čtvrtek 26. prosince 2013

8 TAG Liebster Blog Award

Pěkné sváteční odpoledne! Snad jste prožili pohodový Štědrý den a těšíte se z posledních dní tohoto roku! 

Mám ještě resty, co se některých článků týče a které jsem chtěla smazat ještě před Novým rokem. Třeba štafetový Liebster Blog Award. Nominovala mě Rena, co všechno své nosí při sobě. Pravidla jsou (a rovnou jedno poruším):

1) vymyslet deset zajímavých věcí o sobě
2) napsat, kdo Vás nominoval
3) odpovědět na deset otázek
4) nominovat pět blogerek, které mají méně než 400 pravidelných čtenářů

Nevím, nakolik budou následující řádky zajímavé, pro mě je to každodenní chleba a tudíž naprosto všední věci. Takže spíš vycházím s plytkého srovnání s lidmi okolo, kteří to v následujících bodech mají jinak:  

Že prakticky piju jenom vodu, na tom asi nic zajímavého nebude. Co ale ostatní občas komentují, je, že ji ráda piju z hrnku. Nemám totiž ráda, když sklínky omatlám a ty nesou viditelné otisky prstů.

Píšu (tím myslím blog) na počítači s QWERTY klávesnicí. Koupila jsem si sice dávno nálepky s českou diakritikou, ale spoléhám se na svoji prstovou paměť. Přesto - pokud u mě na blogu najdete pžeklepz, je to způsobeno prývš nedostatkem fzyickích "ěščřžžýáíé" a přehozením kláves "y" a "z".

V životě jsem viděla asi jen dva horory, nevyhledávám je. Zaprvé: Obecně špatně snáším napětí, když jde o život, pokud se na to mám pasivně koukat jako divák. Zadruhé: Protože mám bohatou fantazii a velkou část volného času trávím v přírodě (v lese), nerada bych za každým prasknutím větví slyšela potenciálního vraha. 

Když mám strach, jdu najust prozkoumat příčinu. Jako malá jsem raději rozsvítila lampu, vzala baterku a něco do druhé ruky a šla se podívat za závěs, než abych se celou noc krčila pod peřinou a nemohla zamhouřit oko.

Jsem fajnová ohledně psacích potřeb. Není průpiska jako průpiska a najít to správné plnicí pero může být fuška. 

Nepiju kávu.

Drby se mi vyhýbají, tzn. málokdy se někdo propírá v mojí přítomnosti. Často to vede k tomu, že koukám jak puk, když se něco dozvím. Na druhou stranu, pokud je to založeno na pravdě, většinou už o tom dávno vím na základě vlastního pozorování. Akorát pak nechápu, proč z toho ostatní dělají takovou vědu.

Mám ráda ticho.

Nerozumím tomu, proč lidi berou otázku "A proč to tak děláš?" natolik osobně a defenzivně.

Prý se směju ze spaní. A vůbec mívám živé sny, málokdy se z nich ale budím. Nejčastější témata, která ve snech zažívám: létání, běhání, vlastní smrt, akční honičky s kvérem v ruce a s Robertem de Nirem po boku.

Bylo to dostatečně zajímavé? 

A deset putovních otázek:

Jak dlouho máš založený blog?
Od července 2012.

Máš nebo chceš tetování?
Nemám a nechci. Přijde mi to strašně definitivní. To zajedno. A za druhé, mně se moje tělo líbí čisté, nepomalované.

Bez které kosmetické věci nevyjdeš z domu?
V podstatě se obejdu bez všeho, když na to dojde, ale pokud si doma zapomenu balzám na rty, jsem trochu nesvá. Taky papírové kapesníky a miniaturní manikúra se mnou cestují všude. Z toho vyplývá, že mi ani tak nevadí, kdybych byla nenamalovaná, ale kdybych byla neupravená, to už by mě znepokojovalo víc.

Máš krátké nebo dlouhé vlasy?
Dlouhé a budou ještě delší.

Co si dáváš nejraději ve Starbucks?
Bude to asi znít nepatřičně, ale do Starbucks jsem nikdy nevkročila.

Jaké roční období máš nejraději?
Zimu nebo babí léto, podle toho, k čemu je zrovna nejblíž.

Kniha nebo film?
Kniha = víc prostoru pro vlastní fantazii. Ojojoj, jak já jsem jako malá soucítila s Robinsonem a tekly mi slzy, když v horečkách blouznil sám v jeskyni a vzpomínal na domov. Nebo když si postavil pec - přísahala bych, že společně s ním cítím vůni jeho prvního upečeného chleba! Když čtu a příběh mě vtáhne (což ostatně platí o každí činnosti, do které jsem plně ponořená), nevidím a neslyším nic jiného. Ve filmech mi někdy vadí to, že mi tvůrci "nutí" svoje představy o postavách a událostech (platí samozřejmě hlavně v případě filmu na motivu mnou přečtené knihy). Výhoda filmu je to, že během dvou hodin stihnu prožít příběh někoho jiného, prožít příběh knižního hrdiny zabere podstatně víc času.

Jak dlouho ti trvá než se nalíčíš?
Ráno mám na líčení vyhrazenou čtvrthodinu, ale trvá mi to kratší dobu.

Nosíš umělé nehty?
Ne a ani mě to neláká. Přišla bych si strašně zfalšovaná, stejně jako s přicvaknutými prameny vlasů. Nenosím umělé nehty, umělé řasy, umělé zuby, vlasové clip-iny, silikonové a jiné výplně a další umělotiny. Jsem na 100 % autentická a nejsem v tom sama.

Nejoblíbenější blogerka

Nemám. Kdyby mi ale na hlavu mířili pistolí, zakřičím "Trrrrrb!"

Štafetu předávám těm, které si pamatuju z dávných i nedávných komentářů:
Strata
Evelína
Gleys
Dvě Verunky
Bežkyňa

Přeju vám přetrvávající pohodovou atmosféru a "God fortsättning", jak se praví u nás. 

8 komentářů:

  1. fakt jo? jako já jo? děkuji moc... i když tedy nevím, jestli si to úplně zasloužím.

    jinak ještě povím, že taky piju vodu a taky z hrnečku. tedy ono je to tím, že ještě raději piju čaj... a pak vždycky mám žízeň, tak si jdu natočit a jsem líná kvůli tomu špinit skleničku, tak si natočím do hrnečku od čaje.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zasloužit nebo ne, hodnocení je subjektivní, s tím nic nenaděláš :)
      Další hrníčkářka, no vida!

      Vymazat
  2. Tééda, díky za nominaci... podobnéhon tagu jsem se už účastnila:
    http://gleysishere.blogspot.cz/2013/09/versatile-blogger-award.html
    časem snad vykoumám dalších pár zajímavostí o sobě a přidám článek :)
    Přeji krásný nový rok a těším se čím mě budeš letos zase inspirovat, s pozdravem Gleys

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem jako nepravidelná čtěnářka netušila, díky ua odkaz. Šťastný nový rok i Tobě, Gleys!

      Vymazat
  3. Moc milé počtení :) Mám z tebe pocit nevyčerpatelného množství zajímavostí a asi žádný tag nikdy nebude obsahovat dost otázek na to, aby ty zajímavé informace z tebe vymámil všecky. Ale baví mě to a čtu si o tobě ráda, spousta je mi toho blízkého a sympatického (umělé součásti těla, Starbucks, ranní čtvrthodinka líčení, minimalismus na cestách...).
    My jsme ten tag už kdysi dělaly, ačkoli s jinými otázkami, tak se teď do něj pouštět nebudem, nicméně děkujeme za nominaci, potěšila :) A třeba se k němu někdy vrátíme, občas není od věci prozradit na sebe něco novýho:)
    Verunka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já se jenom moc pozoruju, proto jsem schopna napsat tolik maličkostí :) Děkuju za milá slova!

      Vymazat

Děkuju za váš čas, který věnujete čtení článků a psaní komentářů!