7 V čem běhám na jaře

Díky dovolené jsem spíš než na jaro najela ze zimy rovnou na léto, takže jsem se poslední týden musela adaptovat na teploty o 15-20°C nižší a místo šortek znova natáhnout dlouhé nohavice i rukávy. Protože sportovní oblečení používám prakticky až do roztrhání (a i tehdy zašívám, pokud to jen jde), nakupuju poměrně zřídka. Zato si pak dávám záležet na tom, aby mi všechno dokonale sedlo, gumičky neškrtily, elasťáky s každým krokem nesklouzávaly a švy aby nebyly sešity horkou jehlou. Prostě chci mít jistotu, že mi oblečení při běžném provozu dlouho vydrží. Na značky nejsem zatížená, ale pokud najdu ve slevě Craft, s radostí po něm sáhnu. 

Na reflexní prvky si potrpím i na jaře

4 Kosmetické nákupy v dubnu: Beesline a Yves Rocher

První koupené v Kurdistánu, druhé už zpátky doma při příležitosti 30. narozenin existence firmy ve Švédsku. 

Najít v severním Iráku přírodní kosmetiku je poměrně oříšek a po pravdě mě překvapilo, že jsem Beesline vůbec ulovila. Přece jen, poptávka po přírodní kosmetice (a tedy i její nabídka) poukazuje na určitý způsob myšlení a ekonomické možnosti. Čemuž mimochodem nerozumím, protože vůbec není zapotřebí platit za certifikáty. Ostatně mám už delší dobu pocit, že z biokosmetiky se stává výnosnější a výnosnější byznys... 

5 Poděkování všem čtenářům

(...jen tak spontánně...) Moc bych vám chtěla poděkovat, čtenářům pravidelným i náhodným, za komentáře a zájem o další články. Díky i za mejly, s nimiž si dáváte práci a píšete je (a já je poctivě čtu). Je radost vás takhle virtuálně poznávat!

 

Prožijte minimálně stejně krásný den, jako jsem dnes měla já!

6 Bydlení, jídlo, doprava & ceny v Kurdistánu - část 2. (a tentokrát i kosmetika)

V severním Iráku se staví jako o život. Proč by ne - pohonné hmoty i materiál na stavbu (nejčastěji se použivá litý beton) jsou levné. Dřevo je vzácností, ke stavbě se používá minimálně. Jak jsem psala v komentáři k předchozímu postu, litr nafty/benzínu stojí zhruba tři čtvrtě dolaru na benzince, jinak řidiči stojívají v kolonách a tankují u ještě levnějších prodejců pohonných hmot přímo u cest. Nafta se skladuje ve velkých rezervoárech podél frekventovaných silnic a není výjimkou, že kape z kohoutku a stíká čůrkem do nejbližšího příkopu. Auto má snad každá rodina - většinou v bílé barvě, výjimkou není ani černá. Nejčastěji uvidíte značky Nissan, Toyota, Chevrolet, Mercedes, BMW, Škoda a to prosím žádné staré rachotiny, ale modely z letošního roku. 

Ceník dopravních služeb: 
taxi z okraje města do centra stojí 5000 dinárů 
autobus odtamtéž tamtéž stojí 500 dinárů

Obytné domy v Kurdistánu se stavějí nejčastěji dvoupatrové, s oddělenými vchody pro přízemí a první patro. V přízemí bydlívá majitel domu, v patře pak nájemník, nezřídka příbuzný se svou rodinou. Zajímavostí  je, že kuchyň se většinou používá jen k hodování, vaří se v malé (uzamykatelné) místností nejdál v domě, kde stojí sporák/vařič napojený na plynovou bombu. To kvůli výparům a především bezpečnosti. 

Exteriér našeho bydlení

6 Bydlení, jídlo, doprava & ceny v Kurdistánu - část 1.

Post to asi bude obsáhlý, ale nešť... Pokud máte chvíli a chcete se aspoň teoreticky podívat do ohromující země, snad si užijete následující řádky stejně, jako já jsem si užila dva týdny. 

Do Kurdistánu jsme cestovali leteckou společností Dokan Air, která využívá letadel firmy Germania. Rezervace a zaplacení letenek proběhlo naprosto bez problémů. Protože Kurdové jsou v Evropě hojně zastoupeni hlavně v Německu a Švédsku, je nabíledni, že odlety do severního Iráku jsou situovány právě z těchto států. Do Sulaymaniyah jsme letěli především z důvodu zajištěného bydlení, Erbil (kurdsky Hawler) vzdálený od Sulaymaniyah tři hodiny jízdy autem ale taky určitě bude zajímavá destinace. Do Erbilu jsme se nakonec nedostali, čehož nelituju. Kvůli dešti tam na začátku měsíce panovaly lokální záplavy a zmatek. 

Jako turisté se v zemi můžete zdržovat dva týdny bez víza, poté je zapotřebí o víza zažádat, což by mělo jít i na obvodní policejní stanici ve Suleymaniyah nebo Erbilu. Na letišti je zakázáno fotografovat. Po příletu se snímají otisky prstů a rentgenují veškerá zavazadla. Bezpečnostní prohlídky při odletu ze země jsou velmi přísné a četné (při odletu jsme jich absolvovali pět, při dvou se rentgenovala veškerá zavazadla, na dalších třech následovala kontrola pasu a kontrola příručního zavazadla). Na letiště je proto vhodné přijet aspoň tři hodiny před odletem, ať se nemusíte stresovat. 

5 Ideální dovolená

Slunečno, konstantních 25-30°C, vlahé večery, putování po horách i civilizací. A pohostinnost místních. Vůbec se mi nechce domů. 

4 Dr. Woods - tekuté mýdlo

Dnes opět jeden post sepsaný ještě v jarní Skandinávii. Fotím ovšem jako divá, abych měla dostatek podkladů pro příspěvek s pracovním názvem "Kurdistán a kosmetika". Protože byste nevěřili/-y , co se tady dá sehnat...  

Ale teď k méně exotickému mýdlu... Obr o velikosti 946 ml se ke mně nastěhoval ve stejný den jako stejně majestátní Dr. Bronner's. Velikost je asi to jediné, v čem jsou identičtí...

Velikost impozantní, vůně hodně výrazná

6 Něco málo z Kurdistánu

Cesta sem byla ok, na letišti nám sejmuli otisky prstů, víza nebyla zapotřebí. Cesta z letiště k našemu příbytku trvala cca 25 minut. Pravidla silničního provozu mě překvapila svou nepřítomností, přesto jsem tu zatím nezaznamenala žádnou dopravní nehodu. 

Počasí je nádherné a je opravdu teplo. Dnes sprchlo, jinak svítí slunko a venku je příjemně. 

Ráda bych se rozepsala víc, ale čeká nás výšlap do okolních hor, na který se moc těším. 

Pěkný pátek! (Tady je pátek naše neděle, obchody jsou zavřené a lidi se stahují do přírody na piknik...)

2 Kávový scrub Isvara Organics + recept na domácí variantu

Tento je post je přednastavený, protože si užívám dovolenou. S největší pravděpodobností nebudu mít možnost reagovat na vaše komentáře, ale odpovím hned, jakmile se objevím v dosahu internetu. 

Kávový scrub od Isvana Organics jsem si objednala kde jinde než na ..., když na tuto značku byla dvacetiprocentní sleva. 

Domácí kávový scrub a Isvara Organics

Se mnou se to má tak: kávu jsem se doteď pít nenaučila, nechutná mi, nepiju ani kapučíno (teda když nic jiného nedostanu, tak naservírované vypiju - podle maříkovského rčení "Jez doma, co máš, jinde, co ti dají."). Ale její vůni mám moc ráda. A i chuť - třeba takovým kávoým oválkům nebo kakaovo-kokosovým řezům s kávovou polevou bych nikdy neřekla ne. Podle stejného klíče jsem si domů klikla scrub, který nezklamal a naši ne zrovna malou koupelnu proměňuje ve filiálku místního espresso house. Opravdu nádherně voní a po sprše se cítím dobře nastartovaná do dalších aktivit.

2 Velikonoce ve Švédsku

Nejdřív jsem měla v úmyslu popsat, jak se slaví Velikonoce tady ve Švédsku, ale nakonec to od objektivního popisu sklouzlo tak trochu k tomu, jak slavíme Velikonoce u nás doma a jak vnímám tradice obecně. Takže na základě tohoto postu negeneralizujte ;)

Ale! Nejdřív zpátky k Velikonocím, pro mě hlavně svátkům jara a probouzející se přírody. Kalendářní souvislosti ve Švédsku jsou pro mě mnohem srozumitelnější než je tomu v českém kalendáří, kde se mi zdá, že se od tradic hodně odhlíží nebo že jsou jakoby odtržené od sebe. Ale možná je to tím, že jsem věkem trochu "zmoudřela" (tady si trochu fandím) a souvislosti aktivně vyhledávám (to si nefandím, to je pud sebezáchovy). Předpřípravou na velikonoční období je už masopustní úterý, kdy se pečou, plní, prodávají a ve velkém pojídají sladké žemle plněné mandlovou hmotou a bohatě ozdobené šlehačkou.