probehne v pohode! A dekuju za prani!
Tak ale zase mně tyhle aktivity vyhovují. Na pilates jsem jednu dobu před pár lety chodila ráda, asi tak půl roku, pak mě to přestalo bavit. Plavání taky miluju, loni jsem bývala na bazénu 5x týdně, pohyb ve vodě mi dělá moc dobře i psychicky, preferuji kraul jako styl a nepovažuji plavání za méněcenný sport.
VymazatV podstatě tohle je můj výčet sportovních aktivit: běh, posilování, kolo, plavání, s tím, že běh a kolo přes zimu vynechám. Občas přidám spinning, pilates, tanec nebo cvičení doma podle videa. Takže v podstatě se dá říct, že těhotenství mě až tak moc ve výběru aktivit (vzhledem k roční době a mé současné kondici) nijak zvlášť neomezuje. Jasně, teď si nedám domácí workout typu Insanity, protože že příliš intenzivní.
Včera po odeslání příspěvku mě napadlo, že ti šlo spíš skutečně o posilování v posilovně. Dříve jsem se tomu dost věnovala, asi tak od 22 do 33 let (teď je mi 35), z toho mezi 27 a 30 lety velmi intenzivně. I jsem si vyzkoušela "profesionální" přípravu na soutěž včetně diety, přestože skutečné soutěže jsem se neúčastnila, chtěla jsem zkusit na vlastní kůži, jaké to je.
A můžu ti říct, že jako ženská zvedající činky jsem byla spíš výjimka, a to jsem prošla několik fitek v různých městech. Ostatní holky/ženy většinou byly v aerobní zoně a když už posilovaní na stroji, tak dělaly do zblbnutí roznožování a přinožování. Dřepovat jsem viděla ženskou snad jen jednou. Možná jsem neměla štěstí. Možná se to za poslední dva roky změnilo. Nebo prostě ty, co fakt makají, chodily cvičit jinam než já.
Ale z toho co jsem viděla bych řekla, že malý zájem žen o cvičení s činkama bude důvodem absence smysluplných článků o posilování v těhotenství v češtině.
Já mám třeba posilování ráda a těžších vah se nebojím, nicméně vzhledem ke své současné nízké kondici, si myslím, že by to nebylo vhodné. Doby, kdy jsem dělala 4x 15 dřepů s 50 kg nebo udělala na jeden zátah 60 kliků, jsou pryč. A během těhotenství se rozhodně nebudu pokoušet této výkonosti přiblížit. Momenální formě lehké jednoručky naprosto odpovídají a po 50 minutové lekci pilates svaly druhý den lehce cítím. Co bude dál, uvidím. Zatím mi to takto vyhovuje.
Ono je myslim jedno, jestli jde o posilovani v posilovne nebo doma, jde o princip. V podstate se myslim shodneme, protoze jak pises, "těhotenství mě až tak moc ve výběru aktivit (vzhledem k roční době a mé současné kondici) nijak zvlášť neomezuje. Jasně, teď si nedám domácí workout typu Insanity, protože že příliš intenzivní." O to mi prave slo, ze i v tehotenstvi se da provozovat naprosta vetsina fyzickych aktivit podle vlastni volby, samozrejme s prihlednutim k aktualnimu zdravotnimu stavu. Ze tehotenstvi nerovna se nemoc (a ze povolena neni jenom joga a plavani).
VymazatAsi mas pravdu, ze zenska populace v CR proste krome aerobnich aktivit a lehkeho posilovani nic vic z fitnesscenter nezna. Ja mam bohuzel jen maly vzorek ke srovnavani. Myslis, ze by bylo vic takovych, kteri posiluji (nebo cvici) i v tehotenstvi, kdyby existovalo vic clanku? Medialni masaz asi udela svoje, ale hlavni je imho zajem a motivace.
Ahoj, no ja sa pridavam tak trochu z pohladu zďavotnika/ nie gynekologa:) pravdou je ze ,,vdaka" vyssiemu veku prvorodiciek a mozno aj vdaka frekvencii kontrol sa casto ,,nieco" najde a ak nie je tehotenstvo prave rizikove tak je zena minimalne uzkostna (hlavne kto viac vje viac sa trapi-mozem potvrdit, zdravotacky su uzkostne tehule;) co sa tyka pohybovych aktivit. To iste plati odporuceniu lekara k pohybu-malo by sa to zlepsit to urcite ale momentalne je aspon u nas v zdravotnictve taka nalada ze sa bojis nieco povolit lebo pacient to prekruti/nemozes sa spolahnut ze naozaj pozna svoje limity a bude ,,rozumny"/ a nemozes vylucit ze sa napriek tomu nieco stane-vobec to nemusi s pohybom suvisiet ale nemozes to ani vylucit a v poslednom case ludia riesia sklamania a smutky radi pravnymi spormi s lekarmi (pozor netvrdim ze su vsetky neopodstatnene-prave naopak ,,vdaka" medialnym hviezdam-lekarom co naozaj hrubo zlyhali pacienti nadobudaju pocit ze zlyhaju vzdy ked sa cokolvek v ramci liecby/sledovania zvrtne)..ked sa mna pytaju ci mozu s chorym dietatom csetovat na dovolenku vzdy mam chut povedat nie-lebo nikdy nevjem ako sa stav dietata zmeni, ci bude cesta taka ako popisuju atd.
OdpovědětVymazatMna mrzi ze som svoje tehotenstvo viac nerozhybala, ale musela som cestovat na tyzdnovky este v tretom trimestri co bolo psychicky aj fyzicky priserne:/plus som tiez nemala svoju vrcholovu kondicku;)
Inak obdivujem a jedine co u teba povazujem za nebezpecne/sebecke bolo bicyklovanie-nikdy nemozes vylucit vonk faktor (zviera/clovek/ pocasie..) a padu by som sa bala vo vsetkych trimestroch
Pardon za dlzku-to je efekt MD:D
Inak vela zdravia a hlavne dobru koncofku;) a tjez nech dieta nenarusi tvoje akcne plany-to je dalsia kapitola:))
Mne prave docela zajimaji ty rozdily ve zdravotnictvi a v pristupu personalu - treba co je vyssi vek prvorodicek? Tady je to 35+. V CR bych asi spadala do rizikove skupiny (kvuli par dalsim indikacim). Kdo vic vi, vic se trapi - tak s tim naprosto souhlasim. Ja jako "pacient" bohudik neberu zdravotnicky personal jako neomylnou instanci a zvykla jsem si na to, ze hromadu prace je proste zapotrebi "delat" za doktory/sestry (kvuli jejich vytizenosti, neochote odpovidat, pristupu... - cest vyjimkam!), ale vubec nejradsi soustredit se na prevenci. A vzit veskerou zodpovednost na sebe, bohuzel i v pripade selhani zdravotnickeho systemu.
VymazatVnejsi faktor clovek nemuze vyloucit nikdy, nejen na kole, to bych proste nemohla vystrcit nos z bytu. Beru to tak ze co se ma stat, to se stane, eliminace rizik je zase otazka osobniho pristupu. Kazdopadne diky za nazor a za jeho vysvetleni!
Preju Ti spokojenou rodicovske/materske "dovolenou" a pohled z druhe strany!
V Dánsku např. je cyklistika těhotným vyloženě doporučována jako vhodná pohybová aktivita a dítě je v břiše proti případnému pádu z kola dobře chráněno. Tedy nikdo samozřejmě nepředpokládá že by žena v těhotenství jezdila závodním tempem po dálnici ;)
VymazatNo to víš, v ČR se to tak dělá, těhule se zavře do bubliny a chodí se k ní jen s rouškou.
Mell
Jezis, navzdory x tisic najezdenym kilometrum, padum na bok i pres riditka, srazce se (nastesti stojicim) autem, stromem i jinymi cyklisty si nedovedu predstavit, ze by mimino bylo pri padu z kola dobre chraneno. Ze zkusenosti vim, ze to nejvic odnesou ruce, paze a klicni kosti, pripadne kolena a ze bricho je pomerne dost chranene, pokud clovek spadne kontrolovane nebo nema vylozene smulu. To vyplyva z nejakeho srovnani? Jakoze se srovnavaly pady z kola, pady na lyzich, pady na inlines, z kone atp.?
VymazatJá končím 6. měsíc a mám podobný názor na systém v ČR. Ale to až teď, kdy čekám třetí dítko. Kontroly u dr. mě vždycky spíš vykolejí, protože doktoři jsou už z principu školení hledat patologie. Je sice pravda, že jsem si nechala udělat prvotrimestrální screening na vývojové vady a UTZ srdce, ale ostatní vyšetření mi přijdou zbytečná. Na konci stačí zkontrolovat na UTZ polohu placenty a dobrá PA by měla poznat zbytek pohmatem. Když jsem odmítla jít na test těhu cukrovky, tak dr. moc nadšený nebyl. Také mě pokaždé nabádá, abych se šetřila, když je to třetí (jo je mi 32),... Ale je fakt, že mě posilování blízké není, jógu cvičím nejen v těhotenství a nedělají mi problém některé ásány, které neudělá třeba dvacetiletá holka bez předchozího cvičení. Je ale důležité ptát se těla, co mu dělá dobře...
OdpovědětVymazatPřeji ti bezproblémový porod, abyste si jej užili ty i mimčo.
Palec nahoru za nadhled a zdravy rozum! At se vam dari a tehotenstvi i porod probehnou bezproblemove a v pohode!
VymazatVíš problém v ČR je, že tu prostě naprosto bezprecedentně chybí Porodní asistentka jako PRIMÁRNÍ poskytovatel o ženu během fyziologického těhotenství, porodu a šestinedělí. Ony mají vzdělání, ale povětšinou pak už nemají zkušenosti s ničím než porodem, neboť jsou v systému péče degradovány na jakési "asistentky lékaře". Ale tak to být nemá. Porodní asistentka je tou, která ví jak to má být, která ví, jak pomoct, ne lékař, který je primárně "terénován" na řešení patologií. U některých z nich už to přechází až do takové schizofrenie trošku a snaží se ty patologie dopředu hledat, nebo dopředu činí zásahy aby odvrátili patologie, čímž zapříčiní jiné. Těhotenství v ČR prostě není bráno jako fyziologická věc, téměř každá druhá dostává vedle průkazu i neschopenku až do nástupu na MD a ženy si prostě nechaly vsugerovat to, že se o sebe neumí postarat, neumí porodit a nedokáží se postarat v prvních hodinách a dnech ani o svoje dítě. Považuji české zdravotnictví za jedno z nejlepších na světě, ale co se týká systému porodnictví, tak se máme ještě hodně co učit.
OdpovědětVymazatLékaři by se prostě měli naučit že oni nejsou žádní nadřízení a nemají právo cokoliv komukoliv zakazovat, direktivně přikazovat těhotným na jaké mají chodit testy a případně s nimi jednat arogantně pokud toto odmítnou. Ano ČR má jedny z nejlepších výsledků novorozenecké mortality na světě, dokážeme zachránit miminka vážící jen několik set gramů, ovšem na stranu druhou je u nás vůbec největší tlak na prenatální diagnostiku v ČR, s tím související nejvyšší potratovost z důvodů VV plodu. Potom už ty čísla nevypadají tak geniálně, když si vezmeme, že třeba Švédsko má ty výsledky lepší a nikdo si nedovolí někoho přemlouvat nebo dokonce vnucovat UTP z důvodů vývojových vad.
Mell
Musim proznat, ze kdybych zila v CR, asi bych cesky system povazovala za naprosto normalni a pravdepodobne i za vyhovujici. O svedskem porodnickem systemu se muzu vyjadrovat jen obecne, protoze moje dosavadni zkusenosti byly ponekud tristni, ale na zaklade obecnych nactenych veci mi porad prijde mnohem lepsi rodit ve Svedsku nez v CR. Hlavne kvuli moznostem volby, porodnich pokoju jako standardniho zarizeni a komorniho prostredi vubec.
VymazatStejne jako Ty beru tehotenstvi jako naprosto prirozenou vec a nasledujici porod taky tak. Zenske telo JE konstruovano tak, aby porod zvladlo, ne aby ho preventivne ridil nekdo zvenci. Osobne se na porod tesim, ne proto, ze bych se citila nemotorna a tezka, ale jako na uplne novou zkusenost a moznost poznat sebe a svoje telo zase jinak (nemluve o konecnem vysledku). A to teseni se vychazi z vedomi, ze pro to vsechno mam predpoklady. Vcera jsem cetla jakousi cesky psanou bakalarku a strasne me prekvapilo, ze vetsina dotazovanych zen povazovala za dobre, kdyz porod nekdo ridi. Dost to koresponduje s tim, co pises - ze zeny si nechaly vsugerovat, ze tehotenstvi a porod bez lekarskych zasahu nezvladnou.
"vetsina dotazovanych zen povazovala za dobre, kdyz porod nekdo ridi"
VymazatK tomu mě napadá výrok kamaráda: "V česku doktoři bohužel ještě nepochopili, že porod řídí dítě."
A zdá se že ani matky ne.
Je mi z toho smutno, kdybych žila v zemi, kde domácí porody nejsou výjimkou a porodní asistentky s tím mají zkušenosti, šla bych do toho. Takhle mi nezbývá než doufat, že se z porodu oba (já i dítě) co nejdříve zotavíme. Anebo že porod proběhne i přirozeně dostatečně rychle, abych vyhnula urychlování apod.
Tak si to prostě nenech líbit. Napiš si porodní plán kde napiš i co se stane pokud oni aniž by k tomu důvod nedodrželi tvoje požadavky případně přidej telefonní číslo na právního zástupce a budeš vědět že si udělala maximum. Byla bych ráda kdyby to šlo a ženy se mohly spoléhat na domluvu ale zkušenosti lidí kolem mě bohužel podporují spíše "represivní" přístup, tedy přijít tam, říct že prostě máš práva a budeš se za ně bít atd atd. Taky to chce "proškoleného" partnera, udělat z něho tvého mluvčího a prostě nedovolit aby zasahovali pokud ty to sama nechceš. A hlavně jim nepodepisovat tu debilitu jménem informovaný souhlas s porodem, kde dopředu podepisuješ, že si s tebou můžou v případě potřeby dělat co chtějí. Asi nemusím vysvětlovat, jak strašně je "případ potřeby" vágně definovaná věc a dá se na to našroubovat kde co. Bohužel na některé lidi neplatí nic jinýho než: "pokud se vám to nelíbí, tady je číslo na mého právního zástupce." Je to smutný, že to kolikrát nejde jinak, ale bohužel je třeba si uvědomit že oni tam nejsou v pozici aby někoho dirigovali a nutili mu něco s čím on nesouhlasí. Ideální je samozřejmě přijít s vlastní PA a mít předem domluveno že to ona se o tebe bude starat. Tato služba už je poměrně dostupná ve větším množství porodnic a věřím že to bude do budoucna ještě lepší. Na internetu se tyto informace dají snadno dohledat. takže se nebát a hlavně věřit sama sobě, nikdo jiný to dítě neporodí :)
VymazatMell
Nemyslím si, že by si systém u nás považovala za normální, spíš i vzhledem k tvým dalším článkům si myslím že by si byla vhodná kandidátka na české nesmírně oblíbené označení "sluníčková biomatka" případně bioslepice. Ženy, které se zajímají o přirozený porod jsou z velké části ty, které celkově žijí život vstřícný k přírodě a tebe za takového člověka také považuji a myslím si, že to je dobrá životní cesta.
VymazatJe logické, že ženy uvěřily, že neumí rodit. Já kdybych měla brát v potaz to co mi řekla matka a babička, nebyla bych na tom jinak, ale já prostě nějak nechci věřit tomu, že se dá rodit jen na zádech. Když mě něco bolí, tak se točím do klubíčka, kdyby po mě někdo chtěl, abych si lehla a dala nohy do praku, tak ho asi vynesu v zubech. Je třeba ale říci, že ta situace v porodnicích se zlepšila a lepší se stále, avšak opravdu máme před sebou ještě dlouhou cestu. Bývalý primář GYN-POR oddělení Nemocnice ve Vrchlabí, vyhlášené tím, že se tam "rodilo přirozeně" říkal, že nejtěžší pro něj jako pro lékaře bylo naučit se přihlížet ale nezasahovat. Většina starších lékařů přiznává že ani nikdy přirozený porod neviděli, mluví o porodu jako o hnusné krvavé záležitosti kdy je v nebezpečí života žena i dítě. Ovšem toto je cesta do pekel. 96% žen je schopno porodit normálně, to je prostě fakt, samozřejmě komplikace se mohou objevit, mohou, to nikdo nerozporuje, ale větší šance že se objeví je, pokud se do porodu zasahuje. Například v roce 2011 dostalo 83% rodiček co porodily vaginálně uterotonika, zejména pak pitocin, což je umělý Oxytocin, tedy hormon který způsobuje děložní stahy. 83% rodiček jen těžko můžeme považovat za "nerutinní" aplikaci. Přitom pitocin způsobuje silné stahy, které dítě nemusí zvládat a potom je třeba zvýšená kontrola ozvů miminka, některé děti reagují na podání pitocinu tísní a je posléze nutnost provést akutní císařský řez. Toto riziko je zvýšené až o 60%. Císařský řez je přitom velká břišní operace a enormní počty SC v USA jsou důvodem že je tato země na samé špičce "vyspělých zemí" co se týká mateřské úmrtnosti. Toto všechno jsou fakta a člověka to nutí ptát se... proč je nikdo nechce brát v potaz?
No, ja nevim, jak by cesti lekari nazvali rodicky, ktere porodily treba osm zdravych deti naprosto samy a doma, jen v doprovodu porodni baby (mluvim o dvacatem stoleti, Stredni vychod). A hlavne jestli i ty porodni baby povazovaly nebo povazuji porod za hnusnou, krvavou zalezitost. Mortalitu sem ted nechci motat, Stredni vychod by se beztak tezko dohledaval. Jde mi o postoj tech, kteri u porodu plni zdravotnickou funkci.
VymazatToto se dá shrnout pod všeříkající termín "měly prostě štěstí". Jak jsem se dozvěděla od jednoho porodníka, tak někdo má prostě štěstí a ten porod bez doktora přežije. Když jsem se ohradila, jestli zná statistiky a že porody s péči PA vychází jako nejlepší varianta a že to je nejlepší varianta i podle světové asociace porodníků, tak jsem se odpovědi nedočkala :)
VymazatPostoj k porodu je prostě takový jaký porod uvidíš, pokud se ve své praxi primárně setkáváš s normálním průběhem, tak to znamená, že je pro tebe porod přirozenou součástí života. Pokud však první porod který vidíš, jsou kleště, akutní císař a další chuťovky, tak je pravděpodobnost jiného přístupu téměř rovna jistotě.
PS: Tady je kompletní aktualizovaná statistika http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_infant_mortality_rate
Mell
Další věc je samotný porod, jen velmi málo porodnic respektuje přirozenost porodu, v každé příjem začíná tak, že žena odpovídá na xdesitek nesmyslných otázek, místo aby se soustředila na své tělo, natáčí se monitor, který je pro mnohé ženy nepříjemné, frekvence vnitřních vyšetření a skladba personálu který je provádí je na některých pracovištích také neméně zarážející. I v těch porodnicích kde se zaštiťují přirozeným porodem a na zdi jim visí certifikát baby friendly bývá problém, když žena, zvláště pak prvorodička nechce rodit na lůžku (Setkala jsem se dokonce s případem, kdy prostě ženu personál vytáhl z žíněnky nahoru na lůžko a aby se nemohla hýbat a jak jí bylo řečeno "překážet jim v práci, tak ji pro jistotu přivázali nohy), když chce dítě bezprostředně po porodu k sobě a nepřeje si ihned kontrolu, měření, vážení a indentifikaci dítěte. Specialitou zvláště Prahy a západních Čech je poté to, že se tam lékaři montují i do fyziologických porodů, které by klidně zvládly ženy jen s PA. Další perličkou je třeba to, že žena si do porodního plánu napíše, že si nepřeje přítomnost více jak 3 lidí, včetně svého manžela a na sál se jí nahrne lidí 6, i když k tomu důvod prostě není. Pokud si chce náhodou někdo stěžovat, tak nebývá výjimkou, že z popisu který se jí dostane potom vyjde jako viník situace ona, kdy jí prostě arogantní primář řekne, že se nečeká na kontrakci aby došlo k "vypuzení dítěte" protože by mohlo dojít k hypoxii a tak že dítě raději doslova vyrvou, čímž je žena zmrzačená rozsáhlými rupturami, případně jí dopřejí velkorysý nástřih, který se sice WHO považován za velmi škodlivou praktiku pokud se užívá rutině, ale jak jsem se dozvěděla od jednoho gynekologa, tak WHO pro ně prostě není žádná autorita a jim je jako jedno, že ČR má ve srovnání třeba s Německem nebo Skandinávií až neskutečné počty nástřihů, oni prostě jsou tak zvyklí rodit a baba si pak může stěžovat.
OdpovědětVymazatCo tím myslím je to, že považuji za špatné, když je přirozený porod brán jako alternativa toho medikalizovaného, který je považován za ten ideál a to správné. To je prostě blbost a vždycky když tohle někde vidím "je možno využít i alternativní metody vedení porodu" tak vidím rudě. Ještě asi tak 200x horší je situace na Slovensku, ale tam naštěstí je většina žen tak zmagořených, že jako cokoliv co udělá doktor považují za to nejlepší a jediné správné a když se někdo pokusí o osvětu o přirozeném porodu, tak je rázem rázem za sluníčkovou biomatku, která chce návrat do pravěku a je úplně blbá. Omlouvám se za tento mega příspěvek, ale tohle téma je něco co mě hodně mrzí na českém systému a jsem ti vděčná, že si napsala jak to je u vás. Važ si toho, že jsi prostě brána za zdravou, tady totiž v některých porodnicích, se ti neštítí říct i to, že jsi prostě jako těhotná, rodící, po porodu nesvéprávná a proto tě někdo musí kontrolovat, aby si neublížila svému dítěti (zdravím Prahu!)
Mell (teď už konec)
Mell, zdá se, že máš velký přehled. Nevíš čistě náhodou, jaká je situace ve Francii? Budu rodit tam a moc nevím, co od toho čekat. Doufám, že by tam mohl být porod trochu méně medikalizovaný, ale až tak moc tomu nevěřím. I když když jsem svému gynekologovi řekla, že budu rodit ve Francii, zhrozil se, že je to tam úplná hrůza, že musím stihnout aspoň genetická vyšetření tady, protože tam by to nezvládli apod., což mi dodalo naději, že by tam mohl být přístup více přirozený.
VymazatI když dle líčení partnera hned po porodu napíchají do miminka 3 injekce s vitamínama. Když jsem se zhrozila, proč jako a jestli si myslí, že bez okamžitého píchání vitamínů by dítě ihned umřelo, řekl, že neví, proč se to tak dělá. Ale fakt je ten, že první dítě měl už před delší dobou, tak se to snad i tam od té doby změnilo. Těžko říct, ale začínám se bát.
Petra
Tak za prvé NEBOJ SE. Strach je něco co prostě v těhotenství v nadbytečné míře nepotřebuješ ty ani miminko. Za druhé. Asi záleží oblast od oblasti, poohlédla bych se po porodní asistentce, zeptala se kamarádek. Otec přirozeného porodnictví je právě Francouz Michele Odent, doporučuji všechny jeho knihy. Dělej jen to čemu věříš že ti pomůže a řiď se svým instinktem.
VymazatFrancii přímo (ten systém) neznám, ale třeba tento článek poskytuje poměrně komplexní info. Z toho co se tam píše, tak porod jako takový v porodnici bude asi podobný jako v ČR "AKORÁT" tam mají personál co se umí chovat což bohužel někteří u nás moc neumí.
http://www.iham.cz/nabizime/informace/jak-se-rodi-v-zahranici/jak-se-rodi-ve-francii/
Tahle paní rodila ve Francii: http://zvonokosy.blogspot.sk/
VymazatZkus se optat tam.
Mell: Prijde mi to trochu tragikomicke - to, co je v CR povazovano za alternativu, je ve Skandinavii obecne a Svedsku konkretne prave to bezne. Skoda. Ale nechapu, proc se v CR vedou debaty na tema medicinsky vedeny porod v nemocnici vs. porod doma (oboji imho extremy), proc proste radeji neprekopat onen nesmyslny porodnicky aparat, nevystavet v porodnicich pokoje se standardem jako napr. vana, stolicka, gymn. mic, porodni vak atd. A hlavne nechat zenu rodit podle sebe, zdrav. personal by mel spis vhodne navigovat a zasahovat jen v nutnych pripadech.
VymazatNaprosto s tebou souhlasím. Největší paradox mi přijde třeba to, co se stalo známé. Šla do porodnice s tím, že nechce rodit doma a po přednesení svých požadavků, tedy aby si sama mohla vybrat polohu, aby nebylo do porodu zasahováno a aby bylo dítě u ní a nebylo od ní oddělováno, tedy aby nenásledovala bezprostředně po porodu procedura měření a vážení, tak jí bylo řečeno, že pokud se nechce podřídit nemocnici, ať rodí doma. Já za sebe říkám, že jsem z případů z praxe tak vytočená, že už to snad víc nejde. Já prostě nechápu jak si tohle můžou dovolovat, kde berou tu drzost říkat ženám že se mají podřizovat a podobné žblepty.
VymazatMell
Podotýkám že jí to řekl primář oddělení a že ho poslechla a doma skutečně porodila, protože se prostě cítila v bezpečí a navíc měla ten 3. porod o který se jí jednalo rychlý a tak to prostě zvládla sama. Ovšem tento výrok pana idiotského primáře je přesně v rozporu s tím, když pak lékaři hřímají do tv o nebezpečnosti a nezodpovědnosti porodů mimo porodnici. Na jednu stranu neuznávají domácí porody, na stranu druhou nedokáží pochopit, že to jsou nemocnice a jejich přístup, co ženy nutí k těmto řekla bych pro mnohé z nich až krajní řešení.
VymazatMell
Ze je zapotrebi diskutovat o polohach a neoddelovani ditete, je teda dost tragicke. Jako prvorodicka bych asi nenasla odvahu rodit doma i pres tenhle zkostnately pristup, ale prijela bych do porodnice preventivne nabrousena a s defenzivnim pristupem uz z principu (coz by zdrav. personal samozrejme velice ocenil...).
VymazatNekde vsak ten nadrazene chovani lekaru pramenit musi - treba uz na univerzitach?
Ano, pramení to už z univerzit, kde jim neustále vykládají že musí postupovat přesně tak jak je schváleno lege artis, jinak v případě žaloby půjdou sedět. Medicína je ovládána strachem z žalob. Stačí si přečíst instrukce k "vedení porodu" podle České gynekologicko-porodnické společnosti. O tom že by snad porod mohl běžet bez zásahů se tam ani omylem nepíše. WHO pro ně autoritou není protože to není právně vymahatelné. Kolikrát je to jak mluvit do zdi.
VymazatDefensivní přístup je pro porod už sám o sobě nebezpečný, neb rozčilená žena nemůže být logicky uvolněná a tedy hůře dochází k uvolňování svalů, roztahování děložního hrdla a i neustálý strach a nadměrná produkce hormonu adrenalinu může způsobit, že se porod úplně zastaví. Je to začarovaný kruh no :(
Mell
Jj, ten strach (pramenici z ruznych pricin)... Mne hodne pomohly clanky od Cayenne Ekjordh.
VymazatMilá cyklistko, předesílám, že nejsem lékařka, ještě jsem nerodila a neznám články Cayenne Ekjordh :-). Z mých dosavadních životních zkušeností mi jako odpověď na spoustu věcí připadá úžasné právě to, co jsi psala: ..."mám důvěru ve své tělo a - ač to možná zní nepatřičně - od samotného počátku i v pasažéra". Mně to naopak připadá velice patřičné.
VymazatAť to vezmeš podle Aristotele nebo podle Luny :-), přeji Ti krásný zbytek těhotenství a porod, který si užiješ Ty i miminko a vám oběma (i Muži) přeji nádherný naplněný život.
A nám ostatním přeji, ať Ti na nás zbyde čas :-).
R.
Moc Ti dekuju za krasne prani, R.! <3
VymazatPřeju ti pohodové těhotenství, porod a aby si ty i miminko byli zdraví a mohli jste si s partnerem užívat tento jedinečný životní okamžik :)
OdpovědětVymazatMell
Kamarádka kdysi říkala, že "norma" je ve zdravotnictví nastavena podle zdravého muže středního věku, bělocha. Těhotenství se nám tedy ze stavů "normálních" vymyká již svou podstatou. Já vím, trochu přeháním, ale někdy mám pocit, že to tak je. Na všechno máme ve zdravotnictví normy, testy, zařízení. Jen ten člověk se svou individualitou nám z toho zdravotnického systému nějak vypadl a u těhotenství, jelikož to není nemoc, je to obzvlášť vidět. Druhá stránka věci je, že mnozí lidé, v tomto konkrétním případě mnohé ženy, neumí nebo nechtějí poslouchat své tělo a přemýšlet. Tyto činnosti s sebou mimo jiné nesou i odpovědnost a je přece jednodušší ji odložit na někoho jiného. Což zase souvisí se situací naší společnosti obecně, nějak mám totiž pocit, že se kdekdo dere o kdejaká práva, ale povinnosti, které s právy zhusta souvisí, už nikdo nechce.
OdpovědětVymazatJa myslim, ze neprehanis, hromada veci je nastavenych podle muzskych norem. Staci jenom si uvedomit, kdo to tady posledni dve tisicileti ridi :) (pokud mame mluvit o nedavne historii...). Kdesi jsem cetla, jak smesne je vlastne vyvozena "normalni" delka tehotenstvi - 10 lunarnich mesicu po 28 dnech, takze 40 tydnu, +/- 2 tydny. Tohle urceni delky tehotenstvi pry pochazi od Aristotela (!). Obezna doba Mesice je vsak 29,5 dne, takze normalni delka tehotenstvi by mela byt 295 dnu, tzn. 42 tydnu. Vubec jsem se nepidila po duveryhodnych pramenech, beru to spis jako perlicku. Ale jestli je to zalozeno na pravde, tak zenam proste byla nastavena tabulka (opet) podle muzskych vypoctu, nadto 2 300 let starych.
VymazatJeje, děkuju za zajímavé doplnění informací. Ať to je nebo není pravda, zajímavé to je.
VymazatAch aka burliva diskusia-z pohladu zeny ktora rodila musim povedat ze je v tom kus pravdy:rodila som v polohe (na chrbte) ktora mi prisla absurdna v kresle kt mi prislo absurdne (ked som sa chcela zapriet nohami tak jedine o porodnicku) supli mi oxytocine (aj to este s pocitom ako dobre mi-lekarke urobia) kt ma absolutne paralyzoval:dovtedy som vsetko znasla fajn ale po zom oxytocine som myslela ze neporodim...napriek tomu ako lekara ma ovlada strach- som stastna ze moje dieta nemuseli po porode resuscitovat, stastna ze nemalo VVV (klop klop) stastna ze sme mali len blbu zltacku a ze mu ju vysvietili a nemusela by som v tretom svete trpiet obavami ze zomrie na kernicterus ale nacisto ,,ohlupne" z takej hluposti...atd. Svoj porod nevnimam ako zly zazitok. Mnohe MNOHE by bolo treba zmenit-mozno by bolo fajn keby viac gynekologov rodi;) ale aj gynekologov ovlada strach-strach ze sa im za 5 rokov ozve pacientka xy lebo niekde potvrdia ze pridusenie dietata sposobilo autizmus, strach ze zdrave donosene dieta v priebehu niekolkych minut zomrie..ako lekar sa viem do toho vzit- ak si kocky myslite ze porody v krajinach 3.sveta prebiehaju ,,zdravsie" odporucam blogy lekarov bez hranic-medicines sansf frontieres-MSF teraz je tam dost aj o ebole ale je tam vela zaujmavych vstupov od gynekologa kt pracoval myslim v Sudane alebo niekde v Afrike: vobec je to zaujimave citanie. Zaverom len :podla mna nemozete mat vsetko-aj prirodzeny porod a co najmenej medikamentov aj istotu ze sa o vase dieta 100 postaraju ked to bude potrebovat.v sucasnom systeme by si vas nikto nevzal na zodpovednost:to je ako ked k vam do orace niekto pride a bude chciet od vas zaruku ze to dopadne dobre ale on vam bude hovorit a to mate robit-tiez by ste ho asi neprivitali s usmevom. Pre mna bolo dolezitejsie ako prijemne rodenie bezpecnost dietata.
OdpovědětVymazatJa vubec nerozumim tomu, proc by bezpecnost ditete a prirozeny porod (takovy, kde je rodicce umozneno rodit ve volitelnych polohach, v komornim prostredi a s personalem, ktery ma vzdelani, zkusenost i profesionalni pristup) musely byt v rozporu. Proc argumentovat porody v zemich tretiho sveta?
VymazatPodle Tebe rodicky nemuzou mit vsechno - "aj prirodzeny porod a co najmenej medikamentov aj istotu ze sa o vase dieta 100 postaraju ked to bude potrebovat.v sucasnom systeme by si vas nikto nevzal na zodpovednost". Bohuzel (a bohudik pro me) Ti muzu rict, ze ve Svedsku tohle mozne je: prirozeny porod s co nejmensim mnozstvim lekarskych zasahu a zaroven velkou miru jistoty, ze se o mimino postaraji, kdyby se behem porodu neco zvrtlo (protoze 100 % jistotu, kterou zminujes Ty, nemas nikdy, ani u porodu vedeneho lekarem, ani u fyziologickeho porodu).
Ale asi zalezi na tom, jak definujes pojem "prirozeny porod" - jestli ho vnimas tak, jak se odehravaji v zemich tretiho sveta, tak argumentujeme na zaklade uplne odlisnych definic...
Ale to si nerozumieme-ja som ani tak neargumentovala tebe ako ostatnym co sa tu vyjadrovali o porodoch doma a ako je to v krajinach 3.sveta prirodzene a krasne..ako lekarka mozem povedat ze by som nikdy nerodila doma a pritom je to naozaj najprirodzenejsie ako si viem predstavit...samozrejme ze mozes mat komornu atmosferu loptu a polohy ake chces-do velkej miery som to mala aj ja ale este je dlha cesta k dalsim vylepsovakom (tie kreslaaa tie kreslaa:)-ale napr neorzumiem tomu minimu lekarskych zasahov-akoze odmietnes ctg-monitor srdca plodu?ja by som tak nechcela nikoho rodit ani byt rodena...zachyti sa tak skora faza asyfxie/dusenia dietata a ze je treba ho rychlo porodit-ano stava sa ze je falosny a tak sa ,,zbytocné´ urobi napr sekcia ale ja by som to u svojho dietata neriskovala. Alebo nerozumiem ako zeny idu rodit a uz vo dverach kricia ze oni nechcu epiziotomiu-preboha a ktora ju chceme?ale ak sa dieta nema dobre (ctg) a porod nepostupuje tak rychlo tak nech to spravia! Ano je mozne ze polovica z tychto porodov by isla bez lekarskych zakrokov prirodzene a bez ujmy na dietati-ale polovica mozno nie a teraz ako to odlisit? Staci par minut a zo zdraveho dietata je dieta s DMO co je sakra rozdiel...proste ja ked si vezmem do uvahy tieto veci tak radsej volim bezpecnost dietata ak nie 100 (ale ved jasne ze to sa neda) tak urobim vsetko preto aby bola co najvyssia.. Suhlasim s tym co nastastie zastavaju aj mnohi lekari gynekologovia ze treba znizovat mnozstvo epiziotomii a sekcii-pretoze alibizmus uz dosiahol naozaj velke cisla a v mnohom som taka fatalistka ako asi ty:bude to ak bude ale v tomto mi to tak celkom nejde... A vytacaju ma ludia ktori nevedia robit kompromisy alebo prevziat zodpovednost:v ramci porodu je pre kazdeho nieco dolezite OK ale musi sa aspon trochu prisposobit nemocnici/systemu bohuzial tak to je inac nech prevezme zodpovednost a rodi doma.tak
Vymazat- No, z 35 prispevku je tu jeden ci dva o porodu (singular!) doma. O tom, ze je to v zemich tretiho sveta prirozene a krasne, jsem tu nezachytila nic.
Vymazat- Lekarskymi zasahy myslim podavani medikamentu, CTG za lekarsky zasah nepovazuju.
- Taky me vytaceji lidi (vytaceji je silny vyraz, takovi lidi mi proste za velkou pozornost nestoji, dokud se to vylozene nedotyka me), kteri nedovedou delat kompromisy a prevzit zodpovednost.
- Proc by se lidi museli a priori prizpusobovat systemu (obecne, nejen co se tyka zdravotnictvi)? System je snad tvoren lidmi pro lidi, resp. vetsinou pro vetsinu. Myslim, ze kdo se rozhodne vystoupit ze systemu, je si sakra vedom, co to muze obnaset. Ale proc ty, kteri se rozhodnou vystoupit ze systemu, musi vetsina roznaset v zubech a oznacovat je za kdovico?
A jeje máme tu zase lékařku co tu tvrdí něco co není pravda. Za A problémem přirozených porodů rozhodně nejsou KŘESLA! Fakt už mi ty "argumenty" slovenských odborníků lezou krkem. Za B zdraví dítěte a pohodlí rodičky rozhodně nejsou kategorie v rozporu a jen mimořádně hloupí lidé takto argumentují. Pohodlí a psychická pohoda rodičky jsou naopak faktory které se podepisují i na průběhu porodu a pokud bude rodička ve stresu může dojít k úplnému zastavení porodu. Za C už se konečně odnaučte říkat že někoho rodíte. vždycky rodí ta žena a tím že říkáte "odrodil jsem" se defacto s despektem vyjadřujete k její roli na porodním procesu. Netvrďte že to nejde, když to evidentně jde. Největší problém na Slovensku je to, že je tam stále množství husiček co pokud někdo řekne že chce rodit bez zásahů tak mu hned řeknou "aká to je somarina a že ona keby ji pan doktor neskocil na brusko tak by neporodila a je za to vdacna". takové husičky se najdou i v ČR ale oproti Slovenským luhům a hájům je jich poněkud méně. Furt se argumentuje blahem a bezpečností dítěte a ta matka ta je asi jen inkubátor, ta ať klidně trpí, je zmrzačená nebo ať pojde. Tento přístup ve stylu " pro mimíska cokoliv" mi silně leze krkem, právě tím si pak lékaři obhajují veškerou rutinu a těžko se s nimi hádat, když jsou pokyny ČGPS ohledně "vedení porodu" svázány fámami a mýty z minulosti... např. s epizotomií, kterou většina porodníkůp vehementně obhajuje a nechtějí už vysvětlit z jakého že důvedu se ve Švédsku (kde není důraz na eugenickou prenatální diangostiku a tudíž se zde rodí více postižených dětí které třeba umírají bezprostředně po porodu) je epizotomie na 8%, kdežto některé slovenské porodnice mají skoro 100%, že mají daleko lepší výsledky porodnické péče nežli na Slovensku a tudíž evidentně ten nástřih tak samospásný jak se tvrdí asi nebude. Za sebe říkám, že můj manžel bude instruován tak že když do mě někdo bude chtít stříhat bez mého vědomí či svolení tak aby mu ty nůžky vyrazil z ruky.
VymazatMell
-prepac ak som spomenula porody doma a pomocou PA tak preto ze su spicou ladovca ,,prirodzenosti"-co sa tyka tej lepsej statistiky tak ta vyplyva z toho ze naozaj rizikove zeny tak jednoducho nerodia
OdpovědětVymazat-No ono aj tie medikamenty neboli vyvinute povodne nato aby lekar stihol odrodit plnu porodnicu kebo je sam v sluzbe pripadne aby indukovali pol oddelenia pred vikendom inak nestihaju (baby boom v BA) tak su len zneuzivane ale su pripady kedy oxytocin umozni vaginalny porod u dietata ktore sa nema dobre-urychli bez toho aby sa nemusela robit sekcia a podobne verim tomu ze niekomu kto naozaj zle znasa bolest alebo jednoducho nie je pripraveny na porod epidural umozni porodit vaginalne co je pre obe strany prirodzenejsie...atd.
-ked ja takychto ludi stretavam denne v praci a casto su to pacienti:) a bohuzial v porodnictve a pediatrii je to tak ze dvaja ludia rozhoduju o tretom pricom obe strany maju pocit ze maju vacsiu pravdu;) kolegovia, hlavne v inych odboroch to casto potom riesia stylom tuto to podpiste a mozte si urobit ako chcete- ja to zatial nedokazem-vysvetlujem, ukazujem, prehovarám preco si myslim ze toto riesenie je lepsie a tvrde jadro ultras v porodoch a antivakcinanych ma stale vytaca aj ked uz otrnievam
- to je zaujmava debata ludia vs system az taka filozoficka preto dam priklad: zeny cheli rodit vo vode -system-nemocnice sa radi prisposobili (aky pekny tunel sa tam da vykopat-oot) takze teraz ma vela porodnic vane kt sa nepouzivaju: bol to taky vystrelok plus mnohe si asi uvedomili ze prvy kupel ich dietata by sa nemusel odohrat v jednej vode s ich stolicou (ano zena sa pocas porodu casto vyprazdni) takze zmeny by mali prejst diskusiou aby sa najskor vychytali muchy a ano system musi zodpovedat zelaniam vacsiny a zaroven musi byt udrzatelny a stabilny pre blaho vacsiny-a preto sa neda cely zmenit pocas polhodinoveho pokecu s primarom-verejne diskusie su dobrou cestou:argumentovanie, zdovodnovanie ...tymto smerom by sa to malo uberat.
V pohode, beru to tak, ze se na to divas jako lekar, coz s sebou urcite nese urcitou miru zaujatosti. Ja osobne mivam potiz diskutovat na urovni odezdikezdismu (tak mi prisel Tvuj prvni koment). A protoze se tahle tendence v komentarich zatim neobjevila, nerada bych Ti v tom delala protihrace. Myslim, ze je jen dobre, ze mas pohled z druhe strany, protoze pokud se ma neco zmenit k lepsimu (a jak pises, prostor ke zlepseni by byl), meli by zmenu iniciovat lekari.
VymazatUlohu medikamentu pri porodu chapu presne, jak popisujes - pouzivat je v pripade nezbytnosti, ne preventivne nebo z personalnich duvodu. Pokud se pouzivaji kvuli nedostatku personalu, kapacite luzek v porodnici atp., meli by to byt imho opet lekari, kteri by meli bit na poplach.
U lidi s neduverou ve zdravotnictvi a s potizemi delat kompromisy i tyhle postoje z neceho prameni - treba v tom, ze "pacienti" se probouzeji a neberou doktory jako nezpochybnitelne autority? Ze pristup zdravotnickeho personalu se musi zlepsit? Ze media casteji rozmaznou prusvihy? A taky v tom, ze ani pacienti nejsou ochotni nest taky nasledky, ale domahaji se hlavne svych prav - proste celospolecensky problem, jak pise Konvicka vys.
Ad lide vs. system - naprosto s Tebou souhlasim, podnety ke zmenam by se mely nejdriv prodiskutovat, nezridka totiz nespokojenost spociva uplne v necem jinem nez ve zdanlivem statusu quo.
Extrémismus je vždycky špatně, ale nedá mi ten systém - systém nakonec dělají lidé, ve zdravotnictví to bude platit stejně výrazně jako třeba ve vzdělávání a lékař má nejspíš i ve stávajícím systému většinou na vybranou, zda bude postupovat rutinně nebo individualizovaně, přičemž se mi zdá, že ten první způsob je alespoň v ČR častější, protože snazší. A je to pochopitelné. Je ale pochopitelné i to, že se to některým pacientům - a opravdu si navíc myslím, že zdravá rodička bez komplikací není vlastně pacientka - nelíbí. Druhá strana extrému ale také existuje - lidé, kteří se budou za neštěstí chtít hojit na lékařích a hledat jakoukoli záminku, i když třeba není proč.
VymazatAhoj cyklistko, tak já se zas oklikou vrátím od porodů ke cvičení :) Teď jsem v 15. týdnu a asi mám teda obrovskou kliku - vyjma extra citlivosti na pachy mi první trimestr bylo vlastně docela dobře, nezvracela jsem, akorát mi holt občas bylo tak trochu šoufl.
OdpovědětVymazatCo se ale změnilo fakt podstatně - byla jsem šíleně unavená a kondička šla úplně do háje. Před těhotenstvím jsem cca 4x týdně jezdila na koni, včetně tréninků, plus 2x-3x týdně behala cca 8km. Ty první měsíce jsem běhat musela přestat úplně, protože jsem se strašně zadýchávala, dělalo se mi zle. Na koni jsem jezdila dál až do 13. týdne, s tím, že jsem teda přešla na rekreační vyjížďky na pohodu - ale i tam to bylo znát. Dřív dvě hodiny v sedle žádná míra, zatímco teď mi najednou stačilo 40 minut a měla jsem toho plný tenisky. Od začátku druhého trimestru je mi najednou zas skvěle - můžu běhat, neusínám večer v 8, vlastně se zase cítím docela netěhotně :) tím chci říct, že ačkoliv těhotenství rozhodně není nemoc, celkem se ztotožňuju s tím, že to opravdu je jiný stav a člověka jeho vlastní tělo dokáže (i docela nepříjemně) překvapit.
Já momentálně bojuju nejvíc s tím, co teda teď dělat - jezdila bych, ale budoucí tatínek šílí (a já nemám čím argumentovat, má pravdu, je to rizikové), takže akorát chodím na pěší vycházky s kobylou. Jenže je podzim a brzo tma, takže na nějaký courání po lese už to moc není. Běhání víceméně padá na tom samém - tma a bláto, vyjma víkendů. Na těhotenském pilates jsem byla minulý týden a přiznám se, že to zas na můj vkus je asi pro podstatně těhotnější "kusy" než jsem v současném stavu já. Takže jsem namydlená - žádné normální organizované těhotenské cvičení asi neexistuje, normální ve smyslu aspoň trochu akční/posilovací - nabízí se akorát samé jógy a pilates, maximálně plavání. Tak se zkusím inspirovat tady u tebe a vymyslet něco na doma :) přeju klidný průběh těhotenství a těším se na další články. Jita
Me tehotenske skupinove aktivity taky nechytily, chodila jsem jen na aquagymnastiku (pro netehotne), ale nebavila me. Do dne D mi zbyva doslova par dni a porad posiluju, samozrejme primo umerne svemu stavu, jezdim denne 10 km na kole... Je to strasne inidividualni, takze Ti preju pohodu, klidne nasledujici mesice a zdravy usudek pri aktivitach! At jste zdravi!
Vymazat