Občas potřebuju pořádný kopanec do zadní části těla. Hlavně ve chvílích, kdy jsem trochu nalomená, ať už vlastní blbostí nebo okolnostmi, a pozoruju, že se začínám litovat. Ne že bych k sobě byla nějak extra tvrdá, ale na sebelítost není vždycky čas (pláč vám jaksi uprostřed cyklomaratonu nebo v práci ve stresovém období k ničemu není) a tak zbývá jedině sebrat se a se vztyčenou hlavou a nejistou dušičkou dokončit, co je právě zapotřebí. A uvědomit si, že existují i horší věci.
Nejradší mám filmy, kde hlavní hrdina dostane pořádně po držce (i opakovaně) a umíněně se sr*čkami brodí dál. A nemusí nutně dosáhnout svého cíle.
Nordwand / North face
Toniho Kurze už jsem jednou zmiňovala. Když jsem na film koukala poprvé, neměla jsem o historii zlézání Eigeru ani potuchy, proto jsem bláhově počítala s tím, že konec nebude tak černý jako omrzliny hlavního hrdiny. No, spletla jsem se.
Touching the Void / Pád do ticha
Další lezecký napůl film, napůl dokument. Zoufalá situace, kdy smrt ne a ne vás vysvobodit, a na přežití přitom máte minimum síly.
Gattaca
http://www.youtube.com/watch?v=DmaXrzsWhaY
Nešetřete síly na zpáteční cestu, když cílem není vrátit se.
The Kid
http://www.youtube.com/watch?v=7lMtEpiONRI
I když nějak přečkáte tu hroznou matku hlavního hrdiny, pořád se na konci budete cítit dosti převálcovaně.
Out of Africa / Vzpomínky na Afriku
http://www.youtube.com/watch?v=TPjYvFUfV00
Měla jsem farmu v Africe... Tvrdohlavost je vlatně jen pevná vůle.
Kon-Tiki
Neplavec na 8000 kilometrů dlouhé cestě po moři. Dobrodruhové žijící pro moře a hory se nehodí pro manželský/rodinný život!
Pěkný víkend!