pátek 6. února 2015

13 Moje cvičení v těhotenství (shrnutí & benefity)

Nastal čas zhodnotit moje těhotenské cvičení a hned na úvod musím říct, že jsem přešťastná a vděčná, že jsem se během oněch devíti měsíců hodně hýbala. Pohyb a držení chutí na uzdě se vyplatily a ani teď, při hodnocení s časovým odstupem, bych nedělala nic jinak. Ano, někdy jsem se ke cvičení dokopala se sebezapřením, ale vyplatilo se to. A stejně je to zvláštní pocit, ještě před dvěma měsíci jsem chodila s břichem a teď mi přijde, že jsem těhotná snad ani nebyla, nebýt teda toho viditelného a občas slyšitelného výsledku...


Na blogu jsem zatím psala jen o cvičení v druhém a třetím trimestru. Vlastně jsem dlouho přemýšlela, jestli vůbec vytrubovat do blogosvěta, že jsem v očekávání a okolnosti s tím spojené. Nakonec jsem si řekla, že pokud se budu držet svých hlavních linií - pohybu, sportu a kosmetiky/péči o kůži, nehrozí riziko, že se to tu promění v babyblog.

V prvním trimestru jsem se fyzicky necítila úplně v top formě kvůli únavě. Do přibližně 8. tt jsem navštěvovala posilovnu jako obvykle, pak už byla únava natolik velká, že jsem volný čas většinou prospala. Na běhání a posilovnu jsem se cítila příliš malátná, přesto jsem však pokračovala aspoň ve svižných procházkách na čerstvém vzduchu. Což je hlavně Mužova zásluha, protože nebýt něj, pravděpodobně bych většinu odpolední lapěla doma a trávila hodiny mezi spánkem a polobděním. Kromě procházek jsem každý den jezdila na kole do a z práce a to mi ke spokojenosti úplně stačilo. 

Naštěstí tahle pro mě nezvyklá únava po pár týdnech odezněla, což jsem ve druhém trimestru oslavila půlmaratonem a pětikilometrovým během přes překážky všeho druhu (oheň, balancování na kládách v řece, brodění se ledovou vodou... - obsah této závorky je tu úmyslně, abych trochu popíchla případné prudiče). Hodně jsem váhala, jestli se půlmaratonu zúčastnit, konzultovala to s PA, ale dočkala jsem se jen rady "dělej to co doposud, jen poslouchej svoje tělo, ono si samo řekne". Půlmaraton jsem navzdory minimálni přípravě a vědomé opatrnosti zaběhla jen o pár minut pomaleji než ten předloňský, na který jsem brousila formu kdovíjak dlouho. Evidentně jsem se předloni přetrénovala. Jsem zvědavá, jak se mi poběží letos, pět měsíců po porodu. Běhat s kočárem jsem začala nedávno a i když sama netahám žádná těhotenská kila navíc, přece jen před sebou tlačím nějakých 18 kilo a na systematický trénink to zatím není. Aspoň ne na ten rychlostní. 

Po půlmaratonu jsem běhat přestala úplně a stejně tak jsem přestala s posilováním přímých břišních svalů, tento předěl byl někde kolem 15.-17. tt. Hodně se řeší, jestli břišní svaly v těhotenství posilovat nebo ne. Já jsem se řídila selským rozumem - nechtěla jsem vystavovat svaly kombinaci narůstajícího tlaku zevnitř a zátěže zvenčí a zbytečně tak zvyšovat riziko diastázy. Zpětně můžu říct, že to asi byla správná cesta, protože rozestup břišních svalů mě výrazně nepostihl, i když povolené břicho jsem po porodu samozřejmě měla. Do 17. tt. jsem břišní svaly posilovala skoro stejně jako před těhotenstvím, víc důrazu jsem však kladla na hloubkové svalstvo. Víc než kdy jindy jsem cvičila zavěšená v TRX, a to nejen břišní svaly. Tady jsou některé moje oblíbené cviky, k nimž se vrátila i po porodu:

 



Obecně cvičení můžu shrnout tak, že čím víc jsem se blížila termínu porodu, tím víc jsem tíhla k TRX a gymnastickému míči a procvičovala hlavně koordinaci a hloubkové svalstvo. 

Druhý trimestr byl na cvičení úplně nejpohodovější, břicho mě neomezovalo a únava pro mě byla cizí slovo. Posilování se definitivně přehouplo do udržovacího modu, kondičnímu cvičení jsem se nejradši věnovala venku (kolo, procházky), vevnitř pak např. na elipticalu. Víc informací tady: http://a-solitary-cyclist.blogspot.se/2014/08/moje-cviceni-v-druhem-trimestru.html

Ve třetím trimestru jsem pořád ještě měla hodně energie, břicho mi pořád ještě nestálo v cestě a s trochou nadsázky musím přiznat, že jsem pořád čekala, kdy že mě to postihnou těhotenské obtíže - špatná koordinace, otoky, inkontinence, nemotornost, únava, těžké nohy a kdo ví co ještě. Nekonalo se nic a tak jsem pokračovala ve cvičení a každodenním pohybu. Do práce a práce jsem denně najezdila deset kilometrů, kromě toho měla čas chodit do fitka a na bazén... No prostě fantazie. Úsměvné okamžiky jsem zažila v posilovně, kde se mě lidi ptali, kdy že mám rodit, a odpověď "dnes" vyvolala nejedno zvednuté obočí. Kéž bych se takhle skvěle cítila i u dalších potomků!
Shrnutí mého závěrečného trimestru: http://a-solitary-cyclist.blogspot.se/2014/11/moje-cviceni-ve-tretim-trimestru.html  
 
Díky pravidelnému cvičení jsem se po celé těhotenství cítila dobře, byla zdravá a netrpěla obvyklými potížemi. Zvládala jsem každodenní zátěž a na mateřskou "dovolenou" šla dva dny před vypočítaným termínem. V podstatě jsem nepotřebovala těhotenské oblečení - což nevypovídá ani tak o cvičení jako o mém šatníku - a i když jsem nabrala nějakých +/- 20 kg navzdory cvičení a vyhýbání se cukrům, tři týdny po porodu jsem se odvážila natáhnout na sebe předtěhotenské džíny a šlo to hladce. Tělo sice vypadá trochu jinak, ale jako výchozí pozice je to víc než slušné. Dobrou kondici jsem hodně ocenila jak u samotného porodu, tak v šestinedělí, kdy cvičení nebylo úplně pravidelné a proto jsem mohla těžit ze zásob. Vyhnula jsem se bolestem v zádech při kojení, při zvedání potomka z postýlky a poponášení a ponocování se mi taky snášelo líp. 

Teď, dva měsíce po porodu zase pravidelně posiluju a běhám a jestli všechno půjde jako doteď, budu za pár týdnů ve svém obvyklém tréninkovém režimu. Akorát s tím drobným rozdílem, že se už nebudu radostně potit sama, ale bude mě u toho pozorovat pár zvědavých očí.

13 komentářů:

  1. Děkuji za tvé postřehy, je mi to inspirací, a jednou - v budoucnu - se mi je snad podaří aplikovat i do mého těhotenství :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc Ti přeju, abys - až to bude aktuální - taky měla tak super těhotenství i porod!

      Vymazat
  2. Opravdu nechci šťourat, tvá fyzická aktivita během těhotenství je mi velmi sympatická, ale ty už fakt běháš s kočárkem? Vždycky jsem četla, že se nemá začínat dřív než ve věku 6 měsíců dítěte (snad kvůli páteři). Možná je to blbost, ale zajímalo by mě, jestli ses tímhle zabývala.
    Jaký máš kočárek pro malé miminko, mě i přišlo, že kočárky určené přímo pro běh jsou až pro větší děti a když jsem hledala něco pro úplná mrňata, narazila jsem právě na informace, že to může být pro malé dítě škodlivé, což mě trochu vyděsilo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naše mrně leží v klasickém hlubokém kočáru, zdaleka ještě nesedí a máš pravdu, že kočáry určení na běhání jsou pro kojence, co už udrží hlavu a umějí sedět.
      Takže běhám s normálním kočárem, pro jistotu jsem i to diskutovala s pediatrem i dětskou sestrou nezávisle na sobě.

      Vymazat
  3. Gratulace k pasažérovi :) a hodně štěstí při všem, co vás ještě čeká.. a spoustu dalších pasažérů.
    Hodně mě baví, když zmiňuješ odlišnosti přístupů k těhotenství, sobě, sportu... na Severu a u nás... a tak mě při čtení napadlo, jak je to s matřeskou/rodičovskou dovolenou a do posilovny chodíš cvičit s pasažérem v kočárku?

    ..a díky za výzvy.. jak se nebude jednat o běh, tak se také hodlám zúčastňovat ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc Ti děkuju za přání, efCZo! Jsou dny, kdy bych si hravě dokázala představit smečku o čtyřech pěti pasažérech a pak jsou chvilky, kdy jsem ráda, že mám jen jednoho :)
      Do posilovny chodím s kočárkem a jde to dobře jen díky tomu, že ve všech prostorách máme bezbariérový přístup.
      Co přesně Tě zajímá ohledně mateřské/rodičovské dovolené?

      Vymazat
  4. Ahoj, mozna hledam spatne tak se omlouvam pokud si jiz nekde psala, ale zajimalo by me jaky mas nazor a hlavne osobni zkusenost s detskou kosmetikou, respektive v cem koupes miminko a cim ho mazes? :-) Mam dve male princezny a jedna je bohuzel atopik, takze sem donedavna koupala v olejich z lekarny jako balmadol apod. ktere mi ale uz slozenim moc sympaticke nejsou, ted myjeme jen "konopatkem" coz je mydlo s konopnym olejem, ale prijde mi ze tuha mydla obecne vysusuji...potom se vsichni mazeme kokososvym olejem. me prijde super, ale tu moji exematicku bohuzel nepromasti tolik aby nebyla sucha a nemela loziska...je neco prirodniho hutnejsiho? A co uplne mimi (4m)? To je dotazu co? :-) Tak jeste jeden - co doporucujes na myti, koupila jsem si tuhe mydlo ma provance, ale taky me vysusuje....olivove mydlo?? jo a btw jde mi nejel o eko ale i o ekonomickou stranku veci...diky diky diky!!!!! Lenka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Koupu jen ve vode, umyvam tekutym neparfemovanym babymydlem od Dr. Bronnera, na promazani jsem pouzivala detsky olej od Weledy (zluta rada), ale ten nestacil. Sucha kuze potrebuje jak vlhkost (vodu), tak obnovit lipidovou rovnovahu, jenom olej je vetsinou malo. Ted to vypada, ze Minicyklistka ma alergii na bilkoviny z kravskeho mleka, trpi detskou seboreou a ma vcelku reaktivni pokozku, takze u nas doma jedou znacky jako Decubal, CCS, Naturligtvis (vsechno vcelku hutne kremy a k dostani v CR asi na 100 % nebudou). Na ven ji mazu home made masti. Jo a na myti jsem pouzivala jeste tekute detske mydlo od Weledy.
      Jinak nazor na detskou kosmetiku mam takovy, ze 1) nemazu MiniC nicim, cim bych nenamazala sama sebe, 2) cim min parfemu a esencialnich oleju, tim lip, 3) neprehanet to s umyvanim a prehnanou peci, nevysusovat.
      Cetla jsem, ze dobre na suchou kuzi/pro atopiky je oleatum (parafinovy roztok).
      Takze nevim, jestli jsem Ti nejak poradila...
      Drzim palce, at z toho deti brzo vyrostou!

      Vymazat
    2. Ahoj, diky za odpoved a to bleskovou! Jak to zvladas s tak malym prckem??!! :-) "detsky olej od Weledy (zluta rada), ale ten nestacil. Sucha kuze potrebuje jak vlhkost (vodu), tak obnovit lipidovou rovnovahu, jenom olej je vetsinou malo" kdyz je tedy olej malo tak co tedy?? :-)
      Kravska bilkovina - joo to mam i ja...navic ja verim ze kravske mleko neni nic zdraveho, takze bych stejne kravske mlecne produkty nejedla/nepila...vyborne je "hafer" ovesne mliko z DMka, pije ho na litry po odstaveni i moje dcera a nic ji nechybi :-)
      Seboreu ma ta moje taky vpodstate doted a co jsem se dozvedela/dopidila/docetla pomaha jen cas a vysesavani, ja ji to oloupavala nehty protoze ji to bylo prijemne, asi to svedi...ale pokud to nema ta tvoje nijak silene, moc bych to neresila....omlouvam se ze radim ja tobe ac si nezadala, to ja, ale vis jak, rada se podelim o zkusenost :-)
      Parafin - tobe nevadi produkty z ropy?? ja ani nevim uplne proc ale vse z ropy mi neprijde moc setrne....
      Diky diky!! Lenka

      Vymazat
    3. Ad ty oleje, že nestačí - ono to fakt chce taky tu vlhkost, jak jsem se přesvědčila (vůbec eksematikům nezávidím, vychytat rovnováhu mezi zvlhčováním a promašťováním je pěkný oříšek). Takže krémy - s vodou, glycelorem a dobře promašťující, .
      Ovesné mléko mám taky moc ráda! Navíc je naštěstí přibližně stejně drahé jako bezlaktózové mléko, co jinak kupujeme, takže to neleze zas až tak do peněz. Docela se mi díky omezení otevřely nové obzory, trochu mi sice občas chybí možnost zajít někam do kavárny na zákusek, ale o to víc peču doma. Stejně doufám, že alergie je jen přechodná, nejvíc mi chybí sýry.
      Hele, ta seborea je podle jednoho švédského výzkumu důsledkem enzymatické nerovnováhy při metabolismu GLA kyseliny a pomáhá na to brutnákový olej (vyzkoušeno a funguje, i když lepší je borago krém, pravděpodobně se zase prodává jenom tady). Mám o tom rozepsaný post.
      No a ty produkty z ropy... Je přece jenom rozdíl, jestli se jedná o měkký, pevný nebo tekutý parafín a hlavně imho vědět, proč je nechci používat. Produkty z ropy mi nevadí (bambuckým máslem se blbě voskují lyže), ale sama je v péči o pleť nepoužívám.
      Díky za tipy!

      Vymazat
    4. Kokosový olej může být pro ekzematika málo, zkusila bych bambucké máslo. Samo se nedá moc namazat, takže zkombinovat třeba s konopným olejem. Takové tělové máslo si dělám pro sebe (přidávám ještě různé jiné ingredience, ale tohle je základ), mé atopické kůži vyhovuje, ekzém ale aktuálně nemám, jen suchá a citlivá kůže mi zůstala (abych neměla ekzém, nosím např. rukavice už ve chvíli, kdy teploty klesnou pod cca 10 stupňů) a musím se pořád mazat, nemyju se víc, než je nezbytné a mám štěstí, že máme měkkou vodu. A k té ropě - v dětství bylo mým nejoblíbenějším a nejfunkčnějším tělovým mlékem excipial u lipolotio (dnes má prý jiné složení, nevím), což žádná příroda není. Ale fungovalo to.

      Vymazat
  5. Ahoj,

    čtu tvůj blog s přestávkami celé své těhotenství. Musím říct, že máš můj obdiv, vůbec nerozumím tomu, jak jsi dokázala zkoordinovat práci, každodenní cvičení, partnera, péči o domácnost a k tomu všemu rostoucí bříško... Také mi moc nejde do hlavy, jak jsi při takové fyzické zátěži mohla přibrat 20 kg. Já také chodím do práce, hýbu se každý den - sice neposiluji, ani neběhám maratony, ale uklízím denně, také denně chodím se psy na dlouhé vycházky cca 2 hod a večer si tak 3x do týden zaposiluji na pánevní dno a protáhnu utahané končetiny, občas zajdu i zaplavat, ale tam mě jímá hrůza z lidí, že mě někdo na přelidněném bazénu nakopne do břicha, takže opravdu jen výjimečně obvykle hodně brzo ráno nebo hodně pozdě večer... Když jsem zkoušela jakýkoliv jiný rychlejší pohyb než je chůze a opravdu pomalé plavání, okamžitě mě chytlo bodání v podbřišku, křeče vystřelující od prsou až doslova do vagíny atd. Takže jsem usoudila, že asi fakt nemůžu dělat nic jiného, než venčit své chlupaté děti :-) Tebe u toho posilování a TRX atd. nic nebolelo? Necítila jsi křeče, pnutí atd? Nebo jsi to ignorovala a cvičila dál? Jaký jsi měla porod? Nevím, jestli jsem článek o porodu přehlídla, nebo jsi ho záměrně nezveřejnila, ale to by mě opravdu zajímalo, jestli ti to cvičení v něčem pomohlo nebo spíš uškodilo... Neber tento můj vzkaz prosím jako nějaké napadání, ale některé věci mi prostě vrtají hlavou a ráda bych znala tvoje odpovědi. Děkuji. Alena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Aleno! Jako napadání obvykle otázky neberu, v pohodě :)
      U posilování atd. mě nebolívalo ani nepnulo nic, rozhodně jsem se nepřepínala a neignorovala sebemenší divný pocit, prostě jsem měla štěstí, že jsem se tak dlouho mohla hýbat. S klidem můžu říct, že i v těhotenství jsem měla energie na rozdávání, aspoň teda ve druhém a třetím trimestru. Kolegové v práci (muži!) mi prorokovali rychlý porod a dělali si legraci, že si do porodnice dojedu na kole...

      Myslím, že cvičení a pohyb obecně měly na můj porod velký vliv (a hlavně na rekonvalescenci po něm). Zajedno jsem byla v hodně dobré fyzičce a zadruhé jsem díky pohybu věřila jak svým možnostem, tak Minicyklistce. Obávala jsem se bolesti, ale i tam mi pomohl sport a schopnost soustředit se a přehodit v pravý čas výhybku (co jsem měla načteno, hodně žen bolest smete natolik, že z porodu mají jenom traumatizující a nepřerušený bolestivý zážitek). Jinak porod byl opravdu rychlý, začal pravidelnými kontrakcemi po dvou minutách a během tří hodin jsem byla úplně otevřená a Minicyklistka sestouplá a natočená tak, že jsem po příjezdu do porodnice mohla skoro hned začít tlačit. Nevím, jestli je rychlý porod výhra, ono se říká, že čím kratší porod, tím komprimovanější a intenzivnější bolesti. Hodně to odnesl Muž, vlastně mi dělal asistentku po dobu těch nejhorších kontrakcí, protože vytlačit Minicyklistku v porodnici za asistence PA už byla hračka. O porodu jsem se rozepsala tady: Porody ve Švédsku

      Musím opravdu vyzdvihnout Muže, byli jsme při porodu natolik sehraný tým, že jsem ho nemusela nijak zvlášť dirigovat. Díky němu jsem prožila fantastické těhotenství, byl to on, kdo mě v pohybu podporoval; stejně tak v šestinedělí a doteď je velkou oporou. Ve Švédsku se říká, že muž může - co se týká péče o mimino a výchovu - dělat všechno, co žena, kromě kojení. Můj Muž to naplňuje měrou vrchovatou a kdybych psala osobní blog, věnovala bych mu minimálně jeden oslavný post měsíčně.

      Přála bych si další taková těhotenství a porody a budu se snažit, abych i příště byla v dobré fyzické a psychické formě. Dělá to hodně, zvlášť u mě, u které je potřeba hýbat se stejně samozřejmá jako třeba jídlo.
      Ale! Myslím, že každá žena by hlavně měla naslouchat sama sobě, svému tělu a připravovat se tak, jak JÍ to vyhovuje nejvíc.

      Přeju Ti hezký zbytek těhotenství, pohodový porod a hlavně zdraví Tobě a Tvému dítku!

      Vymazat

Děkuju za váš čas, který věnujete čtení článků a psaní komentářů!