5 Deokrystal aneb "solný deodorant" Maria Åkerberg

Mému poslednímu krystalu definitivně odzvonilo, když mi kousek o velikosti 4x3 cm vypadl z ruky a rozlomil se na několik titěrných částí s natolik ostrými hranami, že jsem nechtěla riskovat oděrky v podpaží. Konečně nadešla chvíle k objednání nového deokrystalu! Protože co si budeme povídat, i když vám něco maximálně vyhovuje, po 15 měsících a každodenním používání se už docela těšíte na změnu. 

Nakonec se ovšem zas tak velká změna nekonala, protože vítězný koncept se prostě nemění. Přesto jsem udělala jeden ústupek a místo objednávání krystalu před půlku zeměkoule jsem zamířila do blízkého kosmetického salónu a donesla si lokální variantu. Vyšlo to sice o pár desítek korun dráž, ale 1) lokální výrobci mi u srdce leží víc než neznámá továrna kdesi v Thajsku, 2) co se mého estetického vnímání týče, je švédská varianta prostě hezčí.   

Maria Åkerberg patří ke známým skandinávským značkám (samozřejmě posuzováno švédskou optikou, těžko říct, jestli bych měla o značce potuchy, bydlíc v ČR) a kromě pečující kosmetiky nabízí i kosmetiku dekorativní. Zatím jsem neměla tu čest ani s jedním, ani s druhým, ale v dohledné době se to pravděpodobně změní. Veškeré složky jsou přírodní a 100% ekologické, kosmetika se vyrábí ve Švédsku a balí se do recyklovaných a recyklovatelných obalů. Zní to až moc dobře a hezky se to poslouchá. Zvlášť když u jiných výrobců člověk čte, že podíl přírodních složek je (cucám z prstu, nikoho konkrétního na mysli nemám) např. 93 % a 56 % z nich jsou ekologického původu. To si totiž vždycky kladu otázku, co ten sedmiprocentní zbytek, protože ten mě paradoxně zajímá mnohem víc než velkými číslicemi vyvedená "pozitivní" procenta. 

Krystal se skládá ze síranu hlinito-draselného, známého jako kamenec, a vody, která je v něm vázaná. Aplikuje se na umytou, suchou kůži a lehce se před tím navlhčí. Pak se zase opláchne a nechá uschnout. Stejně jako thajská varianta funguje stoprocentně! Pocení nezastaví, ale pot a oblečení nesmrdí a do látky v oblasti podpaží se nezažerou zašedlé fleky. 

Když se na balení kriticky zadívám, obávám se akorát toho, že se mi kamenec vylomí. Přestože ho pod tekoucí vodou držím dnem vzhůru, stejně se pár kapek k tmavému soklíku dostane. Doufám, že ho do té doby stihnu aspoň do poloviny vypotřebovat...  

Užijte si Valpuržinu noc! 

11 Suchá a citlivá pleť?

Kožní bariéra pravděpodobně nefunguje tak, jak má... 

Se suchou kůží se nejvíc potýkám na hranici zimy a jara nebo v dlouhých, suchých mrazech. Je zajímavé, že když jsem zimy trávila v ČR, trpěla jsem na suchou pleť mnohem víc, než poté, co jsem se přestěhovala na Sever. Přece jen jsou tu zimy vlhčí (a mrazy kousavější). Přes veškeré obtíže, co s sebou vysušená pleť nese, jsem nikdy nemusela vyhledat pomoc "kožaře", intuitivně jsem pleť léčila po svém (a stejně jako jiní nepoučení jsem svého času svoji suchou pleť považovala za mastnou).

2 Jarní hodinovka + lavičkovaná (Týden 14)

Vaše maily s výsledky hodinovky mě neskutečně potěšily, ze všech tryskala energie a radost. Nestihla jsem vám ještě kvůli velké vytíženosti odpovědět a taky s vyhodnocení  jdu (opět) se zpožděním, ale... Přece! 

Lúca se opět přidala k výzvám, poslala mi mail hruba hodinu po uveřejnění výzvy na blogu (takhle rychlou reakci jsem ještě nezažila). Shodou okolností se zrovna vrátila z běžecké hodinovky (telepatie?), během níž se s kamarádem hecovali, kam až ještě poběží, a nakonec to dalo celkových 10 km. Fotka napravo je potréninková večeře: šmakoun štíhlé nudle, cottage sýr, kukuřice a baby špenát. 

Jana poprvé za letošní zimu vytíhla lyže na bruslení a vyrazila do stopy. Za hodinu a pět minut naměřilo endomondo 11,5 km. Podmínky nebyly ideální, sníh tál prakticky přímo pod lyžemi, bořilo se to, ale euforie byla veliká, protože bruslení letos proběhlo poprvé a zároveň naposled. 

Edit 1, 140403: Strata běhala, ale neměla u sebe foťák, proto připojila momentku z celodenní sobotní procházky. Že by Budapešť? :) 

Maata001 svou hodinovku strávila během a to, co ji zaujalo nejvíc, se vyfotit nedalo - vůně kvetoucích trnkových keřů. Těší mě, že počasí se vybralo a že v ČR bylo stejně krásné počasí jako tady na Severu! 

Villette na svou trasu vyrazila na kole brzy po práci. Původní plán jet na pohodu se proměnil v endorfinovou jízdu a původní trasa se výrazně prodloužila, z 18 na 29 km a skoro dvě hodiny strávené v sedle kola. Fotka je cca dva měsíce stará (bylo -9°C) a pochází z Borečského vrchu. "Nahoře na vrcholu kopce jsou malé pukliny z nichž vychází teplý vzduch. A v okolí těchto puklin je půda teplá a rostliny mohou růst i v zimě."

Moje hodinovka vedla jarně vonícím lesem. Sem tam jsem zastavovala a bloumala u mechových plání, koukala na zurčící stružky vody, šťourala klacíkem do tůní a vyhřívala se na slunku.   

***

Týden s číslem 14 strávíme opět venku a na své si přijde posilování i kondice. Úkolem je najít nějakou stabilní lavičku, kde budeme provádět výskoky/výstupy, kliky a "dips" (kliky za tělem). 

Set vypadá následovně:

30 výstupů (výskoků) střídavě na obě nohy (pokud chcete vyskakovat snožmo, dá se taky)

10 kliků 

10 kliků nazad

x 3

Určitě se před cvičením rozehřejte, takový kilometr dva rozklus a lehké protažení je ideální. Budete-li mít chuť, můžete stejným způsobem cvičení i zakončit. Nebudu dávat žádnou časovou hranici na zvládnutí všech tří setů - snaha se vejít do limitu by mohla skončit zakousnutím se do lavičky. Ale udýchaní byste po skončení cvičení být měli. 

Pište mi nejpozději do 8/4 2014 20.00 hod. 

Edit 2, 140403: Pokud se vaše lavička nachází v místě s vysokou četností kolemjdoucích a vy se ostýcháte, můžete místo lavičky zkusit nějaký spadený/pokácený strom v lese (jenom pozor na tu stabilitu).

Mějte se krásně!